Praha - Senát na svém středečním zasedání schválil vyslání dalších českých vojáků do Afghánistánu. V příštím roce se tak navýší počet vojáků o 180 na celkový počet 720.
"Specifikem tohoto návrhu, je jeho dlouhodobé působení. Jeho cílem je zajistit dlouhodobější a efektivnější plánování zahraničních misí, který posílí důvěryhodnost České republiky jako spojence," řekl v Senátu ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
Česko se chce podle šéfa resortu obrany soustředit v Afghánistánu v následujících letech na čtyři hlavní cíle. "Zaměříme se na podporu rekonstrukce a obnovy země v provincii Lógar, výcvik afghánských bezpečnostních sil, který je důležitý proto, aby si Afghánci mohli jednou vládnout samy, podporu nasazení sil, jako jsou vrtulníky a Misi ISAF," uvedl.
Senátoru Jiřímu Dienstbierovi (za ČSSD) vadí, že se návrh zahraničních misí projednává v rychlém tempu. "Zase návrh dostaneme, když vlastně nemáme jinou možnost, než ho schválit, protože bychom opět uvrhli naše vojáky do nejistoty," připomenul situaci na začátku loňského roku, kdy reálně hrozilo, že se kvůli sporům ve sněmovně budou muset české jednotky z Afghánistánu stahovat.
O tom, že se návrh zahraničních misí dostane na program Senátu, rozhodli v úterý senátoři v organizačním výboru. Středeční hlasování nakonec vyznělo jednoznačně pro vládní návrh. Pro navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu hlasovalo 57 senátorů, pět bylo proti a 14 členů horní komory se zdrželo. Vládní koalice tak využila svou většinu v Senátu, o kterou přišla v říjnových volbách. Změna ve složení Senátu se však projeví až v listopadu, kdy skončí mandát třetině senátorů.
O působení až 720 českých vojáků v Afghánistánu rozhodla vláda Petra Nečase na začátku října. Návrh předložil ministr obrany Vondra. Záměr bude muset ještě potvrdit Poslanecká sněmovna.
Náklady na působení vojáků v Afghánistánu v příštím roce vyčíslil Vondra na 1,896 miliard korun. Působení českých vojáků bude podle něj v zemi potřeba ještě nejméně tři roky. Postupně by se ale měla mise zmenšovat. V roce 2012 by měla čítat 640 vojáků.
V Afghánistánu působí na základě dosavadního usnesení vlády a parlamentu 533 vojáků. O vyslání dalších 55 vojáků rozhodla již vláda Jana Fischera, ale poslanci před květnovými parlamentními volbami návrh zablokovali.
Mise ISAF a Trvalá svoboda, do nichž se ČR zapojuje v Afghánistánu, vyšly loni státní kasu na 2,3 miliardy korun.
Související
NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek