Tunel ve výši stovek milionů! Velké plány náměstka obrany

Praha - Náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva (KDU-ČSL) domlouval ve spolupráci s lobbistou Josefem Jindrou provizi za stamilionovou zakázku na minomety. Chtěl k tomu využít spolupráci se Slováky a obejít tak zákon, píše ve středečním vydání deník MF DNES.

Pochybné aktivity Kopřivy s Jindrou sledovala MF DNES v uplynulých šesti měsících i prostřednictvím nahrávací techniky.Obří armádní zakázku měla podle Kopřivových a Jindrových plánů získat finská společnost Patria. Aby se vyhnula výběrovému řízení, chtěl náměstek Kopřiva vytvořit "společný projekt" se slovenskou vládou. Díky směrnicím Evropské unie totiž není v případě spolupráce dvou států výběrové řízení nutné. Odměnou za snadno získanou zakázku mělo být několik procent provize. Lobbista Jindra uvedl, že procenta "vyfakturují systémem zahraničí-zahraničí jako nějakou sportovní akci". To znamená, že úplatek by nedorazil na české účty a finská společnost by navíc mohla zanést "výdaj" oficiálně do svého účetnictví jako virtuální sportovní akci.

Přípravu stamilionového kšeftu začala MF DNES sledovat v polovině února. V té době se ještě řešila kauza nákupu obrněných transportérů Pandur. A MF DNES získala svědectví od člověka, který detailně znal pozadí celé kauzy. Podle jeho svědectví ministerstvo v tichosti chystalo nákup další verze obrněných vozů, tentokrát s minometnou věží. Hlavní roli při tom hrál právě náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva. MF DNES se rozhodla Kopřivovy schůzky s Patrií mapovat. Odehrálo se jich hned několik. Kopřiva a Jindra zástupcům firmy Patria mimo jiné popisovali, proč se výběrovému řízení vyhnout zrovna společným projektem se Slováky. Na slovenské straně měl v té době za projekt kopat tamější lobbista s výbornými vztahy s premiérem Robertem Ficem.

Při schůzkách s Patrií mluvil o "provizi" Josef Jindra, který na ně chodil společně s Kopřivou. Když se zástupce Patrie Stanislav Mareš ptal, kolik budou platit bokem, Jindra mu řekl: "Procento nevím přesně. Zřejmě to bude záležet na tom, o jaký objem peněz se bude jednat." V první fázi obchodu mělo jít o nákup tří až čtyř kusů minometů pro Čechy (o stejný počet měli ve společném projektu projevit zájem i Slováci) za celkem půl miliardy korun. Celý obchod měl podle plánu skončit po několika letech nákupem celkem 25 kusů minometů za zhruba tři miliardy korun.

MF DNES v minulých dnech se svými odhaleními konfrontovala všechny účastníky schůzek. Jindra jakékoliv jednání s Patrií popřel a na zaslané otázky sdělil, že odpovídat nebude. Stejně se zachoval Jaroslav Kopřiva. Stanislav Mareš potvrdil, že se jednání zúčastnil, ale o detailech mluvit nechtěl. Na otázku, proč jednal s lobbistou Jindrou, odpověděl, že jej přivedl náměstek Kopřiva. Dále sdělil, že o všem informoval minulý týden českou policii.

Poté, co MF DNES ukončila sledování schůzek a všechny jejich účastníky oslovila, dozvěděl se o celé věci i ministr obrany Alexandr Vondra. Kopřivu včera okamžitě odvolal a na středu svolal mimořádnou tiskovou konferenci. Kopřivovi s Jindrou hrozí trestní stíhání pro podezření z úplatkářství, pletich při výběrovém řízení, případně podvodu. Za to lze uložit až deset let za mřížemi.

Související

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

Armáda Korupce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy