Válka na Ukrajině: Ukrajinci jsou na levém břehu Dněpru, ruské území zasahují drony

Ukrajinské jednotky se vylodily na levém břehu Dněpru. Informace o sedmi člunech, každý o šesti až sedmi osobách, sdílel Ústav pro studium války (ISW) ve své ranní svodce. Poblíž osady Kozači Laheri se jim údajně podařilo prorazit ruské linie a postoupit až 800 metrů hluboko. 

Podle většiny ruských válečných blogerů se Ukrajincům podařilo využít momentu taktického překvapení. ISW tvrdí, že Moskvou dosazený šéf Chersonské oblasti Vladimir Saldo se zprávy snažil bagatelizovat, aby „nevyvolal paniku v už tak choulostivém ruském informačním prostoru“. Momentálně má v oblasti docházet ke střetům s ručními zbraněmi.

Protiofenzíva mezitím pokračuje na dvou úsecích fronty, konkrétně ukrajinské síly vedou útočné operace směrem na přístavní město Berďansk a Melitopol. Žádné výrazné změny se ale na frontě neodehrály. 

Odveta proti ruskému území?

Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila dva bezpilotní letouny nad okrajovými částmi Moskvy. „V současné době nejsou k dispozici žádné informace o obětech v důsledku pádu trosek. Na místo byly vyslány záchranné služby,“ upřesnil. 

Dosud poslední útoky proti Moskvě se odehrály 30. července v řádu několika desítek hodin poté, co Rusové vypustili rakety proti městu Kryvyj Rih ve střední části Ukrajiny a zabili tak šest civilistů.

Minulé úterý podle válečného blogera s přezdívkou Rybar protivzdušná obrana zlikvidovala dva drony nedaleko metropole, třetí „byl potlačen zařízením elektronického boje předtím, než se srazil s věží IQ Quarter v obchodním centru Moskva City,“ napsal na telegramu.

Předtím se Moskva stala terčem bezpilotních letounů v pondělí 24. července. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní obchodní centrum jižně od centra ruské metropole, další bezpilotní letouny trefily dvojici nebytových budov.

Koncem května zasáhly bezpilotní letouny i některé z nejprestižnějších moskevských částí včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita – včetně prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajinci podle informací gubernátora ruské Brjanské oblasti Alexandra Bogomazova ve středu ráno rovněž ostřelovali město Bílá Berezka. „Ostřelování způsobilo částečné škody na několika soukromých obytných budovách, inženýrských stavbách, výrobních prostorách průmyslového závodu, několika obchodních zařízeních a několika automobilech,“ popsal úředník. O žádných obětech neinformoval. 

Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na telegramu napsal, že ukrajinské síly v úterý odpoledne vypustily sebevražedný neboli kamikadze dron proti tamnímu klášteru. „Dítě utrpělo lehká střepinová zranění předloktí a ruky. Bylo ošetřeno na místě. Nyní je dítě převezeno do centrální okresní nemocnice na vyšetření,“ uvedl. K informaci nepřidal žádné fotografie kromě díry v zemi. 

Takové zprávy přišly jen den poté, co si pondělní ruský raketový útok na Pokrovsk v Doněcké oblasti vyžádal sedm životů. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k zastavení ruského teroru.  „Běžná rezidenční budova byla zasažena. Bohužel, jsou oběti,“ napsal Zelenskyj. „Musíme zastavit ruský teror. Každý, kdo bojuje za svobodu Ukrajiny, zachraňuje životy. Každý, kdo pomáhá Ukrajině, porazí teroristy společně s námi. Rusko se bude zodpovídat za vše, co v této hrozné válce udělalo,“ dodal prezident.

Dále ukrajinské ministerstvo kultury v pondělí informovalo, že od začátku invaze na konci loňského února bylo poničeno nejméně 763 kulturních památek a objektů. Nejvíce škod je hlášeno z Charkovské, Doněcké, Chersonské, Kyjevské a Oděské oblasti.

Napětí na bělorusko-polské hranici

Během úterního odpoledne EuroZprávy.cz informovaly, že Polsko pošle další vojáky na svou hranici s Běloruskem, kam se po červnové vzpouře v Rusku přesunuli žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Stovky armádních příslušníků budou střežit hranici, na které přibývá pokusů o ilegální přechod.

O poskytnutí posil rozhodl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Reagoval na žádost pohraniční stráže, která podle ministerstva vnitra požádala o dalších tisíc vojáků kvůli rostoucímu počtu pokusů o nelegální překročení hranice. 

„Kvůli dynamické situaci na polsko-běloruské hranici nařídilo ministerstvo obrany, že žádost bude implementována a další vojáci budou přiděleni k ochraně polsko-běloruské hranice,“ sdělil resort obrany.

Děje se to v návaznosti na ostré vojenské cvičení v západní části Běloruska. „Na gožské střelnici proběhla etapa s ostrými střelbami, během níž se odehrála taktická epizoda zahrnující operace ze zálohy. Řízení cvičení vytvořilo složitou situaci, která se co nejvíce blížila reálné bojové situaci,“ popsalo běloruské ministerstvo obrany na telegramu nedlouho po polském oznámení přesunu vojsk. 

Varšava nechala vybudovat na hranici plot s elektrickou ochranou. V poslední době se u hranice objevili bojovníci Wagnerovy skupiny. Premiér Mateusz Morawiecki vývoj komentoval slovy, že jde o snahu destabilizovat situaci na východním křídle NATO.