Židé v Česku a dalších zemích jsou vyděšenější než kdykoli předtím, ukázala analýza

Ředitelka FRA Sirpa Rautiová uvedla, že "dopad konfliktu na Blízkém východě narušuje těžce vybojovaný pokrok v boji proti nenávisti vůči Židům".

"Židé jsou vyděšenější než kdykoli předtím," upozornila. Konflikt podle ní ohrozil úspěch první strategie EU pro boj proti antisemitismu, přijaté v roce 2021.

Ještě před útokem hnutí Hamás 7. října 2023, který vedl k současné válce v Pásmu Gazy, zjistila studie FRA, že 96 procent evropských Židů zaznamenalo v předchozím roce projevy antisemitismu. Uvedl to server Times of Israel.

Začátkem roku 2024 průzkumy mezi židovskými organizacemi ukázaly dramatický nárůst antisemitských útoků, uvedla Rautiová.

Podle zprávy FRA ve Francii 74 procent Židů pocítilo, že konflikt ovlivnil jejich pocit bezpečí, což je nejvyšší míra ze všech zkoumaných zemí.

V celé Evropě až 76 procent Židů uvedlo, že někdy skrývají svou identitu, a 34 procent se vyhýbá židovským akcím nebo místům kvůli pocitu nebezpečí.

Zpráva FRA vychází nejen z údajů za rok 2024, ale také z online průzkumu provedeného od ledna do června 2023, tedy před vypuknutím války v Pásmu Gazy. V tomto průzkumu 80 procent dotázaných Židů uvedlo, že antisemitismus se v Evropě v posledních letech zhoršil.

Mezi nejčastější negativní stereotypy patří obvinění, že Židé "drží moc a kontrolu nad financemi, médii, politikou nebo ekonomikou". Mnozí se také setkali s popíráním práva Izraele na existenci jako státu.

V roce 2023 uvedla čtyři procenta respondentů, že zažila antisemitské fyzické útoky během 12 měsíců před průzkumem, což je dvojnásobek oproti roku 2018.

Přibližně 60 procent respondentů vyjádřilo nespokojenost s úsilím svých vlád bojovat proti antisemitismu.

Průzkum FRA se týkal 13 zemí EU, kde žije 96 procent židovské populace eurobloku: Belgie, Česko, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Itálie. Šlo o třetí takový průzkum po letech 2013 a 2018.