Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice.
Za dva měsíce proběhnou v Rusku prezidentské volby, konat se budou mezi 15. a 17. březnem, vítěz nastoupí do úřadu v květnu. Neočekává se rozdílný výsledek, než jak tomu bylo v letech 2012 a 2018; jasným favoritem je totiž současná hlava státu Vladimir Putin. Ten šéfuje Kremlu už od roku 2000 s drobnou pauzou mezi lety 2008-2012, kdy na tento post usedl někdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv a Putin předsedal vládě. Po změnách ústavy může nově vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 84 let.
Že je Putinovo vítězství očekávané, potvrdil již dříve sám mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Putin bude příští rok zvolen s více než 90 % hlasů,“ prohlásil podle britského serveru Guardian. Pokud k jeho znovuzvolení dojde, tak co do doby vládnutí překoná i někdejšího sovětského diktátora Josipa Stalina, který ovládal Sovětský svaz celých 29 let. Osmnáct let vládnoucího autoritáře Leonida Brežněva již překonal.
Reálné opozice se Putin zbavil
Opozice v ruském politickém systému již prakticky neexistuje. V současné době probíhá například soud s Igorem Girkinem, bývalým důstojníkem FSB. Girkin v roce 2014 vedl proruské jednotky na Ukrajině a byl ministrem obrany neuznávané Doněcké lidové republiky. V Nizozemsku byl loni odsouzen na doživotí kvůli sestřelení letounu Malaysia Airlines. Od začátku ruské invaze proti Ukrajině často kritizoval vojenské velení v čele s Putinem. Nyní čelí obvinění z podněcování k extremismu.
Dalším opozičním lídrem je Alexej Navalnyj. V průběhu let se stal jedním z nejvýraznějších kritiků ruského prezidenta a jeho vlády. Navalnyj organizoval různé protesty a kampaň proti korupci, což vedlo k jeho opakovaným zatčením a obviněním. Byl také terčem několika fyzických útoků, včetně jednoho, který vedl k otravě nervovým jedem v srpnu 2020. Po otravě byl Navalnyj převezen do Německa, kde byl léčen.
Rusko popíralo zodpovědnost za jeho otravu, ale německá vláda a další západní země obvinily ruské úřady. Navalnyj se později vrátil do Ruska v lednu 2021 a byl zatčen po příletu. V dubnu 2021 byl odsouzen k trestu odnětí svobody a následně uvězněn. Nyní se nachází v sibiřském vězeňském pracovním táboře, kde strávil sedm dní v trestní cele. Ve svém příspěvku na sociálních sítích upozorňuje na odlišný denní režim, kdy musí brzy ráno chodit na procházky po dvorku své cely. Ironicky komentuje, že procházka v minus 25 až minus 30 stupních Celsia v půl sedmé ráno v Jamalu není příjemná.
Již v roce 2015 byl přímo před zdmi Kremlu zastřelen někdejší ruský vicepremiér a kritik Putinova režimu Boris Němcov, který byl svého času považován za možného nástupce exprezidenta Borise Jelcina z 90. let. „Boris Němcov byl neúprosným lídrem opozice, který kritizoval ty nejvýše postavené státní představitele v této zemi, včetně prezidenta Vladimira Putina. Jak vidíme, taková kritika je v Rusku životu nebezpečná,“ komentoval tehdy jiný ruský opoziční politik Ilja Jašin Němcovovu smrt.
Devětatřicetiletý Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení v červnu loňského roku byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali únorový ruský vpád na Ukrajinu. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva. Během soudu mu byl vyměřen trest 8,5 let odnětí svobody. V Rusku za podobná prohlášení hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální vládní verze „speciální vojenské operace“.
Kdo půjde proti Putinovi?
Z řad opozice proti Vladimiru Putinovi už prakticky nemá kdo kandidovat. Svého kandidáta Nikolaje Kharitonova nasazuje Komunistická strana, za nacionalistickou Liberálně demokratickou stranu (LPDR) pak plánuje kandidovat Leonid Slutsky. Slutsky se vedení strany ujal loni v květnu po úmrtí dlouholetého lídra Vladimira Žirinovského.
Centrální volební komise zbavila možnosti kandidovat z pozice občanské kandidátky novinářku Jekatěrinu Dnutsovovou. Členové komise proti její kandidatuře hlasovali jednomyslně s tím, že měla ve své přihlášce chyby.
Svou kampaň chtěla založit na „lidském Rusku, které je mírumilovné, přátelské a připravené z principu respektu s každým spolupracovat“. Duntsovová chtěla ukončit „speciální vojenskou operaci“ a zahájit mírová jednání. „Bude potřeba mnoho času, aby mírová jednání přinesla výsledky. Ale všechno je možné. Věřím tomu,“ uvedla podle serveru RFE/RL.
Dalšími z možných kandidátů jsou například Boris Naděždin, jeden z odpůrců Putinova režimu a člen opozice. Jeho registrace ale byla koncem loňského roku odmítnuta stejně jako v případě Duntsovové.
Související
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
Rusko , Vladimír Putin , volby v Rusku , Alexej Navalnyj , Igor Girkin , Boris Němcov (kritik Kremlu) , Ilja Jašin , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák