Armáda pomůže v domovech sociálních služeb

Na zajištění provozu domovů sociálních služeb, ve kterých bude prokázáno nakažení novým typem koronaviru, bude nasazena armáda. Rozhodla o tom dnes vláda. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude moci být povoláno až 360 vojáků. Na starosti budou mít vykonávání pomocných činností.

Vláda již v minulosti rozhodla o nasazení vojáků na hranicích nebo o zapojení armády do tzv. chytré karantény. Dohromady tak může být nasazeno téměř 5000 vojáků.

"V souvislosti s rizikem koronaviru pomůže zajistit provoz domovů sociálních služeb až 360 vojáků. Rozhodla o tom dnes vláda," napsal na twitteru ministr obrany. "Po hraničních přechodech a chytré karanténě je to další praktická ukázka toho, že armáda pomáhá, kde je třeba," dodal.

Návrh vládě společně předložili ministr obrany Metnar a vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vojáci by měli být oficiálně povoláni k záchranným pracím, v zařízeních provozovaných poskytovateli sociálních služeb budou vykonávat pomocné práce. Armáda tak do těchto zařízení nepošle zdravotníky, jak například před časem požadoval Kraj Vysočina.

"Nařízení vlády souvisí s aktuální náročnou situací v zařízeních poskytujících sociální služby," uvedla v tiskové zprávě Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. "Nedostatek a vytížení stávajícího personálu by v krátkodobém horizontu mohl významně ohrozit život a zdraví osob, kterým je v těchto zařízeních poskytována péče," dodala. Vláda rozhodnutím podle ní reaguje na žádosti krajů, které nejsou nyní schopny zajistit chod těchto zařízení vlastními silami. Vojáci budou mít na starosti činnosti, ke kterým nebudou potřebovat zvláštní odborné znalosti.

Vláda v minulosti rozhodla o nasazení 2096 vojáků na pomoc policii při ostraze uzavřených hranic. Minulý týden tento počet zvedla o další 2000. Zároveň jsou vojáci jednou z hlavních složek zapojených do tzv. chytré karantény, která má i za pomoci moderních technologií umožnit urychlené zjišťování potenciálně nakažených koronavirem. Vojáci také od počátku krize pomáhají s rozvozem ochranných pomůcek, zdravotníci pracují ve vojenských i civilních nemocnicích nebo na testovacích místech.

Nemocní s covid-19 jsou nyní ve více než 30 pobytových zařízeních sociálních služeb, kterých je v ČR zhruba 1900. Plošné testování

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda České Republiky sociální péče Lubomír Metnar Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy