ANALÝZA | Kdo se postaví Putinovi, a proč nikdo jiný nemá šanci?

Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice. 

Za dva měsíce proběhnou v Rusku prezidentské volby, konat se budou mezi 15. a 17. březnem, vítěz nastoupí do úřadu v květnu. Neočekává se rozdílný výsledek, než jak tomu bylo v letech 2012 a 2018; jasným favoritem je totiž současná hlava státu Vladimir Putin. Ten šéfuje Kremlu už od roku 2000 s drobnou pauzou mezi lety 2008-2012, kdy na tento post usedl někdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv a Putin předsedal vládě. Po změnách ústavy může nově vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. 

Že je Putinovo vítězství očekávané, potvrdil již dříve sám mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Putin bude příští rok zvolen s více než 90 % hlasů,“ prohlásil podle britského serveru Guardian. Pokud k jeho znovuzvolení dojde, tak co do doby vládnutí překoná i někdejšího sovětského diktátora Josipa Stalina, který ovládal Sovětský svaz celých 29 let. Osmnáct let vládnoucího autoritáře Leonida Brežněva již překonal.

Reálné opozice se Putin zbavil

Opozice v ruském politickém systému již prakticky neexistuje. V současné době probíhá například soud s Igorem Girkinem, bývalým důstojníkem FSB. Girkin v roce 2014 vedl proruské jednotky na Ukrajině a byl ministrem obrany neuznávané Doněcké lidové republiky. V Nizozemsku byl loni odsouzen na doživotí kvůli sestřelení letounu Malaysia Airlines. Od začátku ruské invaze proti Ukrajině často kritizoval vojenské velení v čele s Putinem. Nyní čelí obvinění z podněcování k extremismu. 

Dalším opozičním lídrem je Alexej Navalnyj. V průběhu let se stal jedním z nejvýraznějších kritiků ruského prezidenta a jeho vlády. Navalnyj organizoval různé protesty a kampaň proti korupci, což vedlo k jeho opakovaným zatčením a obviněním. Byl také terčem několika fyzických útoků, včetně jednoho, který vedl k otravě nervovým jedem v srpnu 2020. Po otravě byl Navalnyj převezen do Německa, kde byl léčen. 

Rusko popíralo zodpovědnost za jeho otravu, ale německá vláda a další západní země obvinily ruské úřady. Navalnyj se později vrátil do Ruska v lednu 2021 a byl zatčen po příletu. V dubnu 2021 byl odsouzen k trestu odnětí svobody a následně uvězněn. Nyní se nachází v sibiřském vězeňském pracovním táboře, kde strávil sedm dní v trestní cele. Ve svém příspěvku na sociálních sítích upozorňuje na odlišný denní režim, kdy musí brzy ráno chodit na procházky po dvorku své cely. Ironicky komentuje, že procházka v minus 25 až minus 30 stupních Celsia v půl sedmé ráno v Jamalu není příjemná.

Již v roce 2015 byl přímo před zdmi Kremlu zastřelen někdejší ruský vicepremiér a kritik Putinova režimu Boris Němcov, který byl svého času považován za možného nástupce exprezidenta Borise Jelcina z 90. let. „Boris Němcov byl neúprosným lídrem opozice, který kritizoval ty nejvýše postavené státní představitele v této zemi, včetně prezidenta Vladimira Putina. Jak vidíme, taková kritika je v Rusku životu nebezpečná,“ komentoval tehdy jiný ruský opoziční politik Ilja Jašin Němcovovu smrt. 

Devětatřicetiletý Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení v červnu loňského roku byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali únorový ruský vpád na Ukrajinu. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva. Během soudu mu byl vyměřen trest 8,5 let odnětí svobody. V Rusku za podobná prohlášení hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální vládní verze „speciální vojenské operace“. 

Kdo půjde proti Putinovi?

Z řad opozice proti Vladimiru Putinovi už prakticky nemá kdo kandidovat. Svého kandidáta Nikolaje Kharitonova nasazuje Komunistická strana, za nacionalistickou Liberálně demokratickou stranu (LPDR) pak plánuje kandidovat Leonid Slutsky. Slutsky se vedení strany ujal loni v květnu po úmrtí dlouholetého lídra Vladimira Žirinovského. 

Centrální volební komise zbavila možnosti kandidovat z pozice občanské kandidátky novinářku Jekatěrinu Dnutsovovou. Členové komise proti její kandidatuře hlasovali jednomyslně s tím, že měla ve své přihlášce chyby. 

Svou kampaň chtěla založit na „lidském Rusku, které je mírumilovné, přátelské a připravené z principu respektu s každým spolupracovat“. Duntsovová chtěla ukončit „speciální vojenskou operaci“ a zahájit mírová jednání. „Bude potřeba mnoho času, aby mírová jednání přinesla výsledky. Ale všechno je možné. Věřím tomu,“ uvedla podle serveru RFE/RL. 

Dalšími z možných kandidátů jsou například Boris Naděždin, jeden z odpůrců Putinova režimu a člen opozice. Jeho registrace ale byla koncem loňského roku odmítnuta stejně jako v případě Duntsovové.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin volby v Rusku Alexej Navalnyj Igor Girkin Boris Němcov (kritik Kremlu) Ilja Jašin Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy