Po útocích proti českým vojákům v Afghánistánu v uplynulých měsících platí na aliančních základnách v zemi i mimo ně přísnější bezpečnostní opatření. Upraveno bylo chování jednotek v terénu, rozsah působení i třeba kontroly přímo na základnách. ČTK a televizi Nova to v Kábulu řekl velitel českého kontingentu podplukovník František Vilím.
Velení mise Resolute Support (Rozhodná podpora) již dříve oznámilo, že z bezpečnostních důvodů na neurčitou dobu omezí spolupráci s afghánskými bezpečnostními silami. České vojáky v Afghánistánu od středy do pátku navštívil náčelník generálního štábu Aleš Opata. Během návštěvy se setkal s velitelem aliančních jednotek Austinem Scottem Millerem.
Česká armáda má v současné době v Afghánistánu kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Na letecké základně Bagrám v provincii Parván působí strážní rota, která má na starosti ochranu spojenecké základny, v Kábulu sídlí velitelství mise včetně například instruktorů, kteří pomáhají s výcvikem afghánských pilotů vrtulníků Mi-17. V Lógaru pak chrudimští výsadkáři cvičí a mentorují speciální afghánskou policejní jednotku.
Při třech útocích z letošního srpna a října zemřeli čtyři čeští vojáci, dalších sedm jich bylo zraněno. Při prvním útoku sebevražedný atentátník zabil trojici českých vojáků při hlídce mimo základnu, čtvrtý voják zemřel při střelbě afghánského vojáka přímo na vojenské základně v Herátu.
Podrobnosti o opatřeních, která mají ztráty omezit, nechce armáda z důvodu bezpečnosti zveřejňovat. "Určitá opatření ze strany armády byla přijata. A to tak, aby hrozby, které dokážeme identifikovat, případně je máme identifikované od našich spojenců, abychom ztráty na životech a zraněních minimalizovali," řekl Vilím.
Dodal, že při pohybu na základnách dodržují takzvané standardní operační postupy. "Ty nám říkají, jak se máme zachovat v dané situaci, jak reagovat, co dělat. Takže i v této oblasti došlo k určitým úpravám, abychom i na základnách, kde těch vojáků je větší množství, eliminovali případné ztráty," poznamenal. Upravena podle něj byla třeba taktická činnost v postupu jednotek v terénu, rozsah působení v daných oblastech nebo zapojení a využití koaličních partnerů a místních bezpečnostních složek.
Zpřísnily se i kontroly místních zaměstnanců, více kontrolovány jsou jejich identifikační karty nebo zda jejich nositel je skutečným majitelem. Přibyli i senzory a lidé, kteří monitorují a vyhodnocují přílet a odlet osob.
Velitel 11. strážní roty Miroslav Maixner novinářům řekl, že bezpečnostní situace je v Afghánistánu složitá. "Ale každopádně je to věc, na kterou se vojáci pečlivě připravovali v republice osm měsíců, takže jsou připraveni. Děláme všechno pro to, abychom je domů přivezli v pořádku," zdůraznil. Po ztrátách z posledních měsíců si podle něj čeští vojáci ještě víc uvědomují, jak jsou všichni za všechny zodpovědní. "Jak nikdo z nás nesmí nic podcenit, aby to třeba neublížilo jejich kamarádům," řekl.
Každý voják, který jede do Afghánistánu, se podle Vilíma musí v "nejzazším koutě duše" s rizikem vyrovnat a musí očekávat, že ke ztrátám může dojít.
Podplukovník Ivo Zelinka, který jako chrudimský výsadkář v minulosti v Afghánistánu působil, ČTK řekl, že podle jeho zkušenosti úmrtí na misi jednotku ještě více semkne. Stalo se tak podle něj i u výsadkářů 43. výsadkového praporu, kteří jsou nyní v Afghánistánu, i když mezi mrtvými či zraněnými českými vojáky nebyl příslušník jejich jednotky a nestalo se to na jejich základně. "Pořád to byli čeští vojáci nasazení v Afghánistánu," poznamenal.
Opata při své návštěvě Afghánistánu se kromě českých jednotek setkal i s velitelem aliančních jednotek Austinem Scottem Millerem. Mluvčí mise Resolute Support před českými novináři ocenil práci českých vojáků v Afghánistánu, zdůraznil význam, jaký má výcvik afghánských pilotů vrtulníků Mi-17, na kterém se podílí čeští instruktoři. Zdůraznil, že práce českých vojáků, stejně jako jejich kolegů ze 40 spojeneckých států, umožňuje zajistit bezpečí obyvatel jejich států v jejich domovech.
Související
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
Armáda propustila vojáka, který byl v Kongu, z preventivní karantény
Armáda České Republiky , smrt tří českých vojáků v Afghánistánu (5. 8. 2018) , Afghanistán , Česká republika
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák