Zrušit újezd v Brdech? Poslanci válčí, ODS se pustila do ČSSD

Praha - Poslanci branného výboru Sněmovny se přeli o zrušení vojenského újezdu v Brdech. Zatímco členové vládního hnutí ANO nebo opoziční ODS jsou pro zrušení výcvikového prostoru, například někteří sociální demokraté jsou proti. Výbor dnes bod projednával pouze pro informaci o postojích nového ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Sněmovně doporučili, aby se návrhem ministerstva obrany zabývala na březnové schůzi.

Stropnický na úvod projednávání zopakoval svůj názor, že by se újezd měl zrušit. Podle něj je přežitkem, aby armáda měla rozsáhlé újezdy, jejichž podstatnou část nevyužívá. "Žádné řešení samozřejmě není dokonalé. Samozřejmě i řešení, které ministerstvo obrany nabízí a navrhuje, může vzbudit nějaké pochybnosti a dotazy," řekl na schůzi výboru pro obranu Stropnický. 

Podle poslance KDU-ČSL Ivana Gabala je zákon důkladně připravený a předjednaný. Nechápe prý proto, proč se někteří členové ČSSD stavějí proti rušení újezdu v Brdech a omezení rozlohy dalších prostorů. Politici by podle něj měli brát ohled i na obyvatele výcvikových prostorů, kteří nemají stejná práva například k samosprávnému řízení svých obcí. 

Sociálně demokratický poslanec výboru Antonín Seďa ale podotkl, že v návrhu zákona nebyla vypořádána řada připomínek. Obává se například, že armáda zrušením újezdu přijde o možnost pronajímat prostor k výcviku spojeneckých vojsk, z čehož má nemalé finanční přísuny. 

"Z pacifistů, kteří byli proti výstavbě amerického radaru na českém území, jsou najednou fandové české armády, kteří chtějí, aby armáda měla nadále újezd, který již nepotřebuje," řekla na adresu ČSSD poslankyně opoziční ODS Jana Černochová. Podle ní je rozhodnutí ministerstva obrany zrušit výcvikový prostor v Brdech správné.

Projekt vojenské střelnice v Brdech vznikl v roce 1926. Budování střelnice bylo zahájeno 14. července 1927 vyměřováním území a cílových ploch na Jordánu, Toku a Brdě. Původní projekt počítal s vybudováním tří cílových ploch. Největší protest však vyvolal návrh na vykácení 23 kilometry dlouhého a půl kilometru širokého pásu lesa napříč celým komplexem brdského lesa. To se naštěstí nikdy neuskutečnilo.

První dělostřelecká salva hřměla "už" v roce 1927 z Jordánu. V té době však armáda nikomu vstup do prostoru nezakazovala. Vládl tu čilý turistický ruch. Zákaz byl vymezen jenom na cílové plochy. Se zákazem do celého prostoru přišla až německá armáda, která brdskou střelnici začala za okupace využívat .

Ta ji dokonce rozšířila směrem k západu a vystěhovala původní obyvatele. V zimě roku 1941 postihla Brdy větrná kalamita. Německá armáda vybudovala pracovní tábor na Kolvíně, kde na zpracování kalamitního dřeva pracovalo asi 10 tisíc vězňů různé národnosti. V té době také vznikla síť lesních železnic, po nichž se dřevo dopravovalo na pily, píše Army.cz.

Protože však nacisté všechny objekty v prostoru zanechali, mohli se po válce obyvatelé vrátit. Počátkem padesátých let se zákaz vstupu vrátil a v roce 1952 se území začalo zase rozšiřovat. Nebylo to však do podoby za okupace. Své domy tehdy opustili obyvatelé Přední a Zadní Zaběhlé, Padrtě, Komna, Velcí a Hrachoviště. Buldozery většinu budov srovnaly se zemí a zůstaly jen některé hájovny. V té době vzniká tankodrom na Bahnech.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Vojenský Újezd Brdy Martin Stropnický

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy