Akcionáři ČEZu jednají už hodiny, rozhodnutí o výplatě dividendy je v nedohlednu

Přibližně po sedmi hodinách valná hromada energetické společnosti ČEZ projednává stále první bod programu z celkových sedmi. Týká se zpráv orgánů společnosti. Jednání prodlužují dotazy akcionářů, od začátku valné hromady v 09:00 jich podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bylo položeno 72. Před 16:00 bylo potřeba zodpovědět 15 dotazů, řekl.  

Pro to, aby měli členové představenstva čas na přípravu odpovědí, byla v 15:00 vyhlášena zhruba hodinová přestávka. Sál pražského Kongresového centra vlivem dlouhého trvání valné hromady prořídl, kolem 16:00 v něm seděly nižší stovky akcionářů, když před polednem jich bylo 713. Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.

Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

Předkládané dotazy se týkají zestátnění části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, takzvané wind fall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna. Minoritní akcionář Michal Šnobr a jeden z největších kritiků vedení ČEZ například prohlásil, že je takzvaná wind fall tax účelová daň na zdanění minoritních akcionářů. Vyjádřil také obavy nad tím, jestli se stát nechystá převzít stoprocentní podíl v ČEZ a vedení firmy akcionáře o případných krocích neinformuje. "Komunikujte s námi (minoritními akcionáři) jako s majoritním akcionářem," uvedl. V reakci na jeho slova se sálem několikrát ozval potlesk. Šnobr si také opakovaně stěžoval na to, že členové představenstva na dotazy podávají neuspokojivé odpovědi.

Valnou hromadu dnes před polednem přibližně na deset minut přerušili aktivisté z hnutí Greenpeace. Protestovali proti prodloužení těžby v lomu Bílina, které získaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ od báňského úřadu do roku 2035. "Drželi transparenty s nápisy "ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině" nebo "Ukončete fosilní zločiny". Po pár minutách aktivisté za doprovodu policie opustili v poklidu jednací sál.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Stanjura: Vyšší dividenda ČEZ by do rozpočtu přinesla deset mld. Kč navíc

Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Pokud to bude schváleno, a já předpokládám, že to bude schváleno, tak to přinese do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali. Ten původní návrh představenstva představoval asi 44 miliard, ten protinávrh (ministerstva financí) asi 54 miliard," řekl ministr.

ČEZ dnes má valnou hromadu, která mimo jiné rozhoduje o rozdělení zisku. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

"Zisk byl vygenerován díky mezinárodní situaci, díky tomu, jak byly vysoké ceny energií," řekl Stanjura. Upozornil, že vysoké ceny energií se promítly do vyšších nákladů na bydlení i do vyšší inflace, na základě které se v červnu mimořádně valorizovaly penze. Stát proto podle něj chce zisk ČEZ využít na pokrytí těchto nákladů.

Stanjura nechtěl rozebírat problematiku možného zestátnění nebo rozdělení ČEZ, na kterou se dnes někteří akcionáři na valné hromadě ptali. "Pokud vláda dospěje k nějakému rozhodnutí, tak to bude včas a podle pravidel oznámeno. Vláda k žádnému rozhodnutí nedospěla, tudíž není, o čem bychom informovali ostatní akcionáře," řekl.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 8 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 9 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 10 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 11 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 12 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 13 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 13 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy