Česká republika v letech 2021 a 2022 pravděpodobně pošle své vojáky do stejných vojenských misí jako v současnosti. Soustředit se chce zejména na Afghánistán a oblast severní Afriky. ČTK to řekli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata a náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomír Jahoda. Příslušný mandát, který musí schválit vláda i Parlament, chce mít Metnar hotov do poloviny roku.
Ministr neočekává podstatné změny s výjimkou Afghánistánu, kde příští rok česká armáda své působení změní. Stáhne vojáky, kteří hlídají spojeneckou základnu Bagrám, místo nich se v zemi bude podílet na výcviku speciálních sil. Do Kábulu se také vrátí český polní chirurgický tým.
Právě v Afghánistánu má česká armáda nejpočetnější vojenskou misi. Podle platného mandátu může do země vyslat až 390 vojáků, dalších až 20 vojenských policistů má na starosti ochranu české ambasády v Kábulu. V Afghánistánu v současné době slouží podle webu české armády přes 300 vojáků. Nejpočetnější jednotkou je strážní rota, která střeží leteckou základnu Bagrám. Právě tu chce vedení resortu za několik měsíců stáhnout. "Dochází ke změně modelu a koncepce v Afghánistánu, kde i ze strany dalších aliančních armád dochází k restrukturalizaci jejich přítomnosti a k určitému zefektivnění," řekl Metnar.
Změna podle něj může znamenat snížení počtu vysílaných vojáků. "Ale budeme zajišťovat činnosti po kterých je daleko větší poptávka, jako je mentoring afghánských bezpečnostních a speciálních sil nebo jako je zajištění vojenského chirurgického týmu a další," poznamenal.
Podle Opaty je změna v Afghánistánu v souladu s požadavkem velitele spojenecké operace Resolute Support. "Není tam už potřeba takové množství strážních jednotek, ba naopak, věnujeme pozornost do míst, kde ta potřeba je. Což jsou speciální síly, posílení zdravotnických kapacit," podotkl. Čeští vojáci se zaměří na výcvik, podporu a asistenci afghánským jednotkám speciálních sil. Česká armáda se také zúčastní posilování vojenské nemocnice na základně v Kábulu, kam by měla příští rok vyslat asi desetičlenný chirurgický tým. Stejná jednotka v minulosti v Kábulu byla.
Náměstek Jahoda řekl, že "místopis a geografie" misí na roky 2021 a 2022 by měly zůstat podle současných předpokladů stejné. Předpokládá, že se zásadně nezmění ani počet vysílaných vojáků.
Kromě Afghánistánu má Česko své vojáky v Pobaltí, Iráku, na Sinaji, na Balkáně, na Golanech či v Mali. Právě v Mali česká armáda převezme v druhé polovině příštího roku velení výcvikové mise Evropské unie. Podle dřívějších informací vyšle do velení čtyři desítky vojáků, velící zodpovědnost za misi, ve které slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí, bude mít česká armáda půl roku.
V souvislosti s Mali se nedávno ve francouzském tisku objevila informace, že by se čeští vojáci mohli v zemi podílet na výcviku tamních speciálních sil. "Zatím to je ve fázi vyjednávání, dohad," řekl Opata. Pokud by politici rozhodli o vyslání speciálních sil do Mali již příští rok, musel by Parlament pro misi schválit nový mandát.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , Lubomír Metnar , Aleš Opata (generální štáb) , Afghanistán , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák