Armáda vyrazí do jihlavského Alzheimercentra, pomůže v boji s koronavirem

Armáda od pátku vyšle na pomoc Alzheimercentru Jihlava, které se potýká s nákazou koronavirem, 15 vojáků. Předběžně by měli pomáhat 14 dnů. ČTK to dnes sdělila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. V Alzheimercentru, které se stará o 95 klientů, je 40 klientů a 17 zaměstnanců pozitivních na nemoc covid-19 a další zaměstnanci jsou v preventivní karanténě.

"Tato zhoršená epidemiologická situace ohrožuje provozuschopnost centra," poznamenala Dvořáková. Do Jihlavy armáda pošle vojáky ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec. V centru budou zajišťovat přímou péči pod odborným dohledem místního personálu předběžně po dva týdny. "Specialisté z Liberce budou zabezpečovat odborné dekontaminační práce v zařízení," dodala Dvořáková.

Vyrážíme. V Alzheimercentru Jihlava je polovina klientů nakažená koronavirem. Pozitivní testy mají i zaměstnanci. Od pátku proto nastoupíme do služby a s péčí o klienty pomůžeme. #JsmeArmada pic.twitter.com/QigxXJ43RP

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) July 29, 2020

Vojáci byli do Jihlavy vyslání podle vládního usnesení z poloviny dubna, podle kterého může být armáda využita k záchranným pracím v souvislosti s bojem proti koronaviru. V uplynulých měsících už vojáci vypomáhali i v dalších sociálních zařízeních, jejichž klienti a personál byli nakaženi koronavirem.

Armáda je také zapojena do projektu tzv. chytré karantény, její zástupci jsou součástí Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT). Náčelník generálního štábu Aleš Opata dnes novinářům řekl, že do pětičlenného výboru, který je součástí ICŘT, armáda nominovala generála Petra Procházku a plukovníka Petra Šnajdárka. Oba se už v minulých měsících do boje s koronavirem zapojili.

Armáda se v minulosti významně na vytvoření chytré karantény podílela. Jde o systém, který má například pomoci při vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými koronavirem, ale také třeba s organizováním odběrových týmů nebo zkoumání odebraných vzorků. Podle Opaty se rozhodnutím o znovuzapojení armády pro vojáky nic zásadního nemění a vrací se k činnostem, které už měli na starosti.

Armáda v souvislosti s koronavirem zavedla soubor opatření, které mají za cíl případnému šíření viru mezi vojáky zamezit. Vojáci dostali například doporučeno, aby si příjezd ze zahraničních dovolených naplánovali na dva až tři dny před návratem do práce, aby případně včas vypozorovali příznaky koronaviru.

Při odjezdu do zahraničních misí musí podstoupit dvoutýdenní karanténu. Podle Opaty se v misích dosud koronavirem nakazili pouze dva vojáci, a to lékaři působící v Afghánistánu. Nyní armáda eviduje deset nakažených vojáků a 157 jich je v karanténě.

Dalším opatřením bude očkování proti běžné chřipce. Zatímco v minulosti armáda nechávala očkování více na dobrovolnosti a týkalo se asi 7000 lidí, nyní nechá očkovat 15.000 vojáků, a to většinou povinně. Podle Opaty se bude týkat například jednotek, které jsou vyčleněny pro případ nasazení při tzv. druhé vlně šíření koronaviru.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Jihlava Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 51 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy