Armáda chce nakoupit nové pandury, tanky i drony

Armáda v příštích deseti letech plánuje nákup nových pandurů a tanků, samohybných minometů, děl nebo lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Nakoupí i vrtulníky a bezpilotní prostředky.

Chtěla by také pořídit zbraně, které jsou schopné zasahovat proti raketám či dělostřeleckým granátům i proti dronům. Vyplývá to z koncepce výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), kterou se bude vláda příští týden zabývat. ČTK má její veřejnou část k dispozici. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda za deset let vypadat.

Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je cílem koncepce akceschopná a efektivní armáda. "Zvyšujeme připravenost a rychlost reakce. Zároveň se zaměřujeme na moderní způsob vedení boje. Posilujeme schopnosti k řešení asymetrických a hybridních hrozeb a vytváříme nové schopnosti, jako jsou kybernetické síly," uvedl Opata v úvodním slovu ke KVAČR.

Hlavním úkolem armády je podle něj obrana státu a jeho teritoria. Zároveň uvádí, že armáda musí být schopná operovat v různých regionech, doménách a funkcích. "Okolnosti nás nutí akcelerovat nákupy nové techniky a modernizovat pozemní a vzdušné síly," poznamenal. KVAČR označil za vizi na dalších deset let. Za jeden z nejdůležitějších úkolů považuje výstavbu brigády těžkého typu do roku 2025.

Právě pro její vyzbrojení armáda potřebuje nové pásová bojová vozidla pěchoty. Pořízení 210 strojů bude stát přes 50 miliard korun a bude největší armádní zakázkou moderní historie. Ministerstvo obrany bude muset ale investovat desítky miliard korun i do další moderní techniky nebo do úprav té stávající.

Koncepce počítá s dosažením požadovaného stavu ve dvou krocích, které mají být dokončeny do roku 2025 a 2030. První bude znamenat stav, kdy bude česká armáda "připravena k obraně zájmů ČR". Do tohoto roku by vojáci měli získat všechna pásová bojová vozidla pěchoty, samohybné minomety ráže 120 mm, nová děla nebo lehká útočná vozidla, kterými bude vyzbrojen vznikající výsadkový pluk. Zároveň budou modernizovány tanky T-72, ženisté dostanou plovoucí mosty a chemici speciální vozidla. V letectví bude pokračovat pronájem gripenů, letci dostanou nová transportní letadla CASA i vrtulníky, které nahradí ruské bitevní stroje Mi-24/35. Obrana už rozhodla, že místo nich pořídí 12 strojů Venom a Viper z USA. Počítá se také s nákupem protiletadlového kompletu SHORAD.

Druhým milníkem bude rok 2030, do kdy si chce armáda pořídit nové tanky, zmodernizovat používaná obrněná vozidla Pandur a nakoupit další tyto stroje, kterými by byl přezbrojen 44. lehký motorizovaný prapor na mechanizovaný prapor. Armáda také bude muset rozhodnout o budoucnosti nadzvukového letectva. Ve hře bude pořízení nových strojů nebo modernizace už používaných gripenů. Nahradí také transportní vrtulníky Mi-8 novým typem. Velení armády by ale chtělo získat i nové schopnosti. Plánuje pořídit takzvané C-RAM zařízení, které je schopné ničit rakety či dělostřeleckou a minometnou munici. Vojáci by měli být schopni také pomocí nových zbraní zasahovat proti dronům. I s pořízením bezpilotních letounů koncepce v milnících 2025 a 2030 počítá.

Koncepce se zabývá i rozvojem speciálních sil, které mají být schopny plnit celou škálu operací a úkolů od speciálního průzkumu, ofenzivních operací, záchrany rukojmí nebo odsunu lidí z nebezpečných oblastí.

Změny čekají armádu v příštích deseti letech i ve velení a řízení. Už od začátku roku plánuje přestoupit z dvoustupňového na třístupňového velení. Chce vybudovat útvar kybernetických sil a informačních operací, který bude mít za úkol čelit protivníkovi v této doméně. Plánuje se i rozvoj výsadkových sil a aktivních záloh.

S výcvikem nových vojáků má pomoci výstavba nového výcvikového centra v Radošově na Karlovarsku. Novou techniku s vyšší balistickou ochranou dostanou jednotky logistiky.

Armáda i nadále počítá s tím, že zůstane profesionální.

Související

Více souvisejících

Armáda České Republiky Drony

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy