Vedení armády zřídilo odborné týmy, které se zabývají budoucností tanků či stíhacích letounů v českém vojsku. ČTK to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Nahradit v současné době užívané tanky T-72 a letadla Gripen bude muset armáda za několik let. Půjde o investice, které se budou pohybovat v řádu mnoha miliard korun.
Podle Opaty je potřeba vývoj vojenské techniky a technologií neustále sledovat. "Když si vezmete, jak se rychle a významně za uplynulých deset let změnila bezpečnostní situace ve světě, tak je víc než důležité přemýšlet do budoucna," řekl. Armádní plánovači podle něj proto vyhlížejí i za horizont roku 2030. Do té doby rozvoj armády určuje nedávno přijatá koncepce výstavby armády (KVAČR).
Vedení armády podle Opaty již zřídilo týmy, které se zabývají budoucností nadzvukového letectva i náhradou tanků. Oboje bude muset armáda a ministerstvo obrany vyřešit v příštích několika letech. "Je to cesta dlouhá, protože musíme zvažovat všechny možnosti," poznamenal Opata.
Česká armáda má nyní tři desítky modernizovaných T-72M4CZ, k dispozici má i starší typy T-72, část z nich je zakonzervována ve skladech. Modernější verzi tanku čekají další úpravy, dostane nové přístroje a systémy, vyměněny budou třeba termovizní kamery. "Po modernizaci nám bude sloužit až za hranici roku 2025, což znamená, že máme vytvořeny podmínky pro to, abychom našli to nejvhodnější řešení pro náhradu tanku," řekl Opata.
Nové stroje, které by si armáda mohla pořídit ve druhé polovině dvacátých let, budou podle předpokladů sloužit dalších 20 až 30 let. Proto si musí armáda podle Opaty stanovit, jak by měly vypadat. Zda je bude například řídit lidská posádka, nebo jestli budou využívat zbraňový systém na bázi nanotechnologií. "K tomu se teď vedou debaty. Určitě nejsme jediná armáda, která toto koncepční myšlení vede," podotkl.
Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody se diskuse vede například o případném zapojení do francouzsko-německého projektu nového tanku. O tématu mluvili i ministři zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Dalším velkým projektem bude budoucnost nadzvukového letectva. Česko si v současné době pronajímá od Švédska 14 strojů Gripen, jejich pronájem skončí v roce 2027. Podle KVAČR musí být nejpozději do roku 2025 rozhodnuto o dalším pronájmu nebo nákupu stíhaček. Zároveň by mělo vedení obrany a armády určit, zda se jejich počet zvýší. Podle odborníků je totiž současný počet i ve srovnání s podobně velkými armádami nedostatečný. "Když se za toto volební období podaří zanalyzovat, dokončit a rozhodnout, kterou cestou půjdeme, tak bude dobře. Ale na rovinu říkám, nemyslím si, že bude rozhodnuto," řekl ČTK k výběru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Server Aktuálně.cz minulý týden uvedl, že Česko by mohlo uvažovat o dalším pronájmu gripenů nebo o nákupu strojů z USA. Američané podle serveru "aktivně sondují", zda by mělo ČR zájem o jejich stíhací letouny F-16, nebo dokonce F-35. Metnar při nedávné návštěvě USA jednal se zástupci tamních zbrojních firem. Byla mezi nimi i společnost Lockheed Martin, která stíhací letouny F-16 a F-35 vyrábí.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , F-16 , F-35 Joint Strike Fighter , Lockheed Martin
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák