Policie a tajné služby i půl roku zpětně zjistí, s kým jste si volali

Navrhovaná úprava je rozdělena do pěti částí. Zákon o elektronických komunikacích novelizuje první z nich. Operátorům se má vrátit povinnost uchovávat a oprávněným orgánům poskytovat provozní a lokalizační údaje o elektronické komunikaci jejich zákazníků. Data o provozu na síti jsou přitom zásadní například při prokazování počítačové kriminality. Údaje o poloze můžou pak posloužit během pátrání po majiteli mobilního telefonu, který je podezřelý z trestné činnosti. Operátoři budou muset nově ale také zavést přísnější technicko-organizační opatření k ochraně těchto citlivých informací. Druhá část novelizuje ustanovení trestního řádu, které s elektronickou komunikací souvisí. Změna má zpřísnit podmínky pro získání povolení k zjištění provozních a lokalizačních údajů. Zavádí také povinnost zpětného informování operátorů, což funguje už například u odposlechů. Bez zákonné úpravy by kriminalistům a dalším subjektům k 30. září letošního roku možnost požadovat takové údaje skončila. Původní ustanovení totiž Ústavní soud právě k tomuto datu ruší. Soudci měli za to, že podmínky pro získávání dat jsou definované jen obecně, proto se bude upravený paragraf vztahovat například jen na trestné činy se sazbou od tří let vězení výše. "Pokud by nedošlo k nápravě, dostali bychom se do situace, kdy by bylo ohroženo vyšetřování. Je tedy nezbytné tuto situaci řešit a umožnit příslušným orgánům přístup k těmto údajům," řekl během diskuse ve druhém čtení poslanec ČSSD Roman Váňa.

Jeho kolegové však v souvislosti s novou úpravou vyzývali k obezřetnosti.

"V porovnání s ostatními evropskými státy jsme měli desetinásobné využití těchto údajů. Já jsem proto rád, že ministerstvo vnitra přichází s touto novelou, diskusi si ale ještě zaslouží rozsah trestných činů, u kterých má být použití těchto zvláštních metod. Ono totiž zdaleka nejde pouze o výpis z telefonu, komu jste volali," uvedl poslanec Marek Benda (ODS) s tím, že operátoři například umí několik měsíců zpětně zjistit, kde přesně a kdy se člověk pohyboval. "Měli bychom také mít na mysli, že na jednoho potenciálního pachatele připadá asi tisíc sledovaných nepachatelů," doplnil.

Ještě dále šel ve svém příspěvku před časem v současnosti vazebně stíhaný poslanec David Rath, který v odkazu na román 1984 George Orwella mluvil například o tom, že by se lidem v budoucnu mohly při narození implantovat čipy a stát by tak neustále věděl, co jeho občané dělají.

"Nedělejme si iluze, žijeme v Čechách. Bezpečnostní agentury tyto informace koupí od operátorů a pak samozřejmě záleží na kreativitě, co všechno tím chcete dokázat. Můžete tím dokázat například různé vztahy, nevěry," prohlásil například Rath a pokračoval: "Žijeme v zemi, kde nejtěžší činnost páchají policisté. Já s nadsázkou říkám, že kdyby se zrušila policie, sníží se nejzávažnější trestná činnost na polovinu." Třetí a pátá část novely se týkají zákonného vymezení pravomocí Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství. Norma doplňuje a zpřesňuje oprávnění zpravodajských služeb požadovat provozní a lokalizační údaje. Agenti by je měli nově dostávat za podmínek shodných s odposlechy. Mezi pasáže věnované zpravodajským službám je vklíněná úprava zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Její součástí je přesnější vymezení účelu, pro který je Česká národní banka (ČNB) při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem oprávněná požadovat provozní a lokalizační údaje. Autoři normy tu promítají princip proporcionality a subsidiarity, které vyžadoval Ústavní soud. ČNB má nově navíc žádat o písemný souhlas k poskytnutí dat předsedu senátu pražského vrchního soudu. Pro přijetí návrhu ve středu hlasovalo 154 poslanců, proti nebyl žádný.

Novelu připravilo ministerstvo vnitra, kterému asistovaly rezorty spravedlnosti a průmyslu a obchodu. Norma teď míří do Senátu, pokud zdárně projde celým legislativním procesem, má platit od 1. října 2012.