Akcionáři ČEZu jednají už hodiny, rozhodnutí o výplatě dividendy je v nedohlednu

Přibližně po sedmi hodinách valná hromada energetické společnosti ČEZ projednává stále první bod programu z celkových sedmi. Týká se zpráv orgánů společnosti. Jednání prodlužují dotazy akcionářů, od začátku valné hromady v 09:00 jich podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bylo položeno 72. Před 16:00 bylo potřeba zodpovědět 15 dotazů, řekl.  

Pro to, aby měli členové představenstva čas na přípravu odpovědí, byla v 15:00 vyhlášena zhruba hodinová přestávka. Sál pražského Kongresového centra vlivem dlouhého trvání valné hromady prořídl, kolem 16:00 v něm seděly nižší stovky akcionářů, když před polednem jich bylo 713. Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.

Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

Předkládané dotazy se týkají zestátnění části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, takzvané wind fall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna. Minoritní akcionář Michal Šnobr a jeden z největších kritiků vedení ČEZ například prohlásil, že je takzvaná wind fall tax účelová daň na zdanění minoritních akcionářů. Vyjádřil také obavy nad tím, jestli se stát nechystá převzít stoprocentní podíl v ČEZ a vedení firmy akcionáře o případných krocích neinformuje. "Komunikujte s námi (minoritními akcionáři) jako s majoritním akcionářem," uvedl. V reakci na jeho slova se sálem několikrát ozval potlesk. Šnobr si také opakovaně stěžoval na to, že členové představenstva na dotazy podávají neuspokojivé odpovědi.

Valnou hromadu dnes před polednem přibližně na deset minut přerušili aktivisté z hnutí Greenpeace. Protestovali proti prodloužení těžby v lomu Bílina, které získaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ od báňského úřadu do roku 2035. "Drželi transparenty s nápisy "ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině" nebo "Ukončete fosilní zločiny". Po pár minutách aktivisté za doprovodu policie opustili v poklidu jednací sál.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc

Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Pokud to bude schváleno, a já předpokládám, že to bude schváleno, tak to přinese do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali. Ten původní návrh představenstva představoval asi 44 miliard, ten protinávrh (ministerstva financí) asi 54 miliard," řekl ministr.

ČEZ dnes má valnou hromadu, která mimo jiné rozhoduje o rozdělení zisku. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

"Zisk byl vygenerován díky mezinárodní situaci, díky tomu, jak byly vysoké ceny energií," řekl Stanjura. Upozornil, že vysoké ceny energií se promítly do vyšších nákladů na bydlení i do vyšší inflace, na základě které se v červnu mimořádně valorizovaly penze. Stát proto podle něj chce zisk ČEZ využít na pokrytí těchto nákladů.

Stanjura nechtěl rozebírat problematiku možného zestátnění nebo rozdělení ČEZ, na kterou se dnes někteří akcionáři na valné hromadě ptali. "Pokud vláda dospěje k nějakému rozhodnutí, tak to bude včas a podle pravidel oznámeno. Vláda k žádnému rozhodnutí nedospěla, tudíž není, o čem bychom informovali ostatní akcionáře," řekl.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 8 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy