GIBS stále víc využívá štěnice, stoupl počet případů úniků informací

Praha - Vláda na svém úterním zasedání projedná zprávu o činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Mimo jiné se v ní uvádí, že loni GIBS nasadila odposlech celkem ve 172 případech, které se týkaly 51 trestních spisů. Oproti roku 2016 to znamená nárůst o víc než třetinu. GIBS loni obvinila 250 lidí, o čtyři více než v roce 2016.

GIBS loni nasadila odposlechy ve 168 případech na základě příkazu soudu, čtyřikrát postupovala se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice. O rok dříve se jednalo o dva případy a u 122 předcházel souhlas soudu. V 89 případech byl loni odposlech zaměřen na příslušníka či zaměstnance policie, v deseti na příslušníka vězeňské služby, ve třech případech na příslušníka GIBS a v jednom se vztahoval k celní správě. Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 69 případů.

Ke sledování osob a věcí přistoupila inspekce podle zprávy v 258 případech, které se týkaly 39 spisů. S povolením státního zástupce GIBS postupovala ve 192 případech, 65 úkonů se odehrálo s povolením soudce a jeden se souhlasem dotčené osoby. Nejčastěji se opět týkaly provedené úkony civilistů a příslušníků policie.

Inspekce loni obvinila 135 policistů, o 23 více než o rok dříve. Členů vězeňské služby bylo stíháno 30, celníků o osm méně. Zbytek tvořili civilní zaměstnanci bezpečnostních sborů a lidé mimo sbory, jejichž počet meziročně klesl o 36 na 45 obviněných. Nejvíce stíhaných, 74, bylo v loňském roce v Praze, nejméně na Vysočině, kde bylo obviněno pět osob.

Loni inspekce obvinila i jednu právnickou osobu pro podezření z podvodu. "Od vzniku GIBS se jedná teprve o druhou stíhanou právnickou osobu. To je dáno zejména tím, že právnické osoby nespadají primárně do kompetence GIBS (...). Trestní stíhání právnických osob je odůvodněno zpravidla spolupachatelstvím nebo různými formami účastenství v rámci vedeného trestního řízení," uvádí dokument.

GIBS loni vyšetřovala 81 případů, které souvisely s únikem informací. Jejich počet oproti roku 2016 stoupl o 68. Obviněno bylo 40 lidí, o 32 více než v roce 2016. Z celkového počtu obviněných je 26 policistů. "Nejfrekventovanějším případem je neoprávněná lustrace v policejních nebo jiných evidencích," píše se ve zprávě. K únikům dochází podle inspekce nejčastěji kvůli získání prospěchu, snaze někomu uškodit nebo naopak pomoci.

Trestných činů, které vykazovaly znaky korupčního jednání, zdokumentovala inspekce loni 56. Stíhání bylo zahájeno vůči 26 osobám. V oblasti extremismu nebyl obviněn žádný příslušník ani zaměstnanec bezpečnostních sborů. Kvůli nepřiměřenému násilí při výkonu pravomoci bylo loni obviněno 21 lidí, o jednu více než v roce 2016.

Kromě statistik kriminality se výroční zpráva věnuje také zkouškám spolehlivosti patřící mezi výjimečné kompetence GIBS, kterou nikdo jiný nemůže vykonávat. Při zkouškách se testuje odolnost příslušníků bezpečnostních sborů vůči protiprávnímu jednání. V českém právním řádu existuje tato možnost od roku 2009. Loni inspektoři dokončili 15 zkoušek, v pěti případech odhalili protiprávní jednání.

Oddělení vnitřní kontroly prověřovalo v minulém roce 27 stížností na příslušníky a zaměstnance inspekce. Přijali 27 stížností, 20 z nich byly vyhodnoceny jako nedůvodné. 

Na konci května odešel z pozice ředitele GIBS Michal Murín, inspekci dočasně vede Lenka Haderková. Do výběrového řízení na pozici se přihlásilo 12 uchazečů, ředitele vybere odborná komise.

Související

Více souvisejících

GIBS Odposlechy Policie ČR

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 7 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 8 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 9 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 10 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

včera

Donald Trump

Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa jmenovat novým úřadujícím šéfem amerických tajných služeb Billa Pulteho vyvolalo ve Washingtonu vlnu kritiky a údivu. Pulte, který dosud působil jako ředitel Federální agentury pro financování bydlení, totiž nemá žádné zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, špionáže ani národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Bílého domu stála za Trumpovým výběrem snaha obsadit klíčový post loajálním spojencem, který by se mohl angažovat také v otázkách bezpečnosti nadcházejících voleb. To vyvolává obavy u Demokratů, jelikož Trump již nyní bezdůvodně hovoří o možných podvodech v podzimních kongresových volbách a Pulte ve své stávající funkci opakovaně ukázal ochotu využívat vládní moc k vyšetřování prezidentových politických odpůrců.

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci jednají o návratu EET. Zasedat mohou až do noci

Dolní komora Parlamentu se na svém středečním odpoledním zasedání chystá v úvodním kole projednat legislativní návrh na obnovení elektronické evidence tržeb, která by měla začít znovu platit od nadcházejícího roku. Ještě během dopolední části schůze zákonodárci odsouhlasili přesun vybraných kompetencí, jež se týkají pomoci občanům v bytové nouzi, z obecních samospráv na úřady práce, jak to předpokládá norma o podpoře bydlení. Hned v počátku jednání si poslanci schválili možnost pokračovat v debatě i po deváté hodině večerní.

včera

Křehké příměří opět narušeno. Evropská komise ostře zkritizovala plán USA

Evropská komise ostře kritizovala záměr Spojených států uvalit na Evropskou unii nové desetiprocentní clo. Washington tento krok odůvodňuje tvrzením, že Brusel nedokázal efektivně zakázat dovoz zboží vyrobeného za použití nucené práce. Unijní exekutiva ústy svého zástupce mluvčího Olafa Gilla uvedla, že předběžné výsledky amerického vyšetřování podrobně zanalyzuje a bude s tamní administrativou nadále jednat, nicméně jakékoli sankční poplatky uvalené z těchto důvodů považuje za zcela neopodstatněné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy