Odvody přinesou rizika. Svobodní mají jiný plán

„Jelikož armáda nikdy nedostala rozpočet, s nímž počítal plán její profesionalizace, nemohla přijímat nové vojáky a tím zachovat udržitelný cyklus odchodů do zálohy. To vše se navíc děje v situaci, kdy se zvyšují bezpečnostní rizika. Jedním z možných řešení jsou tzv. teritoriální zálohy, o nichž se však ve veřejném prostoru příliš nehovoří," říká místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Jenže odvody podle něj sebou nesou také jistá rizika. „Každý, kdo projde odvodem, se totiž stává vojákem v záloze, se kterým si po novele vláda může dělat, co se jí zlíbí. Jenže zatímco 'postaru' by byli branci povoláváni tváří tvář konkrétní krizi, nyní se budou odvádět 'preventivně': každý se bude muset postavit před odvodní komisi a říci buď 'ano, budu bránit ČR proti komukoli, na koho mne kterákoli budoucí vláda pošle' nebo 'ne, to nebudu riskovat'," myslí si politik.

Zatímco vlast by tak podle něj bránili ochotně, účast na zahraničních misích by podepsal jen málokdo. Řešení by tak podle Pajonka mohlo být i jiné, než právě bouřlivě diskutované odvody. „Základem ozbrojených sil by přitom mohl být vycvičený a vyzbrojený občan – dobrovolník. Dobrovolník může být profesionální voják, ale hlavně také občan připravený bránit svoji zemi. Za základ obrany považuji to, zda máme vůbec vůli se bránit. Ta vůle se ale zákonem vynutit nedá. Proto navrhuji třetí cestu: v úvodu zmíněné teritoriální zálohy. Doplnit Aktivní Zálohy sta tisíci občanů, kteří jsou ochotni 'nalehko' bránit právě tak své město či okres. Nikomu neslíbí, že se budou bít za libovolné ideály vlády, která je zrovna u moci, někde daleko od domova," navrhuje místopředseda Strany svobodných občanů.

Rozplynula by se tak prý nedůvěra v armádu a v to, kam vláda vojáky pošle. „Nejdůležitější ze všeho je uvědomit si, že obrana země je odpovědností nás všech, a že to, zda budeme připraveni bránit sebe, své rodiny a své sousedy je nakonec jen na nás," dodává Pajonk.