Provoz detenčních zařízení v ČR loni stál 203 milionů, nyní je v nich 142 cizinců

Za celý loňský rok zařízeními prošlo 3196 cizinců. Chod detenčních zařízení stál 203 milionů Kč, což byl více než trojnásobný nárůst proti roku 2014. Uprchlíci tuzemsko používali jako tranzitní zemi.

Vnitro v loňském roce muselo kvůli velkému počtu zajištěných migrantů otevřít nová detenční zařízení ve Vyšních Lhotách a Drahonicích, kam policisté umísťují samostatně muže. Předtím už fungovalo zbývající zařízení v Bělé pod Bezdězem, kde se však loni rovněž navýšily kapacity. Toto středočeské zařízení slouží k ubytování žen a celých rodin. Při nedostatku kapacit loni vypomáhal také areál v Zastávce u Brna, který jinak slouží jako azylové středisko.

V detenci končí cizinci před vyhoštěním, areály nesmějí opustit. Zařízení zažila největší nával od července do září, kdy byly překročeny základní kapacity a vznikaly i mimořádné. Uprchlíci mohli dočasně skončit například ve stanovém táboře, který vznikl nedaleko železničního uzlu v Břeclavi. Stany byly i uvnitř areálu v Bělé.

Loni celkové výdaje na chod detenčních zařízení vzrostly ze 64 na 203 milionů korun. "Poměr počtu klientů a celkových výdajů činil zhruba 64.000 korun na jednoho klienta zařízení pro zajištění cizinců za celou dobu jeho pobytu. Jedná se o hrubé vyčíslení nákladů," podotkl mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Kiril Christov. Přímé náklady spojené s pobytem cizince neuvedl.

Na konci letošního roku přestane fungovat areál v Drahonicích, který má vnitro jen dočasně zapůjčený od ministerstva spravedlnosti. Místo něj ale bude připraven areál v Balkové, který prochází opravami.

Kromě detenčních jsou v Česku také přijímací, pobytová a integrační zařízení, která se starají o cizince žádající o tuzemský azyl. U těch se podle Christova loni meziročně mírně snížily celkové náklady na provoz ze 113 na 100 milionů korun.