Nová děla či protiraketový komplet SHORAD. Českou armádu čeká další modernizace

Ministerstvo obrany plánuje na příští rok pokračovat v modernizaci armády. Nejvýraznějším tendrem, který by rád úřad pod ministrem Lubomírem Metnarem (za ANO) dokončil, bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty. Za největší zbrojní zakázku v historii země obrana zaplatí podle předpokladů přes 50 miliard korun. Ministerstvo nyní posuzuje předběžné nabídky tří účastníků soutěže, po jejich vyhodnocení společnosti vyzve, aby podaly finální nabídku. Vítěze chce úřad vybrat na jaře, do poloviny roku by mohla být podepsána smlouva.

Ministerští úředníci se budou ale příští rok zabývat i dalšími výraznými zakázkami. Ještě na počátku roku by mohla být podepsána smlouva na dodavatele malého letadla pro přepravu vládních činitelů. Metnar ČTK řekl, že očekává také dokončení nákupu ručních zbraní, protiraketového kompletu SHORAD, děl ráže NATO nebo terénních vozidel. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty zároveň začne fáze takzvané implementace. "To znamená kompletní implementace zbraní, zbraňových systémů do Armády ČR, to samo o sobě také není jednoduché," řekl ČTK.

Již na začátku roku čekají armádu podstatné změny ve struktuře velení. Z dosavadního dvoustupňového systému, který byl zaveden kvůli úsporám před několika lety, se vrátí zpět na systém třístupňový. Rozdělen bude na strategickou, operační a taktickou úroveň. Strategickou bude mít na starosti generální štáb, který se tak bude starat o plánování, rozvoj či o přípravu použití armády. Operační úroveň bude představovat nově vytvořené Velitelství pro operace, které bude velet jednotkám nasazeným v operacích či misích. Pod taktickou úroveň velení budou spadat jednotlivá velitelství pozemních sil, vzdušných sil, teritoria a kybernetických sil a informačních operací.

Pokračovat bude také rozvoj nových jednotek. Na podzim vznikne výsadkový pluk, který postupně nahradí 43. výsadkový prapor, už od ledna budou vytvořeny prapor podpory nasaditelných sil a 533. prapor bezpilotních systémů. Bude pokračovat budování velitelství kybernetických a informačních operací.

V zahraničních misích bude armáda stále nejaktivnější v Afghánistánu. V zemi ale v březnu ukončí ostrahu základny Bagrám a bude se více věnovat výcviku speciálních afghánských sil. Na základnu do Kábulu se také vrátí polní chirurgický tým. Větší pozornost se přesune do Mali, kde v polovině roku česká armáda poprvé převezme velení spojenecké mise. Na starosti bude mít výcvikovou misi Evropské unie. Čeští vojáci zároveň budou pokračovat v ostraze velitelství této mise i výcvikové základny. Vojáci budou i nadále sloužit v Pobaltí či na Sinaji.

Asi 900 vojáků bude také v druhé polovině roku vyčleněno do takzvané evropské battlegroupy, kterou má EU k dispozici pro případ řešení nenadálých krizí.

Vedení ministerstva čeká příští rok boj za další růst rozpočtu na další léta. Vládní koalice slíbila, že do roku 2021 bude ČR vydávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by se tak měl zvýšit ze 75,5 miliardy korun, které bude mít k dispozici příští rok, na asi 85 miliard v roce 2021. Podle dalšího slibu by české výdaje na obranu měly v roce 2024 dosáhnout dvou procent HDP. To by ale znamenalo navýšení rozpočtu v letech 2022 až 2024 o asi 50 miliard korun, což odborníci nepovažují za příliš reálné.

Letošní rok byl ve znamení modernizačních nákupů

Metnar označil letošní rok za "prošlapávání cesty akvizičních procesů vysokým sněhem". "Byla to těžce odvedená práce, protože než se ty akviziční kry hnuly, tak tomu předcházelo obrovské úsilí, které museli mí gesčně příslušní kolegové odvést," řekl ČTK. Náčelník generálního štábu Aleš Opata označil letošek za rok změn, kdy se podařilo "nastartovat intenzivní akviziční proces".

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška bylo ve vyzbrojování uzavřeno přes 300 smluv a rámcových dohod za 43 miliard korun, oproti tomu minulý rok byly podepsány dohody za 26 miliard. Podle serveru Armadninoviny.cz letos ministerstvo obrany uzavřelo více než 7000 smluv na nákup zboží, služeb a prací za skoro 49 miliard korun. Zejména velké zakázky bude obrana splácet i v příštích letech.

Za rekordním objemem jsou především velké nákupy, které se úřadu podařilo po letech odkladů uzavřít. Především konec roku byl ve znamení podpisu několika významných smluv, kdy Metnar v USA dokončil dohodu na nákup 12 vojenských vrtulníků za 17,5 miliardy korun, o týden dřív byl uzavřen tendr na pořízení osmi mobilních radiolokátorů MADR z Izraele za 3,5 miliardy korun. Uzavřena také byla smlouva na dva taktické transportní letouny CASA C-295MW za téměř dvě miliardy korun.

S Vojenským výzkumným ústavem ministerstvo dojednalo smlouvu na nákup mobilních prostředků k vedení elektronického boje STARCOM za 1,45 miliardy korun. Už v létě byly například podepsány smlouvy na pořízení 71 nákladních vozů od firmy Tatra Trucks za více než půl miliardy korun a 62 kolových obrněných vozidel Titus za víc než šest miliard korun od společnosti Eldis Pardubice.

Metnar na začátku roku hovořil o letošním plánu uzavřít smlouvy za 88 miliard korun. Důvodem jeho nesplnění je zejména odsunutí dokončení největšího armádního tendru na pásová bojová vozidla pěchoty za 50 miliard korun do poloviny příštího roku. Původně chtěl úřad znát výherce ještě letos. Na další rok byl posunut i záměr koupit nové letadlo pro přepravu politiků. Protože jedna z účastnických firem podala podle Pejška proti výsledku tendru námitku, ministerstvo počítá s podpisem smlouvy až na počátku roku.

Výdaje ČR na obranu každoročně rostou, podle odborníků ale nejsou dostatečné. S nižšími než slibovanými příjmy se museli ekonomové z obrany vypořádat při tvorbě rozpočtu na příští rok i letos. Oproti rozpočtovému výhledu z roku 2017 dostane obrana příští rok od vlády o 1,78 miliardy méně. I tak bude mít k dispozici o 8,8 miliardy korun více než letos.

Výraznou tváří armády bylo letos opět její zapojení do zahraničních misí. Pokračovalo zejména nasazení v Afghánistánu. Oproti loňskému roku, kdy české jednotky při útocích povstalců utrpěly i ztráty na životech, se jim letos tragické incidenty v této zemi vyhýbaly. Čeští vojáci působili i v Mali, na Sinaji, na Golanech, na Balkáně a v předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí. Do pobaltských zemí se po několika letech vrátili i čeští stíhači, kteří od září do konce roku spolu se spojenci střeží vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska. Naopak snižování počtů postihlo český kontingent v Iráku, kde ukončil své působení letecký poradní tým. V zemi školil irácké piloty bitevníků L-159.

Média letos zaznamenala vyšetřování okolností loňského úmrtí afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který zabil českého psovoda Tomáše Procházku, nebo zranění vojáků při výcviku hodu granátem ve Vyškově. Vojenská policie naopak očistila zakázku na radiolokátory MADR, trestný čin podle ní spáchán nebyl. Změnilo se také vedení dvou státních podniků LOM Praha a VOP CZ, nového šéfa dostala i ministerská sekce pro vyzbrojování. Vláda přijala dva strategické dokumenty o vývoji armády do roku 2030 a 2035. Z významných výročí si letos ČR připomněla 20 let od svého vstupu do NATO. Armáda i nadále patří podle průzkumů veřejného mínění mezi nejdůvěryhodnější instituce v zemi.