Na zajištění provozu domovů sociálních služeb, ve kterých bude prokázáno nakažení novým typem koronaviru, bude nasazena armáda. Rozhodla o tom dnes vláda. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude moci být povoláno až 360 vojáků. Na starosti budou mít vykonávání pomocných činností.
Vláda již v minulosti rozhodla o nasazení vojáků na hranicích nebo o zapojení armády do tzv. chytré karantény. Dohromady tak může být nasazeno téměř 5000 vojáků.
"V souvislosti s rizikem koronaviru pomůže zajistit provoz domovů sociálních služeb až 360 vojáků. Rozhodla o tom dnes vláda," napsal na twitteru ministr obrany. "Po hraničních přechodech a chytré karanténě je to další praktická ukázka toho, že armáda pomáhá, kde je třeba," dodal.
Návrh vládě společně předložili ministr obrany Metnar a vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vojáci by měli být oficiálně povoláni k záchranným pracím, v zařízeních provozovaných poskytovateli sociálních služeb budou vykonávat pomocné práce. Armáda tak do těchto zařízení nepošle zdravotníky, jak například před časem požadoval Kraj Vysočina.
"Nařízení vlády souvisí s aktuální náročnou situací v zařízeních poskytujících sociální služby," uvedla v tiskové zprávě Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. "Nedostatek a vytížení stávajícího personálu by v krátkodobém horizontu mohl významně ohrozit život a zdraví osob, kterým je v těchto zařízeních poskytována péče," dodala. Vláda rozhodnutím podle ní reaguje na žádosti krajů, které nejsou nyní schopny zajistit chod těchto zařízení vlastními silami. Vojáci budou mít na starosti činnosti, ke kterým nebudou potřebovat zvláštní odborné znalosti.
Vláda v minulosti rozhodla o nasazení 2096 vojáků na pomoc policii při ostraze uzavřených hranic. Minulý týden tento počet zvedla o další 2000. Zároveň jsou vojáci jednou z hlavních složek zapojených do tzv. chytré karantény, která má i za pomoci moderních technologií umožnit urychlené zjišťování potenciálně nakažených koronavirem. Vojáci také od počátku krize pomáhají s rozvozem ochranných pomůcek, zdravotníci pracují ve vojenských i civilních nemocnicích nebo na testovacích místech.
Nemocní s covid-19 jsou nyní ve více než 30 pobytových zařízeních sociálních služeb, kterých je v ČR zhruba 1900. Plošné testování
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , sociální péče , Lubomír Metnar , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 3 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 9 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 10 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 13 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák