Praha - Senát na svém středečním zasedání schválil vyslání dalších českých vojáků do Afghánistánu. V příštím roce se tak navýší počet vojáků o 180 na celkový počet 720.
"Specifikem tohoto návrhu, je jeho dlouhodobé působení. Jeho cílem je zajistit dlouhodobější a efektivnější plánování zahraničních misí, který posílí důvěryhodnost České republiky jako spojence," řekl v Senátu ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
Česko se chce podle šéfa resortu obrany soustředit v Afghánistánu v následujících letech na čtyři hlavní cíle. "Zaměříme se na podporu rekonstrukce a obnovy země v provincii Lógar, výcvik afghánských bezpečnostních sil, který je důležitý proto, aby si Afghánci mohli jednou vládnout samy, podporu nasazení sil, jako jsou vrtulníky a Misi ISAF," uvedl.
Senátoru Jiřímu Dienstbierovi (za ČSSD) vadí, že se návrh zahraničních misí projednává v rychlém tempu. "Zase návrh dostaneme, když vlastně nemáme jinou možnost, než ho schválit, protože bychom opět uvrhli naše vojáky do nejistoty," připomenul situaci na začátku loňského roku, kdy reálně hrozilo, že se kvůli sporům ve sněmovně budou muset české jednotky z Afghánistánu stahovat.
O tom, že se návrh zahraničních misí dostane na program Senátu, rozhodli v úterý senátoři v organizačním výboru. Středeční hlasování nakonec vyznělo jednoznačně pro vládní návrh. Pro navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu hlasovalo 57 senátorů, pět bylo proti a 14 členů horní komory se zdrželo. Vládní koalice tak využila svou většinu v Senátu, o kterou přišla v říjnových volbách. Změna ve složení Senátu se však projeví až v listopadu, kdy skončí mandát třetině senátorů.
O působení až 720 českých vojáků v Afghánistánu rozhodla vláda Petra Nečase na začátku října. Návrh předložil ministr obrany Vondra. Záměr bude muset ještě potvrdit Poslanecká sněmovna.
Náklady na působení vojáků v Afghánistánu v příštím roce vyčíslil Vondra na 1,896 miliard korun. Působení českých vojáků bude podle něj v zemi potřeba ještě nejméně tři roky. Postupně by se ale měla mise zmenšovat. V roce 2012 by měla čítat 640 vojáků.
V Afghánistánu působí na základě dosavadního usnesení vlády a parlamentu 533 vojáků. O vyslání dalších 55 vojáků rozhodla již vláda Jana Fischera, ale poslanci před květnovými parlamentními volbami návrh zablokovali.
Mise ISAF a Trvalá svoboda, do nichž se ČR zapojuje v Afghánistánu, vyšly loni státní kasu na 2,3 miliardy korun.
Související
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 1 hodinou
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 1 hodinou
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 2 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 3 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 4 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 4 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 6 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
včera
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
včera
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.
Zdroj: Libor Novák