Za Putinova působení zemřela řada významných Rusů, Prigožin je jen další na seznamu

Prigožinova smrt může být pomstou Kremlu za jeho pochod na Moskvu z konce letošního června. „Smrt dalších špičkových pracovníků Wagnerovy skupiny při havárii znamená pravděpodobný konec skupiny v její současné podobě,“ píše server. Oligarchovi nepomohl fakt, že před vzpourou i během ní otevřeně kritizoval ruské ministerstvo obrany a jeho kroky při agresi proti Ukrajině.

Putin mu přesto poskytl značnou volnost při pohybu v Rusku. Přesto, že došlo k dohodě mezi Prigožinem a běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem o umístění wagnerovců do Běloruska. Dokonce mohl vystoupit na okraj summitu Rusko-Afrika na konci července.

Ruský režim ale šel po krku svým odpůrcům nejen na území federace. Některé notoricky známé případy činnosti tajných služeb byly zaznamenané nejen v Německu či Velké Británii, nýbrž i v České republice při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

Jmenovitě: Lídr ruské opozice Alexej Navalnyj přežil otravu jedem novičokem a nyní je vězněn, bývalý premiér Boris Němcov byl zastřelen, zemřel také protikorupční právník Sergeh Magnitskij a novinářka Anna Politkovská. Jednotlivé případy probíhaly od začátku století až doteď.

Mrtvý je i bývalý Putinův přítel a oligarcha Boris Berezovskij, otravu nepřežil bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. O něco šťastnější byl rovněž bývalý agent Sergej Skripal, který otravu přežil.

Nyní se pohřešuje prominentní generál Sergej Surovikin, kterého ruské elity odvolaly z velení ruským kosmickým a leteckým silám. Od Prigožinovy vzpoury ho nikdo neviděl. Nezvěstný je také zástupce šéfa vojenské rozvědky Vladimir Alexejev, který byl podezřelý z účasti na vzpouře wagnerovců.