Česká republika v letech 2021 a 2022 pravděpodobně pošle své vojáky do stejných vojenských misí jako v současnosti. Soustředit se chce zejména na Afghánistán a oblast severní Afriky. ČTK to řekli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata a náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomír Jahoda. Příslušný mandát, který musí schválit vláda i Parlament, chce mít Metnar hotov do poloviny roku.
Ministr neočekává podstatné změny s výjimkou Afghánistánu, kde příští rok česká armáda své působení změní. Stáhne vojáky, kteří hlídají spojeneckou základnu Bagrám, místo nich se v zemi bude podílet na výcviku speciálních sil. Do Kábulu se také vrátí český polní chirurgický tým.
Právě v Afghánistánu má česká armáda nejpočetnější vojenskou misi. Podle platného mandátu může do země vyslat až 390 vojáků, dalších až 20 vojenských policistů má na starosti ochranu české ambasády v Kábulu. V Afghánistánu v současné době slouží podle webu české armády přes 300 vojáků. Nejpočetnější jednotkou je strážní rota, která střeží leteckou základnu Bagrám. Právě tu chce vedení resortu za několik měsíců stáhnout. "Dochází ke změně modelu a koncepce v Afghánistánu, kde i ze strany dalších aliančních armád dochází k restrukturalizaci jejich přítomnosti a k určitému zefektivnění," řekl Metnar.
Změna podle něj může znamenat snížení počtu vysílaných vojáků. "Ale budeme zajišťovat činnosti po kterých je daleko větší poptávka, jako je mentoring afghánských bezpečnostních a speciálních sil nebo jako je zajištění vojenského chirurgického týmu a další," poznamenal.
Podle Opaty je změna v Afghánistánu v souladu s požadavkem velitele spojenecké operace Resolute Support. "Není tam už potřeba takové množství strážních jednotek, ba naopak, věnujeme pozornost do míst, kde ta potřeba je. Což jsou speciální síly, posílení zdravotnických kapacit," podotkl. Čeští vojáci se zaměří na výcvik, podporu a asistenci afghánským jednotkám speciálních sil. Česká armáda se také zúčastní posilování vojenské nemocnice na základně v Kábulu, kam by měla příští rok vyslat asi desetičlenný chirurgický tým. Stejná jednotka v minulosti v Kábulu byla.
Náměstek Jahoda řekl, že "místopis a geografie" misí na roky 2021 a 2022 by měly zůstat podle současných předpokladů stejné. Předpokládá, že se zásadně nezmění ani počet vysílaných vojáků.
Kromě Afghánistánu má Česko své vojáky v Pobaltí, Iráku, na Sinaji, na Balkáně, na Golanech či v Mali. Právě v Mali česká armáda převezme v druhé polovině příštího roku velení výcvikové mise Evropské unie. Podle dřívějších informací vyšle do velení čtyři desítky vojáků, velící zodpovědnost za misi, ve které slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí, bude mít česká armáda půl roku.
V souvislosti s Mali se nedávno ve francouzském tisku objevila informace, že by se čeští vojáci mohli v zemi podílet na výcviku tamních speciálních sil. "Zatím to je ve fázi vyjednávání, dohad," řekl Opata. Pokud by politici rozhodli o vyslání speciálních sil do Mali již příští rok, musel by Parlament pro misi schválit nový mandát.
Související
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
Na obranu nedáváme dost. Nemocnice nikoho neodstraší, míní prezident Pavel
Armáda České Republiky , Lubomír Metnar , Aleš Opata (generální štáb) , Afghanistán , Česká republika
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 1 hodinou
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 2 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 3 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
Zdroj: Libor Novák