Česko slaví vstup do NATO: Mluv jemně a drž těžký klacek za zády, řekl Zeman

Prezident na úvod dnešní konference vyzdvihl roli českých vojáků v zahraničních misích, například na Balkáně a v Afghánistánu. "Mohl bych mluvit o naší účasti v Mali, o účasti na Sinaji, ale také o plánované akci na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků," řekl Zeman.

Zeman nasazení českých vojáků na Golanských výšinách zmínil loni v srpnu v souvislosti s vývojem v Sýrii, sužované občanskou válkou. Rakousko před časem oznámilo, že kvůli zhoršení bezpečnostní situace odvolá své členy z pozorovatelské mise na Golanech (UNDOF). "Vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění toho bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit prestiž ČR," uvedl v létě Zeman.

V souvislosti s ruskou intervencí na Krymu zmínil prezident nutnost vytvoření společných evropských ozbrojených sil. "Bylo by zapotřebí dobudovat druhý pilíř NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci Evropské unie," řekl Zeman.

Obrana zbytečně plýtvá 

Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu podle prezidenta Česko plnilo jen do roku 2003. "Poté dochází k pozvolnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem," konstatoval Zeman. Tuto skutečnost označil za varovnou zejména v situaci, kdy Spojené státy přesouvají centrum svých zájmů do tichomořské oblasti.

"I tyto výdaje ale byly často vynakládány naprosto neefektivně," prohlásil k hospodaření armády prezident. Jako příklad uvedl pořízení "více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšné repase tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.

"To si myslím, že je věc, na které se shodneme," uvedl dnes k úvahám prezidenta o snižování rozpočtu a plýtvání ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Připomněl, že rozpočet jeho resortu klesl za posledních sedm nebo osm let nejvíce ze všech ministerstev. Podle odborníků by prý potřeboval kolem 50 miliard ročně.

"Já dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani a co říkáme i dál a vzhledem k tomu především, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou," uvedl ale Stropnický.

V hodnocení účinkování České republiky v rámci NATO Zeman vyzdvihl především nasazení českých vojáků v Afghánistánu nebo bývalé Jugoslávii. Kromě diplomacie je podle něj něj nutné mít i takzvanou "hrubou sílu". Zeman k tomu cituje amerického prezidenta Roosevelta: "Mluv jemně a drž těžký klacek za zády".

NATO čelí novým hrozbám

"Tehdy jsem se málem zabil v autě," vzpomněl na události před patnácti lety Michael Žantovský. Ten za nové hrozby, kterým musí spojenci čelit, označil na prvním místě působení speciálních "anonymních" jednotek, jako například nyní na ukrajinském Krymu, kybernetické hrozby nebo útoky na kritickou infrastrukturu. "NATO pro nás v tomto ohledu představuje jedinou bezpečnostní strukturu, která je schopna takovým výzvám čelit," uvedl velvyslanec ve Velké Británii Michal Žantovský.

Konference je silně ovlivněna situací na Ukrajině. Podle historika Petra Luňáka bude prioritou na několik dalších týdnů přispět k mírovému řešení situace, aniž by se spojenecké země jednaly jako v dobách studené války. "Země, o které jsme si mysleli, že bude strategickým partnerem, se najednou chová jako velmoc 19. století," uvedl na adresu Ruska Luňák.

Česká republika má od svého vstupu do NATO bezprecedentní bezpečnostní záruky v historii. "Nikdy jsme nebyli v minulosti schopni se opírat o tak pevné spojenecké vazby," konstatoval český vyslanec při EU Martin Povejšil. Ten dříve působil i v centrále NATO v Bruselu. Varoval, že za uplynulých patnáct let se svět i bezpečnostní prostředí proměnilo. "Musíme soustavně investovat do Aliance i do vlastní obrany, abychom byli platným článkem řetězu," cituje Povejšila server iDnes.cz.