Stažení USA z Afghánistánu? Pro spojence včetně ČR by nastal problém, přiznal generál Šedivý

Někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý údajné stahování až poloviny amerických vojáků z Afghánistánu nevítá. Spojenci by podle něj měli ze země odejít až v době, kdy bude afghánská armáda schopna zajistit bezpečnost země. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) by stažení muselo zřejmě vést k přehodnocení mise. Upozornila ale na to, že ještě nejsou známé podrobnosti.

Spojené státy podle nich plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14.000 vojáků. Americký prezident Donald Trump už tento týden oznámil odchod USA ze Sýrie. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.

Ministr obrany Lubomír Metnar ČTK sdělil, že v tuto chvíli česká obrana změny v nasazení v Afghánistánu neplánuje. Závažné otázky týkající se zahraničněpolitických závazků je podle něj potřeba řešit se spojenci. Ocenil zároveň práci Mattise.

Bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel ČTK řekl, že v avizovaném stažení vidí kontinuitu Trumpových prohlášení, nastává ale v době, kdy tomu neodpovídají bezpečnostní podmínky. Takovým krokem podle něj mohou být znejistěni spojenci Američanů, kteří teprve relativně nedávno souhlasili s navýšením své vojenské účasti v zemi. Je to i případ ČR.

Domnívá se, že podobně jako USA mohou reagovat i další státy, což by vedlo k erozi mise. V souvislosti s českými vojáky poukázal na to, že většina amerických vojáků je umístěna na základně Bagrám, kterou Češi hlídají. Pokud by americká armáda přehodnotila přístup k ostraze základny, mělo by to dopad i na ně, protože pro svou práci potřebují americké zpravodajské informace.

Černochová poukázala na to, že v případě stahování z Afghánistánu jde zatím o nepotvrzené informace, a nejsou proto ani známé detaily. "NATO, pokud vím, nic takového dosud neřešilo. Nevíme tedy nejenom nic o rozsahu, ale ani o tom, jaké jednotky by Spojené státy stahovaly, protože kromě alianční mise Resolute Support mají v Afghánistánu další vojáky na bilaterální bázi," poznamenala.

Proto se podle ní dá nyní těžko spekulovat, jaké dopady by tento krok měl na české působení v misi. "Každopádně stažení amerického příspěvku by zřejmě muselo vést k přehodnocení mise, ale o tom budou představitelé aliance předpokládám teprve jednat," dodala.

Zároveň podotkla, že bude důležité, kdo nahradí ministra obrany Mattise, který oznámil kvůli neshodám s Trumpem odchod, a nakolik pokročí mírová jednání o politickém urovnání v Afghánistánu.

Šedivý označil údajný Trumpův plán na stažení až poloviny amerických vojáků z Afghánistánu za dost nečekaný, i když o omezení zahraničních misí mluvil dlouhodobě. "Pořád to neznamenalo, že by úplně ty vojáky stáhl. Jak se zdá, tak se teď rozhodl, že tento krok udělá," řekl Šedivý. Protože k němu přistoupil poměrně nečekaně, bude to podle něj znamenat pro spojence problém.

V zemi by totiž museli rozšířit své působení a nahradit schopnosti, které Američané opustí. Znamenalo by to také podle Šedivého omezení podpory, kterou Američané poskytují Afgháncům. Není si ale jist, že by měla mise skončit. Připomněl slova šéfa NATO Jense Stoltenberga, který působení v Afghánistánu označil za důležité a podle kterého aliance nemůže odejít do doby, než Afghánci budou schopni svou zemi ovládat.

Šedivý se domnívá, že by snížení americké přítomnosti znamenalo tlak na další zvýšení českého příspěvku. Podle nového mandátu, který schválil český Parlament v létě, může být v zemi až 390 českých vojáků. Podle Šedivého by spojenci po ČR mohli chtít třeba větší zapojení techniky, jako bylo v minulosti působení vrtulníků.

Částečné stažení amerických vojáků nevítá. Řekl, že by NATO mělo úkol, který zahájilo, také dokončit, což znamená připravit afghánskou armádu na zajištění bezpečnosti země. "Víme, že teď afghánská armáda prochází určitou krizí, tak bychom asi neměli odejít," poznamenal s odkazem na značné ztráty afghánských bezpečnostních sil. "Mám pocit že bychom měli ještě politicky zvážit, nakolik to je správné řešení," dodal.

Související

Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).

Více souvisejících

gen. Jiří Šedivý Jana Černochová Americká armáda (U.S. ARMY) Afghanistán NATO Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy