Západ je říší lží, hřímal Lavrov v OSN. Odmítl mírový plán Ukrajiny i obnovení obilné dohody

Lavrov prohlásil, že desetibodový plán, který Kyjev prosazuje, není proveditelný a není realistický. Podle něj není možné ho realizovat, ačkoli je jediným základem pro jednání. Zdůraznil, že pokud Kyjev a jeho západní spojenci na tomto postoji trvají, konflikt se rozhodne na bojišti.

Zelenskyj svůj plán poprvé ohlásil v listopadu na summitu velkých ekonomik G20. Mírový plán Ukrajiny zahrnuje například radiační a jadernou bezpečnost s důrazem na obnovení bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, potravinovou bezpečnost včetně zajištění vývozu ukrajinského obilí do nejchudších států světa, energetickou bezpečnost s důrazem na omezení cen ruských energetických zdrojů a na pomoc s obnovou zničené ukrajinské energetické infrastruktury, propuštění všech vězňů a lidí deportovaných do Ruska včetně válečných zajatců a dětí či obnovu ukrajinské územní celistvosti nebo stažení ruských vojsk z Ukrajiny, ukončení násilností a obnovu ukrajinských státních hranic s Ruskem.

Šéf ruské diplomacie také uvedl, že Rusko opustilo černomořskou obilnou dohodu, protože nebyly splněny sliby, které byly dány Rusku, včetně zrušení sankcí proti ruské bance a jejího opětovného začlenění do globálního systému SWIFT. Nejnovější návrhy OSN ohledně obnovení koridoru pro přepravu ukrajinských zemědělských produktů označil za nerealistické.

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

Generální tajemník OSN António Guterres přitom už před několika týdny podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Lavrov také oznámil, že v říjnu navštíví Severní Koreu, aby pokračoval v jednáních se severokorejským protějškem na základě dohod uzavřených mezi prezidentem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Na tiskové konferenci Lavrov obvinil západní země, že vedou proti Rusku na Ukrajině válku. Uvedl, že západní země podporují Kyjev finanční pomocí, dodávkami zbraní a údajně i "žoldnéři" ze západních zemí.