Vláda projedná nákup letounů CASA, obrana za ně zaplatí 2,3 miliardy

Vláda v nejbližší době dostane informaci o nákupu dvou transportních letounů CASA. Ministerstvo obrany za již dříve avizované pořízení strojů CASA C-295MW zaplatí 2,29 miliardy korun bez DPH. Letouny by měly být české armádě dodány nejpozději do 30. listopadu 2023. Vyplývá to z materiálu připraveného pro jednání vlády. Na blížící se předložení zakázky kabinetu upozornil server Ekonomický deník.

Letadla česká armáda dostane ze Španělska od jejich výrobce Airbus Defence and Space S.A. Kromě dvou strojů bude součástí zakázky pořízení náhradních dílů, měřicí techniky a pozemního vybavení. "Potřebujeme zvýšit přepravní kapacitu vzdušných sil. Pořízení dalších dvou transportních letounů CASA figuruje v plánech po roce 2022, nyní je ale na stole možnost získat dva letouny už v letech 2020 a 2021 za výrazně výhodnějších finančních podmínek," sdělil ČTK k zakázce ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška by platba měla být odložena až na roky 2022 až 2023, kdy se původně počítalo s jejich nákupem.

Média již dříve informovala, že ministerstvo dostalo ze Španělska nabídku s výhodnější cenou a že rozhodnutí o nákupu by mělo padnout do poloviny roku. Podle vládního materiálu firma nabízí proti "standardní ceníkové ceně" slevu asi 15 procent. Základní verze letadel by měla být levnější než v roce 2009. Tehdy ministerstvo obrany pořídilo čtyři tyto stroje. O jejich nákupu za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS) v dubnu 2009, kdy už byla v demisi poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru. Okolnostmi nákupu se zabývá soud.

Armáda dlouhodobě avizuje, že dva nové transportní letouny potřebuje kvůli náhradě dosluhujících Jak-40 i kvůli rostoucím požadavkům. Používá je k výcviku, přepravě vojáků na zahraniční mise, jeden stroj také dlouhodobě slouží v pozorovací misi MFO na Sinajském poloostrově.

Kvůli omezenému počtu letounů se v minulosti zvažovalo, zda česká armáda sinajskou misi nepřeruší. České letce by tak musela nahradit jiná armáda. "Tato mise je prestižní a pro vojáky přínosná praktickým výcvikem v odlišných podmínkách," poznamenal mluvčí obrany Jan Pejšek. Od roku 2013 podle něj česká letadla na Sinaji absolvovala 2580 letů, přepravila téměř 50.000 osob a 1300 tun materiálu. Celkem čtyři stroje CASA nalétaly asi 10.500 letových hodin a přepravily více než 62.000 lidí.

"Pořízení vybavení pro přepravu ústavních a vládních činitelů navíc znamená další rozšíření víceúčelovosti letounů CASA pro plnění širokého spektra úkolů od zabezpečení bojové činnosti až po přepravu ústavních a vládních činitelů," uvádí vládní materiál.

Pořízení stejných letadel je podle ministerstva obrany výhodné, protože odpadnou náklady na zavádění nové techniky do výzbroje. "U nově zavedené letecké techniky je možno dosáhnout plného operačního nasazení až po třech až pěti letech od pořízení. Tyto náklady v případě nákupu letounů CASA činily miliardu korun," uvádí dokument. Pokud by se úřad rozhodl koupit jiné stroje, musel by tak zároveň pořídit dodatečné vybavení, zásoby náhradních dílů a vycvičit pozemní i letecký personál.

Česká armáda může v současné době kromě strojů CASA využívat na kratší vzdálenosti letouny L-410. K převozu osob má k dispozici dva airbusy A319CJ, dva dosluhující Jak-40 a jeden CL-601 Challenger.

Související

Ilustrační foto

Nová děla či protiraketový komplet SHORAD. Českou armádu čeká další modernizace

Armádu a ministerstvo obrany čekají příští rok změny v misi v Afghánistánu, velení misi v Mali nebo další výrazné modernizační projekty za desítky miliard korun. Bude pokračovat nábor nových vojáků i příslušníků aktivní zálohy. Od začátku roku se armáda vrátí ke třístupňovému systému velení a řízení a pokročí také v budování nových jednotek.

Více souvisejících

C-295M CASA Lubomír Metnar Armáda České Republiky Vláda ČR ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 25 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy