O azyl v Česku letos požádalo už 990 cizinců, o 420 víc než loni

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Od ledna do konce srpna podali 467 žádostí, loni jich bylo 250. Poměrně velký nárůst zřejmě způsobili krajané, kterým české úřady letos udělily ve zrychleném řízení povolení k pobytu.

Druhou nejpočetnější skupinu tvořili občané komunistické Kuby se 106 žadateli o azyl, loni jich bylo 23.

V souvislosti se současnou migrační vlnou se často hovoří o uprchlících ze Sýrie, kterých zatím letos o tuzemský azyl požádalo 69, což je o 24 víc než před rokem.

Čtvrtou nejpočetnější skupinou, která chce zůstat v Česku, byli občané Vietnamu. Letos jich požádalo o azyl 55, což je dvakrát víc než loni.

Ministerstvo vnitra posuzuje každou žádost o azyl individuálně, pokud jsou naplněny zákonné důvody pro udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany, pak ji musí udělit. Mezinárodní ochrana se udělí obecně řečeno v těch případech, kdy žadatel prokáže, že v zemi své státní příslušnosti mu hrozí pronásledování pro jeho politické přesvědčení, rasu, národnost, náboženství či příslušnost ke konkrétní sociální skupině, nebo pokud prokáže, že mu tam hrozí vážná újma v podobě trestu smrti, mučení či nelidského zacházení nebo násilí v důsledku válečného konfliktu.

Pokud žadatel neprokáže, že v zemi své státní příslušnosti mu hrozí pronásledování pro jeho politické přesvědčení, rasu, národnost, náboženství či příslušnost ke konkrétní sociální skupině, nebo pokud neprokáže, že mu tam hrozí vážná újma v podobě trestu smrti, mučení či nelidského zacházení nebo násilí v důsledku válečného konfliktu, pak mu bude vydáno negativní rozhodnutí. Ze statistického hlediska tvoří pozitivní rozhodnutí cca 1/3 všech rozhodnutí, uvedlo mvcr.cz.