Akcionáři ČEZu jednají už hodiny, rozhodnutí o výplatě dividendy je v nedohlednu

Přibližně po sedmi hodinách valná hromada energetické společnosti ČEZ projednává stále první bod programu z celkových sedmi. Týká se zpráv orgánů společnosti. Jednání prodlužují dotazy akcionářů, od začátku valné hromady v 09:00 jich podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bylo položeno 72. Před 16:00 bylo potřeba zodpovědět 15 dotazů, řekl.  

Pro to, aby měli členové představenstva čas na přípravu odpovědí, byla v 15:00 vyhlášena zhruba hodinová přestávka. Sál pražského Kongresového centra vlivem dlouhého trvání valné hromady prořídl, kolem 16:00 v něm seděly nižší stovky akcionářů, když před polednem jich bylo 713. Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.

Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

Předkládané dotazy se týkají zestátnění části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, takzvané wind fall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna. Minoritní akcionář Michal Šnobr a jeden z největších kritiků vedení ČEZ například prohlásil, že je takzvaná wind fall tax účelová daň na zdanění minoritních akcionářů. Vyjádřil také obavy nad tím, jestli se stát nechystá převzít stoprocentní podíl v ČEZ a vedení firmy akcionáře o případných krocích neinformuje. "Komunikujte s námi (minoritními akcionáři) jako s majoritním akcionářem," uvedl. V reakci na jeho slova se sálem několikrát ozval potlesk. Šnobr si také opakovaně stěžoval na to, že členové představenstva na dotazy podávají neuspokojivé odpovědi.

Valnou hromadu dnes před polednem přibližně na deset minut přerušili aktivisté z hnutí Greenpeace. Protestovali proti prodloužení těžby v lomu Bílina, které získaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ od báňského úřadu do roku 2035. "Drželi transparenty s nápisy "ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině" nebo "Ukončete fosilní zločiny". Po pár minutách aktivisté za doprovodu policie opustili v poklidu jednací sál.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc

Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Pokud to bude schváleno, a já předpokládám, že to bude schváleno, tak to přinese do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali. Ten původní návrh představenstva představoval asi 44 miliard, ten protinávrh (ministerstva financí) asi 54 miliard," řekl ministr.

ČEZ dnes má valnou hromadu, která mimo jiné rozhoduje o rozdělení zisku. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

"Zisk byl vygenerován díky mezinárodní situaci, díky tomu, jak byly vysoké ceny energií," řekl Stanjura. Upozornil, že vysoké ceny energií se promítly do vyšších nákladů na bydlení i do vyšší inflace, na základě které se v červnu mimořádně valorizovaly penze. Stát proto podle něj chce zisk ČEZ využít na pokrytí těchto nákladů.

Stanjura nechtěl rozebírat problematiku možného zestátnění nebo rozdělení ČEZ, na kterou se dnes někteří akcionáři na valné hromadě ptali. "Pokud vláda dospěje k nějakému rozhodnutí, tak to bude včas a podle pravidel oznámeno. Vláda k žádnému rozhodnutí nedospěla, tudíž není, o čem bychom informovali ostatní akcionáře," řekl.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Související

Více souvisejících

ČEZ

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu hovořil po Bidenovi i s Putinem a nešetřil kritikou Moskvy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluvil po americkém prezidentovi Joe Bidenovi i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle dostupných informací zkritizoval alianci Ruska s Íránem a vyjádřil nespokojenost s postojem Moskvy k probíhající válce s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 5 hodinami

Betlém, ilustrační fotografie.

Největší betlém na světě je v Čechách

Betlémářství má u nás dlouhou tradici. Již před několika staletími zdobily jesličky o Vánocích kostely i domácnosti. Specifické jsou betlémy mechanické, v nichž se jednotlivé figurky pohybují. Autor největších mechanických jesliček na světě pochází z Čech, narodil se před 185 lety, dne 13. prosince 1838. Jmenoval se Tomáš Krýza a jeho Krýzovy jesličky jsou pojmem známým po celém světě i zapsaným v Guinnessově knize rekordů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 16 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

Historický okamžik. Von der Leyenová ocenila dohodu na pravidlech pro AI

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy