Většina největších ekonomik světa na summitu G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy také zdůraznily, že hrozby použitím jaderných zbraní jsou nepřijatelné, a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.

Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i země jako Čína či Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly. Podle agentury DPA hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení války na Ukrajině summit konečné prohlášení vůbec neschválí. Nakonec byla ale závěrečná deklarace přijata jednomyslně, řekli agentuře Reuters tři diplomaté obeznámení s jednáním.

Rusko dnes uvítalo prohlášení vůdců G20, které zmiňuje "nesmírné lidské utrpení" způsobené válkou na Ukrajině, jako "vyvážený text", na ovlivnění jeho podoby prý ruští diplomaté usilovně pracovali.

Ruská invaze na Ukrajinu dominovala summitu G20 na Bali v Indonésii, přičemž spory o znění závěrečného dokumentu trvaly až do posledních hodin summitu, uvedla agentura Reuters. V části o Ukrajině – ve třetím bodě dokumentu o 52 bodech – vedoucí představitelé uvedli, že "většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvětšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje ohrožení finanční stability".

Dokument také poznamenal, že existují "odlišné názory a různá hodnocení situace“ a uvedl, že G20 "není fórem pro řešení bezpečnostních problémů“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusku formulace závěrečné deklarace vyhovuje. "Rozdíl v přístupech, rozdíl v hlediscích (na válku proti Ukrajině) byl vzat v potaz a v deklaraci zaznamenán," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury TASS.

Kreml zveřejnil na svých webových stránkách ruský překlad deklarace, což je podle Reuters překvapivý krok vzhledem k ostře kritickým formulacím vůči Moskvě.

Prohlášení také používá výraz "válka", odkazuje na "agresi Ruské federace proti Ukrajině" a žádá od Moskvy "úplné a bezpodmínečné stažení" z ukrajinského území.

Ruská média mají přitom zakázáno používat termíny "válka" nebo "invaze" k popisu toho, co Moskva nazývá svou "speciální vojenskou operací" na Ukrajině. Zákony přijaté po invazi z 24. února stanovily tresty až pět let vězení za diskreditaci ruských ozbrojených sil a až 15 let za šíření záměrně nepravdivých informací o nich. Moskva tvrdí, že cílem vojenské operace na Ukrajině odstranit nebezpečné nacionalisty a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z nevyprovokovaného a imperialistického záboru cizího území.

Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. "Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné," píše se v deklaraci vydané dnes na závěr summitu G20. Státy účastnící se vrcholné schůzky na Bali se rovněž shodly, že je nutné posílit mezinárodní právo pro zajištění míru a stability ve světě.

Státy G20 dále uvedly, že válka na Ukrajině brzdí globální ekonomický růst. Přivítaly přitom dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, kterou uzavřely Ukrajina a Rusko za zprostředkování OSN a Turecka.

Státy G20, které patří k zemím s největšími emisemi skleníkových plynů, se také přihlásily k cíli udržet globální oteplování do roku 2100 pod úrovní 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. K obdobnému cíli se přihlásily i během loňského summitu v Římě. Státy také potvrdily svůj záměr dosáhnout kolem roku 2050 takzvané uhlíkové neutrality. Chtějí například zrušit podporu neefektivním zdrojům používajícím fosilní paliva či omezit používání uhlí.

Prezident hostitelské země Indonésie Joko Widodo uvedl, že nejdiskutovanějším článkem závěrečného prohlášení byla válka na Ukrajině. Zároveň apeloval na všechny strany, aby dále nestupňovaly napětí. Válka způsobila podle něj škody a obrovské lidské utrpení a negativně ovlivnila snahy o oživení světové ekonomiky.

Dvoudenní summit G20 na Bali dnes skončil. Zasedání v úterý předčasně opustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Indonésii zastupoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Předsednictví ve skupině po Indonésii převzala Indie.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie. Přizvány jsou ale i další země či mezinárodní organizace. K účasti na summitu na Bali Indonésie přizvala i Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům přes video.

Související

Summit G20

Trumpova neúčast zastiňuje africkou G20: Jihoafrická republika vzdoruje tlaku USA

Jihoafrická republika, jako první africká země hostící summit G20, doufala, že využije své předsednictví k prosazení klíčových témat rozvojových zemí, jako je zlevnění půjček pro tyto státy. Rozvojové země totiž platí dvakrát až čtyřikrát vyšší úroky z dluhů než vyspělé ekonomiky. Mezi další cíle víkendového summitu patří zajištění financování boje proti změně klimatu a zvýšení účasti afrických zemí v mezinárodních fórech.
Summit G20

Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán

Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě. 

Více souvisejících

Summit G20 válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy