Znepokojivé spojenectví. Si Ťin-pching se po letech sešel s Kim Čong-unem

Spojenci se sešli na oslavě 80. výročí konce druhé světové války. Přehlídky se zúčastnili i lídři dalších 26 zemí, včetně Íránu, Pákistánu a Běloruska. Pro severokorejského vůdce, který čelí přísným mezinárodním sankcím, to byla vzácná příležitost, jak vystoupit po boku politických těžkých vah na světové scéně. 

Po přehlídce se Kim a Putin sešli na dvouapůlhodinovém jednání, kde diskutovali o „dlouhodobé“ spolupráci. Putin pochválil severokorejské vojáky bojující po boku ruských sil na Ukrajině a objal Kima na rozloučenou. Severní Korea se v posledních letech přiblížila Rusku, protože Putin se obrátil na Kima se žádostí o zbraně a vojáky na podporu své války na Ukrajině. Loni oba lídři podepsali pakt o vzájemné obraně, v němž se zavázali k poskytnutí okamžité vojenské pomoci v případě napadení. Tento krok znepokojil USA a jejich spojence v Asii.

Čína je pro Severní Koreu po desetiletí hlavním politickým a ekonomickým patronem. Ovšem s prohlubujícími se rusko-severokorejskými vztahy začínají někteří analytici v Pekingu považovat Severní Koreu spíše za přítěž než za strategického spojence. Peking se obává, že by podpora Moskvy mohla posílit severokorejský režim Kim Čong-una.

Přestože si Čína nechce nechat ujít příležitost ovlivňovat dění na Korejském poloostrově, nezdá se, že by byla rozhořčena sbližováním mezi Ruskem a Severní Koreou. Analytici tvrdí, že pokud by Čína byla skutečně proti, mohla by to zarazit tím, že by již nepomáhala Severní Koreji vyhýbat se sankcím nebo by přestala podporovat ruskou válečnou ekonomiku obchodem se zbožím dvojího užití. Čína neudělala ani jedno, což ukazuje, že s největší pravděpodobností chce udržet vliv na Korejském poloostrově.