V Česku žije na 14 tisíc válečných veteránů, druhou světovou pamatuje jen pár stovek

Veteráni, jejichž den si svět připomene v neděli, tvoří různorodou skupinu, podle toho také vypadá péče o ně. Bojovníkům z front druhé světové války či domácího odboje je většinou již přes 90 let. Využít mohou třeba přednostní objednání na specializovaná oddělení vojenských nemocnic, psychologickou pomoc nebo zvýhodněné pobyty ve vojenských ubytovacích zařízeních. Určeny pro ně jsou také dva domovy pro válečné veterány v Praze a Karlových Varech. Další péči jim na základě dotace od ministerstva obrany poskytuje Československá obec legionářská, která se je snaží zapojit do společenského života a zabránit jejich sociálnímu vyloučení.

Válečné veterány sdružují také organizace Československý legionář-SPIA Czech a Sdružení válečných veteránů ČR. V rámci programu Benefity pro válečné veterány pak nabízejí různé firmy veteránům slevy na své výrobky, vstupenky či pobyty.

Ministerstvo obrany pečuje také o válečné hroby a pietní místa spojená s úmrtím vojáků nebo s válečnými konflikty. Za válečný hrob je považováno místo, kde jsou pohřbeny ostatky lidí, kteří zahynuli kvůli své aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí. Počítá se k nim i místo, kde jsou pohřbeni odbojáři nebo oběti vojenských operací z období války. Válečným hrobem je i evidované místo s nevyzvednutými ostatky nebo pietní místo jako pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti. Hroby českých nebo československých vojáků jsou rozesety po celém světě, i na tak exotických místech jako v Panamě či na Bahamách.

"V České republice je aktuálně 36.746 válečných hrobů, ve 22.942 z nich jsou ostatky vojáků. Je v nich pohřbeno 464.632 vojáků, jejichž jméno je známo, a dalších 166.388 bezejmenných padlých," řekl ČTK Pavel Filipek z ministerstva obrany.

V zahraničí je 3242 českých válečných hrobů, ostatky jsou v 3018. V nich je pohřbeno 11.632 známých vojáků a 1983 neznámých. Válečné hroby českých nebo československých vojáků jsou v řadě evropských zemí, na Blízkém východě, USA a Kanadě, ale také v Afghánistánu, na Bahamách, v Panamě nebo v Indickém oceánu a Rudém moři, kde byli pohřbeni českoslovenští legionáři vracející se ze sibiřské anabáze. Česko dává každoročně na péči o ně asi čtyři miliony korun, většinou peníze putují do Ruska.