Česko si připomene 11. výročí vstupu do NATO

"Ministerstvo obrany ani generální štáb Armády ČR žádné vzpomínkové akce letos nechystají," sdělil agentuře Mediafax Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva obrany. Oproti loňskému roku, kdy se na rozsáhlé oslavy 10. výročí rozšíření NATO a zároveň 60. výročí vzniku aliance sjeli do Prahy představitelé Severoatlantické aliance, tedy proběhne letošní výročí v poklidu.

Česká republika se v současnosti podílí na dvou misích Severoatlantické aliance, a to na misi ISAF v Afghánistánu a KFOR v Kosovu.

Misi v Kosovu zajišťuje od letošního února 16. kontingent, který čítá 422 osob. Přímo v Kosovu působí 320 vojáků. V Česku je zároveň připravena záložní rota, která je v případě potřeby schopná do pěti dnů posílit jednotky přímo na Balkáně.

Mírová operace KFOR, na níž se podílejí také například ozbrojené síly Francie, Irska, Slovenska nebo Švédska, začala na území Kosova v roce 1999. Cílem mise je zajišťovat stabilitu a bezpečnost na kosovském území, které se po ozbrojeném konfliktu odtrhlo od Srbska a předloni vyhlásilo nezávislost. Tu ovšem Srbsko, stejně jako Rusko nebo Řecko odmítají uznat.

Misi ISAF by mělo podle rozhodnutí parlamentu zajišťovat v roce 2010 za Českou republiku maximálně 535 osob. Podle tiskové mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičové by se mělo aktuálně v Afghánistánu vyskytovat 468 vojáků. Většina z nich se soustředí v Provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar.

Český kontingent v Afghánistánu kromě toho zřejmě posílí dalších 55 vojáků. Jejich vyslání odsouhlasila na začátku února vláda, která tak vyhověla žádosti amerického prezidenta Baracka Obamy, jenž volal po aktivnějším zapojení aliančních zemí do obnovy Afghánistánu. Ministr obrany Martin Barták chce, aby se 15 českých vojáků zaměřilo na výcvik místních policistů, 40 vojáků s radiolokátory Artur, jež Česká republika Afghánistánu věnuje, budou chránit polskou základnu. Navýšení počtu vojáků musí odsouhlasit ještě parlament. Návrh ale bude zřejmě blokovat ČSSD a KSČM, které jsou přesvědčeny, že stávající velikost mise je již nyní dostatečná.

Česká republika do rozpočtu NATO přispívá necelým jedním procentem z objemu prostředků, kterými NATO disponuje. Zatímco v roce 1999 to bylo 179 milionů korun, o rok později již více než 344 milionů korun. V roce 2008 se jednalo o 384 milionů korun. "Pro letošní rok je do rozpočtu NATO určeno 494 milionů korun z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany," sdělila agentuře Mediafax Kubovičová.

Kontakty s vedením Severoatlantické aliance navázal po pádu komunistického režimu v Československu již na začátku roku 1990 tehdejší ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Ten zároveň vytyčil vstup země do aliance jako zahraničněpolitickou a bezpečnostní prioritu.

Požadavky Česka, Slovenska, Polska a Maďarska však vedení aliance nevyslyšelo tak rychle, jak se očekávalo. V roce 1993 středoevropským zemím nabídla spolupráci pouze prostřednictvím programu Partnerství pro mír.

Česko, Polsko a Maďarsko vstoupilo do aliance až 12. března 1999. Ceremoniál podpisu přistoupení k Washingtonské smlouvě se konal v Trumanově knihovně v americkém městě Independence. Za USA smlouvu ratifikovala tehdejší ministryně zahraničí, česká rodačka, Madeleine Albrightová, jež se o rozšíření aliance o středoevropské země významně zasadila. Za Českou republiku dohodu podepsal tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD).

V roce 2002 Praha hostila vrcholný summit aliance. Na něm členské země NATO schválily klíčové kroky k reformě velících struktur aliance a transformaci vojenských schopností aliančních sil.

NATO oficiálně vzniklo 4. dubna 1949. Signatářskými zeměmi zakládající Washingtonské smlouvy obranného paktu bylo 12 států, tedy Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island, Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy americké.