Zrušit újezd v Brdech? Poslanci válčí, ODS se pustila do ČSSD

Stropnický na úvod projednávání zopakoval svůj názor, že by se újezd měl zrušit. Podle něj je přežitkem, aby armáda měla rozsáhlé újezdy, jejichž podstatnou část nevyužívá. "Žádné řešení samozřejmě není dokonalé. Samozřejmě i řešení, které ministerstvo obrany nabízí a navrhuje, může vzbudit nějaké pochybnosti a dotazy," řekl na schůzi výboru pro obranu Stropnický. 

Podle poslance KDU-ČSL Ivana Gabala je zákon důkladně připravený a předjednaný. Nechápe prý proto, proč se někteří členové ČSSD stavějí proti rušení újezdu v Brdech a omezení rozlohy dalších prostorů. Politici by podle něj měli brát ohled i na obyvatele výcvikových prostorů, kteří nemají stejná práva například k samosprávnému řízení svých obcí. 

Sociálně demokratický poslanec výboru Antonín Seďa ale podotkl, že v návrhu zákona nebyla vypořádána řada připomínek. Obává se například, že armáda zrušením újezdu přijde o možnost pronajímat prostor k výcviku spojeneckých vojsk, z čehož má nemalé finanční přísuny. 

"Z pacifistů, kteří byli proti výstavbě amerického radaru na českém území, jsou najednou fandové české armády, kteří chtějí, aby armáda měla nadále újezd, který již nepotřebuje," řekla na adresu ČSSD poslankyně opoziční ODS Jana Černochová. Podle ní je rozhodnutí ministerstva obrany zrušit výcvikový prostor v Brdech správné.

Projekt vojenské střelnice v Brdech vznikl v roce 1926. Budování střelnice bylo zahájeno 14. července 1927 vyměřováním území a cílových ploch na Jordánu, Toku a Brdě. Původní projekt počítal s vybudováním tří cílových ploch. Největší protest však vyvolal návrh na vykácení 23 kilometry dlouhého a půl kilometru širokého pásu lesa napříč celým komplexem brdského lesa. To se naštěstí nikdy neuskutečnilo.

První dělostřelecká salva hřměla "už" v roce 1927 z Jordánu. V té době však armáda nikomu vstup do prostoru nezakazovala. Vládl tu čilý turistický ruch. Zákaz byl vymezen jenom na cílové plochy. Se zákazem do celého prostoru přišla až německá armáda, která brdskou střelnici začala za okupace využívat .

Ta ji dokonce rozšířila směrem k západu a vystěhovala původní obyvatele. V zimě roku 1941 postihla Brdy větrná kalamita. Německá armáda vybudovala pracovní tábor na Kolvíně, kde na zpracování kalamitního dřeva pracovalo asi 10 tisíc vězňů různé národnosti. V té době také vznikla síť lesních železnic, po nichž se dřevo dopravovalo na pily, píše Army.cz.

Protože však nacisté všechny objekty v prostoru zanechali, mohli se po válce obyvatelé vrátit. Počátkem padesátých let se zákaz vstupu vrátil a v roce 1952 se území začalo zase rozšiřovat. Nebylo to však do podoby za okupace. Své domy tehdy opustili obyvatelé Přední a Zadní Zaběhlé, Padrtě, Komna, Velcí a Hrachoviště. Buldozery většinu budov srovnaly se zemí a zůstaly jen některé hájovny. V té době vzniká tankodrom na Bahnech.