S tím, jak se západní společnosti již déle než rok potýkají s pandemií covidu-19 a ekonomickými obtížemi, sílí volání po zásadních ekonomických reformách. Asi dvě třetiny obyvatel USA a Francie a polovina Britů požadují významné změny ve fungování politiky, nebo kompletní reformu politického systému.
V Německu je nespokojenost se současným uspořádáním nižší, asi kolem 40 procent, ukazuje nový průzkum společnosti Pew Research Center v těchto čtyřech zemích.
Politická frustrace je do určité míry spojena s názorem lidí na politické elity. Zvláště v USA jsou velmi rozšířené obavy z úplatnosti vrcholných činitelů, dvě třetiny dotazovaných tam souhlasí s vyjádřením, že "většina politiků je zkorumpovaných". Ve Francii a Británii by touto větou vystihla politickou situaci asi polovina lidí. Podobný názor přitom převládá zejména u mladých. Ti, kteří jej zastávají, rovněž častěji podporují zásadní politické reformy.
Ve zkoumaných zemích je rovněž časté přesvědčení, že politici nemají ponětí o životech a potřebách běžných občanů. Asi polovina dotazovaných v USA, Francii a Británii se domnívá, že se volení zástupci nestarají o názory většinového obyvatelstva.
Ve Francii a Německu nicméně v posledních letech vzrostl počet lidí, kteří mají vůči vládě důvěru. Zatímco v roce 2018 se například domnívalo jen 20 procent Francouzů, že politici činí správná rozhodnutí pro jejich zemi, podle nového šetření si to nyní myslí 55 procent dotazovaných. Důvěra přitom roste zejména mezi příznivci prezidenta Emmanuela Macrona a jeho strany Republika v pohybu (REM).
V USA se celková úroveň důvěry v politiky v podstatě nezměnila od roku 2017, výrazně se však proměnilo to, kdo vládě důvěřuje. Před čtyřmi lety, krátce po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, se na vládu obraceli s důvěrou především stoupenci republikánů. V novém průzkumu, provedeném mezi listopadem a prosincem loňského roku, kdy většina médií již označila demokrata Joea Bidena za vítěze voleb, projevili největší důvěru v instituce stoupenci Demokratické strany.
Ve všech zkoumaných zemích jsou přitom spokojeni s politickým vedením především lidé, které nezasáhly ekonomické obtíže a kteří se domnívají, že si vedení státu dobře poradilo s pandemií covidu-19.
V Evropě jde však nespokojenost s reakcí na šíření koronaviru ruku v ruce s nespokojeností ohledně fungování demokracie. Kromě Německa se pak většina dotazovaných ve zkoumaných zemích domnívá, že politický systém v jejich zemích potřebuje buď zásadní změny, nebo zcela od základu přepracovat.
V USA se k větším změnám kloní především demokraté, což odpovídá zjištěním z jiných průzkumů, podle nichž častěji než republikáni podporují například zavedení přímé prezidentské volby či uvolnění různých volebních restrikcí v jednotlivých amerických státech. Demokraté rovněž v menší míře než republikáni souhlasí s tvrzením, že jsou USA zemí, kde panuje naprostá svoboda pokojně protestovat a kde jsou respektována práva a svobody všech bez rozdílu.
Ve všech čtyřech zemích pak volají po reformách především lidé, kteří považují politiky za zkorumpované. Roli hraje rovněž názor na to, jak si země poradila s pandemií. Pokud se lidé domnívají, že vláda v tomto ohledu selhala, častěji chtějí politické reformy. To samé platí rovněž o občanech, podle nichž vláda selhala v ekonomických otázkách.
Většina lidí ve sledovaných zemích se domnívá, že by o důležitých otázkách měla rozhodovat volební většina, tamní veřejnost je však rozdělena v názoru na to, zda obyčejní lidé mají možnost smysluplně ovlivnit dění ve veřejné sféře.
Ve všech čtyřech státech však lidé přesvědčivou většinou podporují možnost lidových shromáždění, kde by občané mohli debatovat a připomínkovat chystané změny zákonů. Takové názory zastávají v největší míře zastánci zásadních politických reforem a rovněž stoupenci populistických stran, za něž Pew Research Center označuje Alternativu pro Německo (AfD), Nepodrobenou Francii a britskou Reform UK založenou euroskeptikem Nigelem Faragem.
Související
Nový průzkum: Biden začíná na Trumpa ztrácet, jeho podpora stále klesá
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 2 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 2 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 3 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 3 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 3 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 4 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 4 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 5 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 5 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 6 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 6 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 7 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 7 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 7 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 8 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 9 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 9 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 10 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 11 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Americký exprezident Donald Trump tvrdí, že jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden stojí na straně hnutí Hamás, když pohrozil zastavením dodávek amerických zbraní Izraeli. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák