Česko slaví vstup do NATO: Mluv jemně a drž těžký klacek za zády, řekl Zeman

Praha - Zhruba 150 vojáků vyšle České republika v roce 2015 do mírové mise OSN na Golanských výšinách. V projevu k účastníkům konference k 15. výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Hlava státu vyslání českých vojáků do mírové mise na Golanech podporuje od léta, kdy ji poprvé zmínila v projevu k velvyslancům.

Prezident na úvod dnešní konference vyzdvihl roli českých vojáků v zahraničních misích, například na Balkáně a v Afghánistánu. "Mohl bych mluvit o naší účasti v Mali, o účasti na Sinaji, ale také o plánované akci na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků," řekl Zeman.

Zeman nasazení českých vojáků na Golanských výšinách zmínil loni v srpnu v souvislosti s vývojem v Sýrii, sužované občanskou válkou. Rakousko před časem oznámilo, že kvůli zhoršení bezpečnostní situace odvolá své členy z pozorovatelské mise na Golanech (UNDOF). "Vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění toho bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit prestiž ČR," uvedl v létě Zeman.

V souvislosti s ruskou intervencí na Krymu zmínil prezident nutnost vytvoření společných evropských ozbrojených sil. "Bylo by zapotřebí dobudovat druhý pilíř NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci Evropské unie," řekl Zeman.

Obrana zbytečně plýtvá 

Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu podle prezidenta Česko plnilo jen do roku 2003. "Poté dochází k pozvolnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem," konstatoval Zeman. Tuto skutečnost označil za varovnou zejména v situaci, kdy Spojené státy přesouvají centrum svých zájmů do tichomořské oblasti.

"I tyto výdaje ale byly často vynakládány naprosto neefektivně," prohlásil k hospodaření armády prezident. Jako příklad uvedl pořízení "více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšné repase tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.

"To si myslím, že je věc, na které se shodneme," uvedl dnes k úvahám prezidenta o snižování rozpočtu a plýtvání ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Připomněl, že rozpočet jeho resortu klesl za posledních sedm nebo osm let nejvíce ze všech ministerstev. Podle odborníků by prý potřeboval kolem 50 miliard ročně.

"Já dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani a co říkáme i dál a vzhledem k tomu především, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou," uvedl ale Stropnický.

V hodnocení účinkování České republiky v rámci NATO Zeman vyzdvihl především nasazení českých vojáků v Afghánistánu nebo bývalé Jugoslávii. Kromě diplomacie je podle něj něj nutné mít i takzvanou "hrubou sílu". Zeman k tomu cituje amerického prezidenta Roosevelta: "Mluv jemně a drž těžký klacek za zády".

NATO čelí novým hrozbám

"Tehdy jsem se málem zabil v autě," vzpomněl na události před patnácti lety Michael Žantovský. Ten za nové hrozby, kterým musí spojenci čelit, označil na prvním místě působení speciálních "anonymních" jednotek, jako například nyní na ukrajinském Krymu, kybernetické hrozby nebo útoky na kritickou infrastrukturu. "NATO pro nás v tomto ohledu představuje jedinou bezpečnostní strukturu, která je schopna takovým výzvám čelit," uvedl velvyslanec ve Velké Británii Michal Žantovský.

Konference je silně ovlivněna situací na Ukrajině. Podle historika Petra Luňáka bude prioritou na několik dalších týdnů přispět k mírovému řešení situace, aniž by se spojenecké země jednaly jako v dobách studené války. "Země, o které jsme si mysleli, že bude strategickým partnerem, se najednou chová jako velmoc 19. století," uvedl na adresu Ruska Luňák.

Česká republika má od svého vstupu do NATO bezprecedentní bezpečnostní záruky v historii. "Nikdy jsme nebyli v minulosti schopni se opírat o tak pevné spojenecké vazby," konstatoval český vyslanec při EU Martin Povejšil. Ten dříve působil i v centrále NATO v Bruselu. Varoval, že za uplynulých patnáct let se svět i bezpečnostní prostředí proměnilo. "Musíme soustavně investovat do Aliance i do vlastní obrany, abychom byli platným článkem řetězu," cituje Povejšila server iDnes.cz.

Související

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman NATO

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy