Česká republika v letech 2021 a 2022 pravděpodobně pošle své vojáky do stejných vojenských misí jako v současnosti. Soustředit se chce zejména na Afghánistán a oblast severní Afriky. ČTK to řekli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata a náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomír Jahoda. Příslušný mandát, který musí schválit vláda i Parlament, chce mít Metnar hotov do poloviny roku.
Ministr neočekává podstatné změny s výjimkou Afghánistánu, kde příští rok česká armáda své působení změní. Stáhne vojáky, kteří hlídají spojeneckou základnu Bagrám, místo nich se v zemi bude podílet na výcviku speciálních sil. Do Kábulu se také vrátí český polní chirurgický tým.
Právě v Afghánistánu má česká armáda nejpočetnější vojenskou misi. Podle platného mandátu může do země vyslat až 390 vojáků, dalších až 20 vojenských policistů má na starosti ochranu české ambasády v Kábulu. V Afghánistánu v současné době slouží podle webu české armády přes 300 vojáků. Nejpočetnější jednotkou je strážní rota, která střeží leteckou základnu Bagrám. Právě tu chce vedení resortu za několik měsíců stáhnout. "Dochází ke změně modelu a koncepce v Afghánistánu, kde i ze strany dalších aliančních armád dochází k restrukturalizaci jejich přítomnosti a k určitému zefektivnění," řekl Metnar.
Změna podle něj může znamenat snížení počtu vysílaných vojáků. "Ale budeme zajišťovat činnosti po kterých je daleko větší poptávka, jako je mentoring afghánských bezpečnostních a speciálních sil nebo jako je zajištění vojenského chirurgického týmu a další," poznamenal.
Podle Opaty je změna v Afghánistánu v souladu s požadavkem velitele spojenecké operace Resolute Support. "Není tam už potřeba takové množství strážních jednotek, ba naopak, věnujeme pozornost do míst, kde ta potřeba je. Což jsou speciální síly, posílení zdravotnických kapacit," podotkl. Čeští vojáci se zaměří na výcvik, podporu a asistenci afghánským jednotkám speciálních sil. Česká armáda se také zúčastní posilování vojenské nemocnice na základně v Kábulu, kam by měla příští rok vyslat asi desetičlenný chirurgický tým. Stejná jednotka v minulosti v Kábulu byla.
Náměstek Jahoda řekl, že "místopis a geografie" misí na roky 2021 a 2022 by měly zůstat podle současných předpokladů stejné. Předpokládá, že se zásadně nezmění ani počet vysílaných vojáků.
Kromě Afghánistánu má Česko své vojáky v Pobaltí, Iráku, na Sinaji, na Balkáně, na Golanech či v Mali. Právě v Mali česká armáda převezme v druhé polovině příštího roku velení výcvikové mise Evropské unie. Podle dřívějších informací vyšle do velení čtyři desítky vojáků, velící zodpovědnost za misi, ve které slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí, bude mít česká armáda půl roku.
V souvislosti s Mali se nedávno ve francouzském tisku objevila informace, že by se čeští vojáci mohli v zemi podílet na výcviku tamních speciálních sil. "Zatím to je ve fázi vyjednávání, dohad," řekl Opata. Pokud by politici rozhodli o vyslání speciálních sil do Mali již příští rok, musel by Parlament pro misi schválit nový mandát.
Související
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
Armáda propustila vojáka, který byl v Kongu, z preventivní karantény
Armáda České Republiky , Lubomír Metnar , Aleš Opata (generální štáb) , Afghanistán , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák