Zemřela bývalá první dáma USA a manželka exprezidenta Jimmyho Cartera Rosalynn Carterová

Ve věku 96 let zemřela bývalá první dáma USA a manželka exprezidenta Jimmyho Cartera Rosalynn Carterová. Vášnivá bojovnice za duševní zdraví, péči a práva žen, zemřela v neděli 19. listopadu ve 14:10 ve svém domě v Plains ve státě Georgia. 

Carterová zemřela v poklidu s rodinou po svém boku, oznámila nezisková organizace prezidentského páru Carter Center. Dodala, že Carterová trpěla demencí a poslední měsíce se její zdravotní stav postupně zhoršoval.

"Rosalynn byla mou rovnocennou partnerkou ve všem, čeho jsem kdy dosáhl. Dávala mi cenné rady a povzbudila mě, když jsem to potřeboval. Dokud Rosallyn žila, vždy jsem věděl, že mě někdo miluje a podporuje," uvedl Carter v prohlášení.

Jimmy Carter byl 39. prezidentem Spojených států v letech 1977 – 1981. V roce 2002 získal Nobelovu cenu za mír. S Carterovou tvořily manželský pár 77 let. Jeho manželka se účastnila zasedání vlády, často se vyjadřovala ke kontroverzním tématům a svého manžela zastupovala i na zahraničních cestách. Prezidentovi poradci ji někdy nazývali "spoluprezidentkou".

Rosalynn Carterová, celým jménem Eleanor Rosalynn Carterová, se narodila 18. srpna 1927 v Plains, malém městečku v Georgii. Její životní příběh se stal nedílnou součástí americké politické historie, a to zejména díky její roli jako první dámy Spojených států.

Carterová vyrůstala v prostředí malého města a získala vzdělání na místních školách. V roce 1946 se provdala za Jamese Earla Cartera, budoucího prezidenta, kterého si vzala ještě před tím, než se začal věnovat politické kariéře. Manželé Carterovi měli čtyři děti – Jacka, Jamese Earla III., Donalda a Amy.

Její životní cesta se zásadním způsobem změnila, když se Jimmy Carter rozhodl vstoupit do politiky. Během jeho kariéry ve státním zákonodárném sboru Georgie a později jako guvernéra Georgie stála Rosalynn vždy po jeho boku a podporovala ho v politických i osobních záležitostech. Když se Jimmy Carter stal 39. prezidentem Spojených států v roce 1977, Rosalynn se stala první dámou.

V průběhu svého působení v Bílém domě se Rosalynn Carterová věnovala několika klíčovým otázkám. Jedním z hlavních témat, kterým věnovala svou pozornost, bylo duševní zdraví. Snažila se odstranit společenské stigma spojené s mentálním zdravím a zvýšit povědomí o duševních poruchách. Její angažovanost na tomto poli zahrnovala aktivní účast na veřejných akcích a podpora programů, které se věnovaly problematice duševního zdraví.

Carterová byla také známá svým úsilím o lidská práva. Bojovala za rovnost, spravedlnost a odstranění diskriminace. Její angažovanost v oblasti lidských práv byla zrcadlem jejího přesvědčení, že každý jednotlivec má právo na důstojný a spravedlivý život.

Po skončení prezidentského období svého manžela Carterová nadále zůstala aktivní v oblasti veřejných záležitostí. Založila Rosalynn Carter Mental Health Journalism Fellowship, program poskytující stipendia novinářům, kteří se věnují problematice duševního zdraví. Tato iniciativa ukazuje na její odhodlání podporovat výzkum, informovanost a otevřenou diskusi o této důležité problematice.

Související

Jimmy Carter Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Více souvisejících

Jimmy Carter Rosalynn Carterová

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy