PŮVODNÍ ZPRÁVA | Zatykač na Netanjahua může poukázat na neefektivitu ICC. Teherán má nepochybně radost, říká Taterová

Taterová připomněla, že vydání zatykače vrchním prokurátorem ICC Karimem Khanem mezinárodně vzbudilo řadu kontroverzí. „Především z důvodu, že navzdory mnoha výhradám ohledně průběhu izraelských operací v Gaze a Libanonu, se stále jedná o demokraticky zvolené představitele země, kde stále funguje právní stát,“ nastínila.

Podle ní Netanjahua a Gallanta zatykač staví „na stejnou rovinu nejen jako členy Haásu Ismaila Haníju, Jahjá Sinvára a Muhammada Dajfa, kteří už navíc ani nejsou naživu, ale i jako Vladimira Putina a další představitele Ruské federace či bývalého súdánského prezidenta Umara Bašíra, všechno představitele nedemokratických režimů“.

„Předpokládám, že tyto zatykače spíš do budoucna poukáží na neefektivitu ICC při snaze řešit mezinárodní problémy tohoto typu, protože část mezinárodního společenství jej považuje za zaujatý a odmítá jeho rozhodnutí podpořit,“ zdůraznila Taterová.

Nepředpokládá změnu probíhajících konfliktů na Blízkém východě. „V reakci na vydání zatykače na Benjamina Netanjahua a Jo’ava Gallanta se již řada izraelských spojenců vyjádřila na adresu ICC značně kriticky. Někteří, jako maďarský premiér Viktor Orbán, otevřeně uvedli, že rozhodnutí ICC nebudou respektovat,“ připomněla.

„Nedá se tedy očekávat, že by svou pomoc Izraeli zásadně omezili. Největší spojenec Izraele Spojené státy americké dokonce nikdy do ICC ani nevstoupily a neuznávají tak jeho jurisdikci,“ podotkla.

Zřejmě ani nepřijde zásadní změna izraelské strategie v Gaze a Libanonu. Zásadnějším milníkem se pravděpodobně stane spíše nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta, který již deklaroval svůj zájem válčení na Blízkém východě co nejdříve přivést ke konci. Bude se však patrně jednat o řešení za takových podmínek, které budou více vyhovovat izraelské straně,“ pokračovala Taterová.

Dále poznamenala, že z vydání zatykače ICC mají „nepochybně radost“ íránští představitele. „Budou se to snažit veřejně interpretovat jako věc, která v souladu s jejich dlouhodobou kritikou Izraele. Určitě tedy rozhodnutí ICC může do určité míry posloužit pro účely íránské propagandy,“ upozornila.

„V reálu to však v situaci na Blízkém východě příliš nemění, protože situace v této oblasti je dlouhodobě natolik polarizovaná, že pozice těch, kteří Izrael podporují či jsou vůči židovskému státu v opozici se v posledních letech v zásadě nezmění,“ uzavřela.

ICC vydal zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Obvinění zahrnují činy jako vyhlazování, vraždy, držení rukojmích, znásilňování a mučení v případě lídrů Hamásu, a také útoky na civilisty a použití hladovění jako válečné taktiky v případě izraelských představitelů. Izrael i Hamás obvinění odmítají. Nyní bude na 124 členských státech ICC, mezi nimiž však nejsou Izrael ani Spojené státy, zda zatykače vykonají.

Opoziční lídři izraelské politické scény rozhodnutí ICC vydat zatykače ostře kritizují. Yair Lapid, lídr opozice, označil zatykače za „odměnu terorismu“. „Izrael se brání proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany. Toto rozhodnutí je odměnou pro teroristy,“ uvedl.

Ve svém prvním vyjádření na rozhodnutí ICC Netanjahuova kancelář uvedla, že tato tvrzení kategoricky odmítá. Podobně reagoval i bývalý ministr obrany Yoav Gallant, na kterého byl rovněž vydán zatykač. Netanjahuova kancelář zdůraznila, že Izrael „nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí“, dokud nebudou podle ní splněny všechny válečné cíle země.

Konflikt, který začal 7. října 2023 po překvapivém útoku Hamásu, zanechal více než 44 000 mrtvých v Gaze, z nichž 70 % tvoří ženy a děti, uvádí místní úřady. Na izraelské straně zahynulo při útoku přibližně 1 200 lidí, včetně civilistů, a dalších 250 bylo uneseno.

Izraelská vláda opakovaně popřela obvinění, že cílem je učinit Gazu neobyvatelnou, a tvrdí, že odhady OSN o hladu jsou přehnané a založené na neúplných údajích. Navzdory mezinárodnímu tlaku však humanitární pomoc přichází do Gazy jen omezeně, což situaci dále zhoršuje.