Praha - KDU-ČSL chce, aby Česko do roku 2022 splnilo závazek vůči Severoatlantické alianci dávat na obranu ročně dvě procenta hrubého domácího produktu. Vzhledem k tomu, že v současnosti obranné výdaje činí zhruba 1,1 procenta HDP, vláda by měla každoročně tyto platby zvyšovat o 0,2 procentního bodu, uvedli dnes lidovečtí představitelé na tiskové konferenci. S podobným návrhem přišla tento týden i ODS.
Vláda se dohodla, že dvouprocentních výdajů na obranu dosáhne v roce 2025. Podle lidovců ale tento cíl není dostatečně ambiciózní. "Tato vládní koalice nemůže odvalovat svou odpovědnost na další vlády formulací dekády, tedy do roku 2025. Musíme přijmout tu odpovědnost a formulovat to pro příští volební období," řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (za KDU-ČSL).
Lidovci chtějí, aby vláda přijala záměr dosáhnout dvou procent obranných výdajů do pěti let a mohla ho letos představit na summitu NATO, kterého by se měl účastnit i nový americký prezident Donald Trump. Ten dává najevo, že bude od evropských spojenců tvrději než předchozí administrativa vyžadovat, aby plnili své závazky vůči alianci ohledně obranných výdajů.
Podle KDU-ČSL by se měly výdaje na obranu zvyšovat o 0,2 procentního bodu HDP ročně, což by odpovídalo zhruba 11 až 12 miliardám korun za rok. Podle Gabala k tomu jsou příhodné podmínky. "Průzkumy veřejného mínění v poslední době jasně ukazují, že výdaje do obrany podporu mají. Máme všechno, co potřebujeme. Máme hospodářský růst, máme veřejnou podporu," řekl.
Zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procentního bodu ročně navrhla tento týden i ODS, která by chtěla patřičné opatření zajistit zákonem. KDU-ČSL o zakotvení návrhu do zákona neuvažuje a Gabal dnes podotkl, že sílu zákona má i smlouva o vstupu Česka do NATO, která podle něj závazek dvouprocentních výdajů na obranu obsahuje.
"Má to charakter zákona, přesto to neplníme. Můj názor je, že zákon nemůže politickou vůli nahradit ani zastoupit. Buď politickou vůli plnit spojenecké závazky budeme mít, nebo ne," řekl Gabal.
Související
Výborný skončí v čele lidovců. Na šéfa strany bude kandidovat Grolich
Vedení lidovců se sešlo kvůli výsledkům voleb. Také naplánovalo sjezd na jaro
KDU - ČSL , Ivan Gabal , Armáda České Republiky , NATO
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák