Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu.
Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun. Nutno ovšem podle ekonoma Lukáše Kovandy uvést, že zmíněný odhad ministerstva financí patřil k těm vyšším. Například společnost Deloitte tehdy odhadla ztrátu ze zavedení dalšího svátku na 11,4 miliardy korun. To odpovídá přibližně 0,24 procenta tehdejšího nominálního HDP. Předpokládejme, že skutečná ztráta se nachází někde mezi těmito dvěma hodnotami, a odpovídá tak 0,35 procenta HDP. V letošním roce má podle nejnovější prognózy ministerstva financí činit nominální HDP přibližně 7475 miliard korun. Z této částky odpovídá podílu 0,35 procenta suma 26,2 miliardy korun.
Složená daňová kvóta, která vyjadřuje celkovou daňovou zátěž, včetně odvodů, letos podle návrhu rozpočtu na rok 2023 činí 34,5 procenta HDP. Pokud tuto procentní částku vztáhneme k uvedenému údaji 26,2 miliardy korun, získáváme částku zhruba devět miliard korun. Tolik by tedy veřejná kasa mohla získat na daních a odvodech v případě zrušení dvou svátků. Pokud však konzervativně budeme vycházet z někdejšího uvedeného odhadu Deloitte, tedy z předpokladu ztráty z jednoho svátku navíc čítající 0,24 procenta HDP, je dodatečný výnos veřejné kasy ze zrušení jednoho svátku „jen“ 6,2 miliardy korun ročně.
Rušení dne pracovního klidu, byť jediného, byť by jím byl 1. květen, pro Česko není momentálně dobrý krok. Vláda nejdříve musí hledat úspory standardní cestou. S tím ještě ani moc nezačala.
Veřejnost by zrušení svátku považovala za kapitulaci vlády. A za rezignaci na snahu ozdravit veřejné způsoby standardním způsobem. Nakonec by si to veřejnost vyložila jako neschopnost vlády. A navíc, o dny volna chce přicházet málokdo. V Dánsku si den pracovní klidu zrušili, jenže tamní mentalita je v tomto poněkud jiná. Lidé v Dánsku své vládě důvěřují. Dánské vlády současně za sebou mají už dlouhý seznam provedených škrtů ve vlastních výdajích. Což pak u tamní veřejnosti vytváří dojem, že vláda už udělala dost a je třeba také se uskromnit. Česká vláda se škrty vlastně ještě ani nezačala, naopak stále nabírá nové státní zaměstnanci a její dluh roste nominálně nejvíce v historii ČR…
Pokud už by nějaký svátek rušila, je důležité zvážit, který svátek by se vlastně rušil. Ekonomická ztráta totiž plyne z toho, že lidé mají ve sváteční den, v den pracovního klidu, zpravidla volno, a nejsou tedy ekonomicky aktivní. Jenže dopad této jejich neaktivity do HDP může být částečně tlumen tím, že mají více volného času, třeba i na nákupy, tedy na spotřebu. Takže ztráta ekonomiky ze svátku, při němž zůstávají obchody otevřené, je menší než ze svátku, při němž jsou zavřené. Největší efekt by tedy mělo rušení těch svátků, během nichž lidé ani nemohou nakupovat.
Ze třinácti svátků jsou však letos obchody (a plochou nad 200 metrů čtverečních) zavřené pouze během osmi z nich. Z nich si lze hypoteticky představit zrušení Dne české státnosti, jenž připadá na 28. září. Pokud by se rušily svátky, při nichž zůstávají obchody otevřené, zisk ekonomiky, a tedy i veřejné kasy bude o něco nižší, než je uvedený odhad osmnácti miliard.
Aktualizováno 26. listopadu 2024 8:21
Strom pro Prahu na Staroměstském náměstí už stojí. České vánoční trhy 2024 se blíží
Související
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Prvomájová demonstrace v Berlíně se vyhrotila: Radikálové napadli čtyři novináře
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek