Česká armáda zřejmě ve výcvikové misi EU v Mali pokračovat nebude

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepředpokládá, že bude prodloužen současný mandát působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali. Z regionu Sahelu, kam Mali spadá, by ale podle ní česká armáda odcházet neměla. Zda bude dále působit v Mali nebo další sahelské zemi, se bude teprve rozhodovat. Názor Černochové je, že se čeští vojáci přesunou do jiného státu. Řekla to dnes na jednání sněmovního branného výboru.

Česká armáda nyní může v Mali nasadit do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) až 120 vojáků, misi v současné době do poloviny prosince velí. Aktuální mandát schválený vládou a Parlamentem je platný do konce roku. Vládní návrh na zahraniční mise české armády v následujících dvou letech působení v Mali neobsahuje, ministerstvo ale avizovalo, že případně se na poslance a senátory obrátí s dodatečným požadavkem.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012. V současnosti v ní vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Junta se poté odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři tzv. Wagnerovy armády. Paříž kvůli rozkolu ze země stáhla své vojáky a o stažení mluví i další země.

O budoucnosti mise v úterý na neformálním setkání v pražském Kongresovém centru jednali i ministři obrany členských zemí EU. Shodli se, že Evropská unie musí své angažmá v Mali uzpůsobit nové situaci, kdy je tamní vojenská junta pod ruským vlivem. V bezpečnostním zájmu Evropy ale je, aby se v oblasti Sahelu nadále angažovala, uvedlo ministerstvo obrany.

Podobně se dnes vyjádřila na jednání výboru, který projednával plán misí na příští dva roky, i Černochová. "V tuto chvíli nepočítám s prodloužením mandátu," řekla ministryně. Uvedla, že na konci září se uskuteční evropská konference, která se bude zabývat snížením počtu vojáků v této misi. Nyní v ní působí asi 900 vojáků. "My počkáme, jakým způsobem se do dotkne České republiky," poznamenala Černochová s tím, že je Česko v současné době velitelskou zemí. "Samozřejmě nám záleží na tom, abychom tam ty úkoly splnili a nezpůsobili tam nikomu žádné problémy," uvedla.

Řekla, že se zároveň očekává, jaký bude další vývoj ohledně junty v Mali. Černochová zdůraznila, že ze Sahelu, do kterého kromě Mali patří Mauritánie, Senegal, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Etiopie, by se podle ní ale EU stahovat neměla. Jestli Česko bude působit z Mali nebo jiné země, se podle ní v současné době projednává. Osobní názor ministryně je, že to bude z jiné země.

Připustila také, že by v Sahelu mohli být nasazeni i čeští vojenští policisté nebo armádní speciální síly. Ty již v Mali působily do poloviny letošního roku v rámci mise Takuba. Po sporech Francie a malijské junty ale byla tato operace ukončena. Náčelník generálního štábu Karel Řehka dnes řekl, že z vojenského hlediska malijské ozbrojené síly zapojení evropských speciálních sil oceňovaly. Jednotkám se podle něj podařilo zatlačit teroristické skupiny do jiných oblastí.

Česko má také několik vojáků v misi Spojených národů MINUSMA. V ní chce i nadále působit v současných počtech, řekla ministryně.

Související

Andrej Babiš

Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

Více souvisejících

Armáda České Republiky ,  Jana Černochová ,  Mali

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 1 hodinou

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy