Ve Francii se spekuluje o Macronově třetím mandátu. Ústava to neumožňuje, cesty ale jsou

Mezi prvními, kteří začali zmiňovat možnost třetího mandátu, byl Richard Ferrand, který předsedal Národnímu shromáždění až do loňských červnových voleb. Ferrand se vymezil proti zákazu opakování mandátů a kumulaci funkcí, protože podle něj to "omezuje svobodu slova a suverenitu lidu". Někteří považovali jeho stanovisko za neobratné, zatímco jiní ho vnímali jako test reakce veřejnosti.

V pondělí se k myšlence třetí kandidatury vyjádřila bývalá ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Podle ní mezi politiky panuje "všeobecná shoda na třetí kandidatuře Emmanuela Macrona", jak u těch, kteří ho chtějí zvolit, tak u těch, kteří ho chtějí porazit. Bachelotová zdůraznila rozdíl mezi kandidaturou a zvolením.

Omezení na dva po sobě jdoucí mandáty, které v současnosti brání Macronovi v opětovné kandidatuře na prezidenta, je relativně novinkou ve francouzské ústavě. Bylo zavedeno v roce 2008 za prezidentství Nicolase Sarkozyho spolu se zkrácením mandátu z 7 na 5 let.

Deník Le Figaro nastiňuje možné podmínky, za kterých by Macron mohl usilovat o další mandát v roce 2027. Jednou z teoretických cest je použití článku 11 ústavy o vyhlášení referenda, který v roce 1962 využil tehdejší prezident Charles de Gaulle.

Tato metoda však byla později zakázána Ústavním soudem, takže ji nelze opakovat. Další možností je změna ústavy, kterou umožňuje její 89. článek. Návrh na změnu musí podat jedna z komor parlamentu a obě komory ji musí schválit. Macron však nemá v parlamentu většinu, a proto je i tato cesta neprůchodná, jak uvádí Le Figaro.