Wagnerovci bez peněz? Kreml zřejmě přestal platit Prigožinovu skupinu žoldáků

Existuje reálná pravděpodobnost, že Kreml přestal financovat ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Ta tak může být donucena k úpravě počtu členů či snižování platů. Uvedlo to v neděli britské ministerstvo obrany.  

Wagnerovci by se podle britského ministerstva mohli obrátit i na Bělorusko jako zdroj podpory. "Početná síla by však byla významným a potenciálně nevítaným odlivem skromných běloruských zdrojů," píše resort .

Rusko od pokusu wagnerovců v červnu letošního roku uskutečňuje kroky vůči obchodním zájmům šéfa této žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina, připomíná britský resort. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny bojovali na Ukrajině několik měsíců po boku ruské armády, důležitou roli sehráli například při intenzivních bojích o město Bachmut na východě Ukrajiny.

Na problémy s financováním ukazovalo i nedávné rozhodnutí Prigožina, který prohlásil, že jeho žoldnéři prozatím nedělají nábor nových členů, v budoucnu se to však může změnit. Ještě před nedávným pokusem o vzpouru v Rusku přitom sháněli nové bojovníky na inzerát, poté, co údajně ztratili desetitisíce lidí na Ukrajině.

Doporučené články

"V současnosti se snažíme definovat naše další úkoly, které se stávají stále jasnějšími. Bezpochyby půjde o akce provedené jménem Ruska," řekl v nahrané zprávě v aplikaci telegram. Dodal, že někteří z jeho bojovníků se "bohužel přesunuli do jiných mocenských struktur", ale pravděpodobně se budou chtít vrátit zpět do jeho žoldnéřské skupiny.

"Dokud nemáme nedostatek příslušníků, nebudeme dělat nové nábory," prohlásil Prigožin. Zároveň uvedl, že pokud bude Rusko potřebovat posílit ochranu svých zájmů, "wagnerovci s určitostí naberou nové členy". Ruská žoldnéřská přitom před několika měsíci používala twitter a facebook k náboru zdravotníků, operátorů dronů a psychologů na podporu bojových operací, včetně ofenzivy na Ukrajině, do které byla tehdy zapojena.

Vyplývá to ze zprávy britské technologické firmy Logically, o které informoval server Politico. Za deset měsíců dosáhly pracovní inzeráty nabízené polovojenskou organizací na těchto online platformách téměř 120 000 zhlédnutí. Asi 60 příspěvků v různých jazycích, včetně francouzštiny, vietnamštiny a španělštiny, obsahovalo podrobnosti o pracovních místech, které wagnerovci nabízí.

Doporučené články

Kromě měsíčního platu 240 000 rublů (přibližně 66 tisíc korun) byly v inzerátech uvedeny i různé benefity, včetně zdravotních výhod. Politico uvádí, že analytici nedokázali s "absolutní jistotou" spojit inzeráty s Wagnerovou skupinou, ale uvedli, že "nesou stopy této milice a jejích stoupenců". Není také známo, zda byl tento nábor na sociálních médiích úspěšný.

Kyle Walter, vedoucí výzkumu provedeného společností Logically, řekl serveru Politico, že příspěvky mají "přesně stejný jazyk jako dříve ověřené účty wagnerovců". Výzkum probíhal měsíc od poloviny dubna do 19. května a zaměřil se na příspěvky na Facebooku a Twitteru z července 2022. Další speciální analýza potvrdila, že nejméně dvě telefonní čísla uvedená v těchto příspěvcích by mohla být spojena s wagnerovci nebo ruskými tajnými službami.

Wagnerova skupina je často popisována jako soukromá vojenská firma, protože zaměstnává vojenské a bezpečnostní odborníky, kteří poskytují své služby za finanční odměnu. Skupina je známá pro své nasazení jako žoldnéřská a je nasazována do konfliktních oblastí po celém světě.

Doporučené články

Svou úlohu sehrála i na Ukrajině, kde podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v bojích zabito nejméně 21 000 wagnerovců. Dodal, že soukromá vojenská společnost utrpěla "obrovské ztráty", zejména na východní Ukrajině, kde bojovala její "nejmocnější skupina". 

"Naši vojáci zabili jen na východní Ukrajině 21 000 wagnerovců," řekl počátkem července Zelenskyj podle CNN. "Pro wagnerovce to byly obrovské ztráty,“ podotkl Zelenskyj, který bojovníky charakterizoval jako "motivovaný štáb ruské armády" a většinou trestance, kteří "nemají co ztratit". 

Skupina se podílela na několika vojenských operacích po celém světě, včetně bojů v Sýrii, kde Prigožinovo zapojení bylo spojováno s ruskou intervencí v konfliktu. Wagnerova byla v minulosti označována za nástroj ruské vlády k prosazování jejích zájmů v zahraničí, přičemž Prigožin byl považován za blízkého spojence Vladimira Putina.

Doporučené články

Skupina wagnerovců byla obklopena kontroverzemi a spekulacemi ohledně svého financování, struktury a účelu. Její členové jsou často považováni za "námezdní vojáky", kteří jsou najímáni za účelem plnění ruských zájmů mimo oficiální vojenské kanály. Existují také obvinění z toho, že Wagnerova skupina se účastní nelegálních a neetických aktivit, včetně porušování lidských práv.

Prigožin a jeho spojení s Wagnerovou skupinou byly předmětem mezinárodního zájmu a vyvolaly kontroverze. Rusko a Prigožin samotný až do války na Ukrajině popírali jakoukoli účast ve vojenských operacích a tvrdili, že Wagnerova skupina je soukromou bezpečnostní firmou, která operuje nezávisle na ruské vládě.

Wagnerova skupina přesto působila v několika zemích včetně Ukrajiny, Sýrie, Iráku a několika afrických zemí. Podle údajů Evropské unie byl do vzniku skupiny zapojen i bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin.

V letech 2014 až 2015 působila Wagnerova skupina v mezinárodně neuznaných separatistických útvarech na východě Ukrajiny, konkrétně v Doněcké a Luhanské lidové republice. V roce 2015 se poté přesunula do Sýrie.

Související

Wagnerovci

Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat

Obávaná ruská žoldnéřská skupina Wagnerovci je v Africe nahrazována novým ruským uskupením, které je pod kontrolou Kremlu. Experti se domnívají, že jde o Afrika Corps, který je pod dohledem ruského ministerstva obrany. Rusko chce s největší pravděpodobností udržet svůj vliv na africkém kontinentu, ale pod formálnějším a lépe kontrolovatelným vojenským uskupením.

Více souvisejících

Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Rusko

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy