Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.
Jeho první premiér, Édouard Philippe, dokonce v úterý Macrona vyzval, aby rezignoval poté, co bude schválen rozpočet na příští rok. Philippe, který stál v čele vlády v letech 2017 až 2020 a nyní vede stranu spojenou s Macronem, uvedl, že „čas kvapí“. Pokračovat ve stavu, který trvá už půl roku, je podle něj „příliš dlouhé a poškozuje to Francii“.
Philippe není jediný, kdo se od Macrona distancuje. Průzkumy ho navíc označují za nejlépe postaveného kandidáta, který by mohl vést politický střed v příštích prezidentských volbách. Také Gabriel Attal, nejmladší francouzský premiér, jehož krátké funkční období skončilo loni, prohlásil, že už nerozumí prezidentovým rozhodnutím.
Attal, který nyní stojí v čele hlavní promacronovské strany, kritizoval Macronovo „odhodlání udržet si kontrolu“. Uvedl, že po pěti premiérech za necelé dva roky je „čas zkusit něco jiného“. Tyto výzvy zazněly poté, co i dosluhující premiér Sébastien Lecornu, jmenovaný teprve před 28 dny, rezignoval spolu se svým kabinetem. Stal se tak nejkratší sloužícím premiérem v moderních francouzských dějinách.
Politická krize trvá déle než rok, od předčasných parlamentních voleb v roce 2024. Ty vyústily v rozdělený parlament bez většiny. Macron požádal Lecornua, aby do středy večer vedl poslední jednání se stranickými lídry a pokusil se „definovat platformu pro akci a stabilitu“. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které je největší stranou v parlamentu, se však schůzky odmítlo zúčastnit.
Podle RN tato jednání už „nemají chránit zájmy francouzského lidu, ale zájmy samotného prezidenta“. V ostře kritickém komentáři deník Le Monde označil krizi za „tragickou frašku“ a další ukázku „rozkladu“ Macronova druhého mandátu. Francii navíc tíží hluboké finanční potíže – poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU.
Macron sice dlouhodobě odmítá rezignovat před koncem svého mandátu v roce 2027 a zdráhá se vypsat nové legislativní volby, v pondělí ale naznačil, že by byl ochoten to udělat, pokud Lecornu ve své misi neuspěje. Mezi další možnosti patří jmenování jiného, možná nestranického technokrata, který by se stal jeho osmým premiérem za krátkou dobu.
Související
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Francie se rozloučila s legendární herečkou Brigitte Bardotovou
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 1 hodinou
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 2 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 2 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 3 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 4 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 4 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 5 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
Zdroj: Libor Novák