Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.
"Potřebujeme stabilní vládu, která má schopnost jednat," zdůraznil Steinmeier, přičemž varoval před taktizováním a hádkami v těchto náročných časech. Situace v Německu, Evropě i po prezidentských volbách v USA je nejistá, a to vyžaduje odpovědné rozhodování na všech úrovních.
Tento vývoj následuje po měsících interních sporů ve vládní koalici, která se skládala z kancléřovy SPD, liberální FDP a Zelených. Vláda se definitivně rozpadla po odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je zároveň předsedou FDP. Tento krok způsobil stažení FDP z koalice, což vedlo k dalšímu politickému napětí.
Zůstala však i nadále napjatá situace, kdy kancléř Olaf Scholz oznámil, že v lednu 2024 bude probíhat hlasování o důvěře jeho vládě. Podle něj by měl Bundestag hlasovat 15. ledna 2024. Pokud by vláda tento test neprošla, mohl by následně požádat o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb, které by se mohly konat až do března 2025.
Opozice, která tvrdí, že koalice už nemá většinu v Bundestagu, vyzvala Scholze, aby okamžitě svolal hlasování o důvěře. Lídr Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz uvedl, že parlament musí jednat co nejdříve, ideálně do začátku příštího týdne. Pokud by vláda skutečně neudržela důvěru, měl by prezident Steinmeier v souladu s ústavou rozpuštět Bundestag do 21 dnů.
Tato politická nejistota přichází v době, kdy Německo čelí řadě domácích i mezinárodních výzev. Prezident Steinmeier vyjádřil obavy o budoucnost země v těchto složitých časech, kdy je třeba ukázat politickou zodpovědnost a jednotu, nejen na národní úrovni, ale i v širším evropském kontextu.
Související

Německo se chystá na masivní ruské útoky. Postaví protiatomové bunkry, na obranu dá desítky miliard eur

Bundeswehr musí posílit o dalších 60 tisíc vojáků. Vyloučena není povinná služba
Německo , Frank-Walter Steinmeier
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák