ANALÝZA | Kdo se postaví Putinovi, a proč nikdo jiný nemá šanci?

Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice. 

Za dva měsíce proběhnou v Rusku prezidentské volby, konat se budou mezi 15. a 17. březnem, vítěz nastoupí do úřadu v květnu. Neočekává se rozdílný výsledek, než jak tomu bylo v letech 2012 a 2018; jasným favoritem je totiž současná hlava státu Vladimir Putin. Ten šéfuje Kremlu už od roku 2000 s drobnou pauzou mezi lety 2008-2012, kdy na tento post usedl někdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv a Putin předsedal vládě. Po změnách ústavy může nově vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. 

Že je Putinovo vítězství očekávané, potvrdil již dříve sám mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Putin bude příští rok zvolen s více než 90 % hlasů,“ prohlásil podle britského serveru Guardian. Pokud k jeho znovuzvolení dojde, tak co do doby vládnutí překoná i někdejšího sovětského diktátora Josipa Stalina, který ovládal Sovětský svaz celých 29 let. Osmnáct let vládnoucího autoritáře Leonida Brežněva již překonal.

Reálné opozice se Putin zbavil

Opozice v ruském politickém systému již prakticky neexistuje. V současné době probíhá například soud s Igorem Girkinem, bývalým důstojníkem FSB. Girkin v roce 2014 vedl proruské jednotky na Ukrajině a byl ministrem obrany neuznávané Doněcké lidové republiky. V Nizozemsku byl loni odsouzen na doživotí kvůli sestřelení letounu Malaysia Airlines. Od začátku ruské invaze proti Ukrajině často kritizoval vojenské velení v čele s Putinem. Nyní čelí obvinění z podněcování k extremismu. 

Dalším opozičním lídrem je Alexej Navalnyj. V průběhu let se stal jedním z nejvýraznějších kritiků ruského prezidenta a jeho vlády. Navalnyj organizoval různé protesty a kampaň proti korupci, což vedlo k jeho opakovaným zatčením a obviněním. Byl také terčem několika fyzických útoků, včetně jednoho, který vedl k otravě nervovým jedem v srpnu 2020. Po otravě byl Navalnyj převezen do Německa, kde byl léčen. 

Rusko popíralo zodpovědnost za jeho otravu, ale německá vláda a další západní země obvinily ruské úřady. Navalnyj se později vrátil do Ruska v lednu 2021 a byl zatčen po příletu. V dubnu 2021 byl odsouzen k trestu odnětí svobody a následně uvězněn. Nyní se nachází v sibiřském vězeňském pracovním táboře, kde strávil sedm dní v trestní cele. Ve svém příspěvku na sociálních sítích upozorňuje na odlišný denní režim, kdy musí brzy ráno chodit na procházky po dvorku své cely. Ironicky komentuje, že procházka v minus 25 až minus 30 stupních Celsia v půl sedmé ráno v Jamalu není příjemná.

Již v roce 2015 byl přímo před zdmi Kremlu zastřelen někdejší ruský vicepremiér a kritik Putinova režimu Boris Němcov, který byl svého času považován za možného nástupce exprezidenta Borise Jelcina z 90. let. „Boris Němcov byl neúprosným lídrem opozice, který kritizoval ty nejvýše postavené státní představitele v této zemi, včetně prezidenta Vladimira Putina. Jak vidíme, taková kritika je v Rusku životu nebezpečná,“ komentoval tehdy jiný ruský opoziční politik Ilja Jašin Němcovovu smrt. 

Devětatřicetiletý Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení v červnu loňského roku byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali únorový ruský vpád na Ukrajinu. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva. Během soudu mu byl vyměřen trest 8,5 let odnětí svobody. V Rusku za podobná prohlášení hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální vládní verze „speciální vojenské operace“. 

Kdo půjde proti Putinovi?

Z řad opozice proti Vladimiru Putinovi už prakticky nemá kdo kandidovat. Svého kandidáta Nikolaje Kharitonova nasazuje Komunistická strana, za nacionalistickou Liberálně demokratickou stranu (LPDR) pak plánuje kandidovat Leonid Slutsky. Slutsky se vedení strany ujal loni v květnu po úmrtí dlouholetého lídra Vladimira Žirinovského. 

Centrální volební komise zbavila možnosti kandidovat z pozice občanské kandidátky novinářku Jekatěrinu Dnutsovovou. Členové komise proti její kandidatuře hlasovali jednomyslně s tím, že měla ve své přihlášce chyby. 

Svou kampaň chtěla založit na „lidském Rusku, které je mírumilovné, přátelské a připravené z principu respektu s každým spolupracovat“. Duntsovová chtěla ukončit „speciální vojenskou operaci“ a zahájit mírová jednání. „Bude potřeba mnoho času, aby mírová jednání přinesla výsledky. Ale všechno je možné. Věřím tomu,“ uvedla podle serveru RFE/RL. 

Dalšími z možných kandidátů jsou například Boris Naděždin, jeden z odpůrců Putinova režimu a člen opozice. Jeho registrace ale byla koncem loňského roku odmítnuta stejně jako v případě Duntsovové.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin volby v Rusku Alexej Navalnyj Igor Girkin Boris Němcov (kritik Kremlu) Ilja Jašin Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy