Exministr vnitra Ruml: Lukašenko musí zůstat izolovaný

Red.: Jaký postoj by podle vás měla zaujmout Evropská unie vůči Bělorusku po prosincových volbách?

J.R.: Evropská unie bude muset přikročit k obnovení sankcí v plném rozsahu, zároveň musí dbát na to, aby její politika vůči Bělorusům zůstala stejná. Lukašenko musí zůstat izolovaný, ale to neznamená izolaci celého Běloruska.

Red.: Jak hodnotíte postoj České republiky vůči Bělorusku?

J.R.: Česká republika patří k těm zemím, jež vyvažují postoj některých států Evropy, které si přejí více ekonomicky spolupracovat s Lukašenkovým režimem. Česká pozice je správná, je malinko radikálnější, než je postoj Francie nebo jiných zemí Evropy vůči Bělorusku. Je třeba Lukašenkovi dát jasně najevo, že takhle se chovat nemůže, ale na druhé straně neizolovat ten stát. To by přesně měla být politika Evropské unie.

Red.: Jak hodnotíte výsledky voleb?

J.R.: Nejsou žádným překvapením. Je pravda, že volební kampaň dala jistou šanci opozičním kandidátům. Nicméně ta šance byla proti postavení Lukašenka a jeho času v oficiálních médiích naprosto marginální. Lukašenko měl takový prostor na svoji vlastní prezentaci, že ti ostatní v podstatě neměli žádnou šanci. Nehledě na to, že opoziční scéna byla zcela rozdrobená, nedalo se počítat s tím, že by nevyhrál.

Red.: Čím vás tyto volby překvapily?

J.R.: Věděli jsme, že Lukašenko vyhraje a že vyhraje hodně. Věděli jsme, že ty volby budou zfalšované, což se potvrdilo. Netušili jsme ale, že hned po volbách tak tvrdě zasáhne proti občanům vlastní země, kteří nesouhlasili s průběhem a výsledky voleb. Nevěděli jsme, že tak ostře bude napadat Evropskou unii, západní svět a opozici.

Red.: V čem je výjimečnost tohoto režimu, který je na Západě často označován jako poslední diktatura v Evropě?

J.R.: Myslím, že v tom názvosloví je trochu problém. Není to klasická diktatura, je to autoritativní režim s velmi populistickým vůdcem. Ten režim má zvláštní vlastnosti a liší se od Československa před pádem komunismu. Lukašenko je figurka na šachovnici světa pěstovaná velmi umě a důsledně Ruskem. To Lukašenka používá v situacích, kdy on jim indikuje, kam až lze v té světové globální politice dojít. A především je loutkou v rukou Putina (pozn. red.: ruský exprezident a nyní premiér Vladimir Putin).