V USA obvinili ruského občana ze spiknutí. Pomáhal GRU před invazí na Ukrajinu

Federální porota v americké státě Maryland obvinila ruského občana ze spiknutí s cílem nabourat se do ukrajinských vládních počítačových systémů a zničit je a jejich data. Informoval o tom server RFE/RL.  Útočník spolupracoval s GRU a kybernetické útoky byly velice rozsáhlé. 

Obžalovaným je dvaadvacetiletý Rus Amin Timovič Stigal. Protizákonného chování se měl dopustit ještě před začátkem ruské invaze proti Ukrajině. „Jak se tvrdí, obžalovaný se v předvečer nespravedlivé a nevyprovokované invaze Ruska na Ukrajinu spolčil s ruskou vojenskou rozvědkou, aby provedl kybernetické útoky zaměřené na ukrajinskou vládu a později na její spojence, včetně Spojených států,“ shrnul generální prokurátor Merrick B. Garland podle tiskové zprávy amerického ministerstva spravedlnosti (DoJ). 

Stigal a GRU se měly spolčit v lednu 2022, aby „využili služeb americké společnosti k distribuci malwaru známého v kyberbezpečnostní komunitě jako WhisperGate do počítačových systémů desítek ukrajinských vládních subjektů a zničili tyto systémy a související data před ruskou invazí na Ukrajinu“. 

Mezi napadené patřila ukrajinská ministerstva zahraničí, financí, spravedlnosti, energetiky, školství a zemědělství. Vedle toho byla napadena státní služba pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele, účetní komora, státní pohotovostní služba či kanceláře pro pojištění motorových vozidel.

Za tyto skutky Stigalovi hrozí trest odnětí svobody v maximální výši pěti let.

Garland potvrdil, že DoJ stojí za Ukrajinou. „Ministerstvo spravedlnosti bude i nadále stát na straně Ukrajiny na všech frontách jejího boje proti ruské agresivní válce, včetně pohnání k odpovědnosti těch, kteří podporují škodlivé kybernetické aktivity Ruska,“ dodal. 

Útoky měl Stigal provádět za podpory ruské rozvědky GRU. „GRU opakovaně uplatňuje v kyberprostoru ruskou státnickou metodu nevybíravého ničení a zastrašování. Ministerstvo se bude snažit zabránit a narušit takové škodlivé chování, které se opírá o online služby nebo infrastrukturu v USA nebo které se zaměřuje na americké oběti,“ upozornil generální prokurátor. 

Na řešení případu se podílel Federální úřad pro vyšetřování (FBI). „Amin Timovič Stigal se pokusil využít škodlivý software na pomoc ruské armádě při invazi na Ukrajinu. Dnešní obvinění dokazuje neochvějné odhodlání FBI bojovat proti záškodnickým kybernetickým aktivitám našich protivníků a budeme i nadále spolupracovat s našimi mezinárodními partnery, abychom zmařili pokusy podkopat a poškodit naše spojence,“ vylíčil zástupce ředitele FBI Paul Abbate. 

Vzájemné souzení občanů USA a Ruska

Rozsudek týkající se Stigalova spiknutí přišel právě ve chvíli, kdy v ruském Jekatěrinburgu ve středu započal soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem. Úřady ho viní ze sběru informací pro CIA o činnosti podniku Uralvagonzavod, který vyrábí a opravuje armádní techniku.

Moskevský soud v dubnu odmítl novinářovo odvolání proti prodloužení pobytu ve vazbě, kde už se nachází déle než rok. Moskva říká, že není možná žádná výměna vězňů či zadržených, dokud nepadne verdikt v Gershkovichově případu. 

Gershkovich byl zadržen loni 29. března ve městě Jekatěrinburg na Urale. Ve vazbě čeká na soud, u kterého mu za údajnou špionáž hrozí až 20 let. Novinář je prvním zástupcem profese, jehož Rusko z těchto důvodů zatklo od konce studené války. 

„Vyšetřování prokázalo a zdokumentovalo, že americký novinář z The Wall Street Journal, Gershkovich, na příkaz CIA... sbíral tajné informace o aktivitách obranné společnosti,“ řekl ruský prokurátor Mikael Ozdojev novinářům.

Podle amerického velvyslanectví v Rusku však ruské úřady nepředložily žádné důkazy podporující obvinění ze špionáže. „Ruské úřady nepředložily žádný důkaz podporující obvinění vznesená proti němu, nedokázaly odůvodnit jeho pokračující zadržování a ani vysvětlit, proč je Evanova novinářská práce zločinem,“ uvedlo velvyslanectví USA v prohlášení.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu po jednání uvedl, že zatím v souvislosti s Gershkovichovým případem nelze mluvit o výměně vězňů se Spojenými státy. Takové záležitosti totiž podle jeho slov vyžadují „ticho“ a je třeba počkat na verdikt soudu.

Související

Ilustrační foto

Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?

Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost zásadní novela občanského zákoníku a souvisejících předpisů, která výrazně mění pravidla pro rozvody a péči o děti. Ministerstvo spravedlnosti si od těchto změn slibuje především zmírnění napětí mezi rodiči, ochranu dětí před zdlouhavými soudními spory a zjednodušení celého procesu pro ty, kteří jsou schopni se na budoucím uspořádání domluvit.

Více souvisejících

soudy USA (Spojené státy americké) GRU špionáž Rusko Evan Gershkovich

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy