Vůdci zemí skupiny G20 na summitu vyzývali k ukončení války na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na summitu Ukrajinu obvinil, že řešení konfliktu protahuje a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Ze schůzky odjel před jejím oficiálním závěrem, podle ruské státní televize to tak bylo naplánováno už dříve.

Šéf ruské diplomacie řekl, že čím déle bude Kyjev odmítat jednání, tím těžší bude dohody dosáhnout. Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak mu ale vzkázal, že je to Rusko, kdo napadl Ukrajinu a že kvůli jeho "neochotě přestat zabíjet tato válka stále pokračuje".

Neshody mezi členy skupiny G20 se projevily při snaze zformulovat text závěrečného prohlášení, které by mělo být vydáno ve středu. Podle zdrojů agentury DPA se západním státům podařilo do prohlášení prosadit pasáž, v níž se uvádí, že většina států G20 válku na Ukrajině důrazně odsuzuje. Usnesení ale zároveň připouští, že existují různé pohledy.

"Naši západní kolegové se snažili všemi možnými způsoby toto prohlášení zpolitizovat a dostat do něj slova, která by naznačovala odsouzení akcí Ruska jménem celé G20, včetně nás," řekl k závěrečnému dokumentu Lavrov. Nyní předloha obsahuje západní i ruský pohled na válku na Ukrajině, sdělil Lavrov.

Indonéský prezident Joko Widodo jako vůdce hostitelské země dnes na úvod summitu varoval před novým rozdělením světa na vzájemně nepřátelské části.

Podle německého kancléře Olafa Scholze by ukončení ruské války na Ukrajině bylo nejlepším způsobem, jak dosáhnout oživení světové ekonomiky. Scholz zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho stoupenci nesou plnou odpovědnost za obrovské ekonomické a sociální důsledky války, a varoval Rusko před použitím jaderných zbraní. Dodal, že je připraven pokračovat v rozhovorech s Putinem, aby nalezl řešení, jež by vedlo ke konci konfliktu.

Na ukončení války na Ukrajině apeloval ve své řeči také britský premiér Rishi Sunak. Představitelům skupiny G20 přitom řekl, že Putin měl být připraven se na summitu postavit světovým lídrům. "Možná kdyby to udělal, mohli bychom se pustit do řešení věcí," prohlásil Sunak, který se podle deníku The Guardian svými slovy obrátil na Lavrova, jenž šéfa Kremlu na summitu zastupoval. V poznámce mířené zemím, které zůstaly v konfliktu neutrální, včetně Číny a Indie, Sunak řekl, že všechny státy jsou ve větším nebezpečí kvůli nyní vzniklému precedentu.

Sunak své vystoupení využil také k výzvě k ukončení obilné krize. Za nepřijatelnou označil skutečnost, že Rusko z potravin a energií činí zbraň, přestože dvě třetiny ukrajinského obilí směřují do rozvojových zemí.

Válka na Ukrajině není na oficiálním programu jednání vrcholné schůzky, přesto však zasedání dominuje a vévodila i bilaterálním schůzkám zástupců jednotlivých zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali po dnešním dvoustranném jednání k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Podobnou výzvu zveřejnili i čínský a americký prezident po svém pondělním jednání. Čínský ministr zahraničí Wang I po schůzce s Lavrovem řekl, že jako rozumný a zodpovědný oceňuje postoj Moskvy, podle které je jaderná válka nepřípustná. Spojené státy a jejich evropští spojenci se snaží Peking přimět k tomu, aby využil své partnerství s Ruskem a přinutil ho ukončit válku na Ukrajině.

Tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoganovi šéf Bílého domu Joe Biden při dnešní schůzce poděkoval za jeho snahy o obnovu dohod o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Obilné dohody vyprší koncem tohoto týdne a vyjednává se o jejich prodloužení.