Nová vláda plánuje, že závazky NATO hned tak plnit nebudeme

Spojencům v NATO Česko slibuje, že závazku ve výši dvou procent HDP dosáhne do roku 2024. Aby byl tento slib naplněn, musel by rozpočet ministerstva obrany v příštím volebním období každoročně růst mnohem rychleji než nyní. Programové prohlášení také počítá s navýšením vojenské účasti v misích nebo se zavedením branné výchovy ve školách.

ČR se zavázala vstupem do NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP, nyní to je lehce přes procento. Letos by měly výdaje stoupnout podle loňských předpokladů na 1,13 procenta a v roce 2019 na 1,22 procenta. Předchozí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se dohodla, že zajistí, aby ČR dávala do roku 2020 na obranu 1,4 procenta HDP, některé opoziční strany tehdy prosazovaly ambicióznější návrh. Dvou procent by rozpočet měl podle dosavadních slibů dosáhnout v roce 2024. Ministerstvo obrany by tak mohlo hospodařit za osm let podle odhadů se zhruba 127 miliardami korun oproti současným 58,9 miliardy Kč.

Dohodnuté programové prohlášení slibuje, že bude postupně rozpočet ministerstva obrany navyšován tak, aby byl podíl 1,4 procenta HDP dosažen do roku 2021. "Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Zavazujeme se předložit přesný plán financování a investic do roku 2024 a dál," píše se v programovém prohlášení.

To také slibuje, že ČR bude i nadále posílat vojáky do mírových misí NATO, OSN či Evropské unie. Proti jiným misím než posvěceným OSN dlouhodobě vystupují komunisté, kteří by měli vládu podporovat. Programové prohlášení slibuje posílení české účasti na misích v Afghánistánu a v Iráku. Takový návrh už dostal ke schválení Parlament.

Koalice se také zavazuje vybavovat armádu přednostně domácí výstrojí a výzbrojí. "Nákupy ze zahraničí budeme pořizovat bez prostředníka a musí jít o techniku, která již prošla testem aktivního nasazení," uvádí dokument. Pokračovat má rekrutace vojáků. Cílem bude v roce 2025 dosáhnout minimálně 30.000 vojáků z povolání, nyní jich má Česko asi o 6000 méně. Zvyšovat se má i počet aktivních záloh.

Dalším obranným slibem je pokročit ve "výstavbě kapacit obrany proti hybridním hrozbám, a zvláště kybernetickým útokům, které jsou zásadním destabilizujícím faktorem". Má se proto novelizovat zákon o Vojenském zpravodajství. Žáci základních a středních škol by se měli dočkat nového předmětu civilní přípravy obyvatel k obraně státu. Koalice se také zavazuje přijmout legislativu, která "podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní".