Akcionáři ČEZu jednají už hodiny, rozhodnutí o výplatě dividendy je v nedohlednu

Přibližně po sedmi hodinách valná hromada energetické společnosti ČEZ projednává stále první bod programu z celkových sedmi. Týká se zpráv orgánů společnosti. Jednání prodlužují dotazy akcionářů, od začátku valné hromady v 09:00 jich podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bylo položeno 72. Před 16:00 bylo potřeba zodpovědět 15 dotazů, řekl.  

Pro to, aby měli členové představenstva čas na přípravu odpovědí, byla v 15:00 vyhlášena zhruba hodinová přestávka. Sál pražského Kongresového centra vlivem dlouhého trvání valné hromady prořídl, kolem 16:00 v něm seděly nižší stovky akcionářů, když před polednem jich bylo 713. Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.

Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

Předkládané dotazy se týkají zestátnění části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, takzvané wind fall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna. Minoritní akcionář Michal Šnobr a jeden z největších kritiků vedení ČEZ například prohlásil, že je takzvaná wind fall tax účelová daň na zdanění minoritních akcionářů. Vyjádřil také obavy nad tím, jestli se stát nechystá převzít stoprocentní podíl v ČEZ a vedení firmy akcionáře o případných krocích neinformuje. "Komunikujte s námi (minoritními akcionáři) jako s majoritním akcionářem," uvedl. V reakci na jeho slova se sálem několikrát ozval potlesk. Šnobr si také opakovaně stěžoval na to, že členové představenstva na dotazy podávají neuspokojivé odpovědi.

Valnou hromadu dnes před polednem přibližně na deset minut přerušili aktivisté z hnutí Greenpeace. Protestovali proti prodloužení těžby v lomu Bílina, které získaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ od báňského úřadu do roku 2035. "Drželi transparenty s nápisy "ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině" nebo "Ukončete fosilní zločiny". Po pár minutách aktivisté za doprovodu policie opustili v poklidu jednací sál.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc

Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Pokud to bude schváleno, a já předpokládám, že to bude schváleno, tak to přinese do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali. Ten původní návrh představenstva představoval asi 44 miliard, ten protinávrh (ministerstva financí) asi 54 miliard," řekl ministr.

ČEZ dnes má valnou hromadu, která mimo jiné rozhoduje o rozdělení zisku. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

"Zisk byl vygenerován díky mezinárodní situaci, díky tomu, jak byly vysoké ceny energií," řekl Stanjura. Upozornil, že vysoké ceny energií se promítly do vyšších nákladů na bydlení i do vyšší inflace, na základě které se v červnu mimořádně valorizovaly penze. Stát proto podle něj chce zisk ČEZ využít na pokrytí těchto nákladů.

Stanjura nechtěl rozebírat problematiku možného zestátnění nebo rozdělení ČEZ, na kterou se dnes někteří akcionáři na valné hromadě ptali. "Pokud vláda dospěje k nějakému rozhodnutí, tak to bude včas a podle pravidel oznámeno. Vláda k žádnému rozhodnutí nedospěla, tudíž není, o čem bychom informovali ostatní akcionáře," řekl.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 4 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 5 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 6 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 8 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 9 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu

Nepříjemný incident řeší jedna z rozhlasových stanic ve Velké Británii. Chybně totiž v tomto týdnu odvysílala zprávu, že král Karel III. je po smrti. Panovník přitom ve stejnou chvíli byl v jedné ze zemí Spojeného království. Na incident upozornil deník Guardian

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy