Drony z Plzně pomáhají hasičům i policistům. Zajímal se o ně i americký SWAT

Všichni ví, jak vypadá výjezd hasičské jednotky ze stanice. Musí být rychlý, příslušníci jednotky musí být sehraní a vše by mělo jít jako po másle. Málokdo ale ví, že na zásahy nyní často vyjíždí i piloti dronů. Děje se tak například v Plzni, kde je úsek Dronů Správy informačních technologií (SIT) složkou Integrovaného záchranného systému (IZS).

Jejich práce je pro hasiče i jiné složky IZS velmi přínosná. Stejně jako oni drží pohotovostní služby a vyjíždějí k požárům, nehodám nebo hledání pohřešovaných osob. „Je to skvělé, že můžeme přispět i svojí službou,“ říká k tomu technik a pilot dronu Jakub Šantora pro EuroZprávy.cz.

Minulý rok se dokonce stali součástí IZS jako jeho ostatní složka. Tento statut jim umožňuje efektivně pomáhat záchrannému systému. Dronaři ze SIT mají za sebou již několik zásahů, při kterých pomáhali jednotkám IZS. Patří mezi ně například požáry Chotíkovského lesa a vepřína, monitoring dopravních nehod nebo pomoc při hledání pohřešovaných osob.

Nyní musí být k dispozici 24 hodin denně a ve všední den musí být schopni vyjet do šedesáti minut k místu zásahu. Cesta, která vedla k přiřazení dronařů mezi ostatní složky IZS, byla ale dlouhá.

Postupně se naučili spolupracovat a vyřešili mnohé problémy

„Uvědomili jsme si, že ty mašiny mají nějaký přesah a jsou to věci, které by mohly hasičům pomoct,“ popisuje začátky ředitel SIT Luděk Šantora. Následně po vzájemném kontaktování začali odborníci na drony jezdit s hasiči na cvičení. Později se začala o drony zajímat i policie.

Dříve než navázali hasiči spolupráci s dronaři ze SIT, si volali k zásahům policejní vrtulník. „To bylo docela humorné, protože ten přenos šel do štábního vozidla a tam někdo pusou převyprávěl to, co viděl. Takže oni to slyšeli, ale neviděli,“ směje se Luděk Šantora.

Samotné ladění spolupráce probíhalo zejména na cvičeních. „Prvotní bylo, že hasiči chtěli pohled ze shora, což poskytuje lepší přehled o situaci, než když se někdo kouká ze zdola,“ uvádí pro EuroZprávy.cz Jakub Šantora. Postupem času dokázali obrazový přenos dronaři přenášet s minimálním zpožděním komukoli na zemi. Obraz jde nyní sledovat na mobilu, tabletu a podobně, což dává možnost podívat se na něj kdekoli. „Jediný limit je vlastně připojení k internetu,“ poukazuje pro redakci ředitel úseku Drony SIT Pavel Šmíd.

I tento problém technici ze SIT postupně vyřešili. „Poprvé, když jsme jeli na zásah do Brd, tak jsme zjistili, že je tam internetové připojení na SIM karty a že tam není signál,“ vypráví Jakub Šantora. „Když jsme jeli podruhé, měli jsme již satelit a normálně jsme to odvysílali. Bohužel jsme zjistili, že oni nemají signál na příjem,“ pokračuje humorně. „Na potřetí jsme již měli pojízdný hotspot." Tento příběh dokládá velká dodávka zaparkovaná před vraty, která má na střeše samokalibrační satelit.

Díky dronům dokázali hasiči a zejména velitel zásahu dostat přímý přenos situace. Následně se spolupráce vyvíjela a úsek Dronů SIT se stal součástí IZS. „To nám strašně usnadňuje celý proces zásahu. Veškerá ta byrokracie jde stranou, když si nás vyžádá velitel zásahu,“ popisuje hlavní důvod zařazení k IZS Luděk Šantora. Dronaři následně vykazují zprávy o letu až po proběhnutí zásahu.

Správa informačních technologií je příspěvková organizace, a i tento fakt hrál podle ředitele Luďka Šantory roli. „Tím, že nejsme komerční subjekt, si nás hasiči pustili více k tělu. Děláme to pro ně zadarmo. Je to unikátní vztah,“ vyzdvihuje.

Hasiči zavolají a piloti dronů ihned vyráží

Od chvíle, kdy se stali součástí IZS, musí i dronaři z plzeňské Správy informačních technologií držet pohotovost. Dva piloti jsou v pohotovosti a jsou rozepsané služby. „Pokud někdo jede na zásah třeba do Ostravy, tak je jasné, že se nestihne vrátit zpět do Plzně. Proto jsou vždy dva tady u nás na základně,“ přibližuje fungování Luděk Šantora.

Samotný zásah, pokud jde o hasiče, většinou vypadá tak, že do centra dronů v Plzni zavolají z Krajského operačního a informačního střediska (KOPIS). Tam jim řeknou, co se děje a co by potřebovali. Piloti, kteří mají zrovna pohotovost sbalí příslušné vybavení do auta a vyrážejí.

„Pokud je špatná dopravní situace, tak si zavoláme policisty, zda by nás nemohli protáhnout,“ popisuje možný scénář Jakub Šantora. Po dojezdu na místo je velitel zásahu seznámí blíže se situací a popíše pilotům, co mají monitorovat a sledovat. „Vybalíme a jdeme do vzduchu.“

Pilot dronu Jakub Šantora poukazuje na to, že záleží vždy na hasičích, co chtějí zrovna vidět. „Například když hořel les Chotíkov, tak hasiči na základě termokamery shazovali vodu bambi vakem na cílená místa, kde byla ohniště. Také jsme to celkově monitorovali, zda to ještě někde nehoří a sledovali hranice požáru,“ vypráví. „Každý zásah je unikát,“ dodává.

Podle Jakuba Šantory se již velitelé zásahu naučili, co očekávat, a znají postupy jeho i jeho kolegů. „Dokonce pokaždé když máme nějaké nové vybavení, tak jim to hned jedeme ukázat,“ přibližuje nutnou spolupráci i mimo samotný zásah.

„Využití těchto prostředků je z mého pohledu zcela zásadní,“ uvádí k použití dronů v IZS velitel požární stanice Plzeň Michal Pathy. „Dokážeme díky tomu relativně přesně predikovat další možné šíření nebezpečí či odhadnout předpokládaný čas likvidace,“ chválí si.

„Rozhodně tam není nějaké plácání po ramenou s tím, že je někdo borec,“ říká Jakub Šantora. „Ty kluci z požární jednotky jsou profíci a berou to jako samozřejmost. Stejně tak k tomu musíme přistupovat my,“ dodává rozhodně Šmíd.

Létali s URNOU a zajímá se o ně SWAT

Piloti dronů nespolupracují pouze s hasiči, ale také s policií, přičemž spolupráce s ní se od té s hasiči liší. „Vždy se to odvíjí od toho, co se stane,“ říká k tomu Luděk Šantora. Drony pomáhají policistům hledat pohřešované osoby, monitorovat velké akce nebo zaznamenávat dopravní nehody.

Mezi první činnosti, které prováděli piloti dronů s IZS, patřilo hledání pohřešovaných osob. „Nejhorší pro mě bylo poprvé na zásahu vidět mrtvolu. Když na to člověk není zvyklý, zasáhne ho to,“ vypráví Jakub Šantora. „Člověk si ale zvykne.“

Ředitel SIT poukazuje na to, že je až groteskní, že se o aktivitách dronařů z Plzně ví možná i více v zahraničí než v tuzemsku. Příkladem může být používání antikolizního dronu Elios, který pomáhali vyvíjet kolegům ze Švýcarska. Zajímavý je scénář použití tohoto dronu, který zaujal i americkou jednotku SWAT.

„Byli jsme lítat s pražskou URNOU, která cvičila zásah v obchodním centru. Tam je výhoda, že nemusí vystrkovat hlavu, po které může někdo vystřelit, ale pošlou dron,“ vysvětluje Luděk Šantora. To se podle jeho slov lidem z URNY tolik líbilo, že to začali šířit dál do světa. „Následně se i SWAT pídil po tom, jak se to dělá,“ říká s úsměvem.

„Pokud je to nějaká sledovačka nebo něco podobného, tak musí být u natáčení vždy policista, aby se to dalo použít u soudu,“ přibližuje kooperaci s policií Jakub Šantora. Jindy podle něj nechávají pilotům dronů volnou ruku, protože vědí, že to umí a navzájem si věří.

Příklad spolupráce s policií poskytuje opět Jakub Šantora. „Nedávno tady v Plzni srazil kamion slepce,“ začíná smutnou událostí. Právě takové události většinou vedou k nutnosti jejich zásahu. „Bylo to na nejfrekventovanější křižovatce v Plzni. Požádají nás, abychom jim to nalítali, ale my vyžadujeme, aby uzavřeli provoz. Zejména kvůli bezpečnosti. Takže oni zavřou křižovatku, my to nalétáme a zase se jezdí,“ popisuje jakoby o nic nešlo. „Mluvíme tady ale o rychlém procesu,“ spěšně k tomu říká Šmíd. Jde prý o maximálně deset minut.

Policie ČR má i vlastní letku dronů, která má v provozu tři desítky bezpilotních letadel. V jejich začátcích poskytli odborníci SIT potřebné informace a do dnešních dní jejich spolupráce trvá. „Tyto vztahy se opravdu budují a udržují,“ dodává k tomu Šmíd.

„Celá tato spolupráce probíhá lidsky,“ pochvaluje si Luděk Šantora. Říká, že je to taky díky tomu, že zatím nedošlo k úniku obrázků do médií nebo něčemu podobnému.

Videa ze zásahů jsou podle dronařů v bezpečí

Veškerá komunikace mezi dronem, serverem a příjemcem videa je šifrovaná. SIT řídí celkový přístup k materiálům a uděluje možnost přístupu. Dále si na každou akci generují novou zvláštní IP adresu, která po skončení zásahu zanikne.

„Pokud by se chtěl ke sledování připojit někdo, kdo k tomu nemá oprávnění, tak by ho systém neměl pustit,“ přibližuje ochranu záznamu Jakub Šantora. Následně jsou data ukládána na server v Praze, který je chráněn kvalitními prostředky před vniknutím. „Nikdy se ani myslím nestalo, že by se tam chtěl někdo dostat,“ říká Jakub Šantora.

„Tady se hlavně řeší, aby neuniklo do médií něco citlivého,“ pokračuje. Toto, jak říká, většinou řeší přes tiskové oddělení, které je kontaktuje a oni následně vystřihnou z videa například fotku a pošlou ji. „Vždy je to řešené přes policii,“ dodává Šmíd.

O vybití strach nemají

Drony, které má SIT k dispozici, vydrží létat kolem půl hodiny. Pokud už dochází dronům baterie, je možné je připojit k nabíjecímu kabelu, který má délku až sedmdesát metrů. „Většinou jde o statický monitoring, takže to přes ten kabel jde v pohodě provádět,“ uvádí Jakub Šantora. Drony mají navíc kvalitní zoomovací kamery, které jsou schopné obraz dostatečně přiblížit.

Připojení k nabíjejícímu kabelu je potřebné ale málokdy, jak se shodují všichni experti. „Máme s sebou spoustu náhradních baterií, takže je v pohodě zvládáme vyměnit,“ dodává Jakub Šantora. To je podle nich důvodem, proč jezdí na zásah dva. Jeden řídí a druhý může připravovat a měnit baterie.

Mezi stroje, které dronaři z Plzně využívají, patří např. hexakoptéra DJI Matrice 600 D-RTK, která je schopná nést senzorové bombičky. Ty mohou být využity například při úniku čpavku k monitorování šíření jedovatého mraku. Ve vzduchu vydrží tento dron až třicet minut.

Obzvlášť pyšní jsou piloti na dron Elios určený na létání ve vnitřních prostorách. Stroj je proto obalen mřížovanou klecí, která jej chrání před nárazy. Jeho maximální doba letu je ale pouhých dvanáct minut.

Důkazem, že se drony nepoužívají pouze při spolupráci s IZS je křídlo WingtraOne, které je nyní používáno při monitorování kůrovcové kalamity. Ve vzduchu vydrží až hodinu.

Všechny členy úseku dronů z SIT v Plzni baví zejména implementování nových technologií do života. „Tahle spolupráce má svůj smysl a je důkazem, že technologie jdou a mají se využívat k dobrým věcem,“ hodnotí Šmíd.

Všichni se shodují, že spolupráce s hasiči i policií bude pokračovat a je důležitá. Dokládají to slova velitele požární stanice v Plzni. „Pro hasiče představují drony obrovskou pomoc. Jsou to naše prodloužené oči,“ poznamenává k tomu Michal Pathy.