Čeští vojáci v Nigeru mají mít stejné právní postavení jako vojáci Francie. Budou moci v africké zemi působit pod francouzským velením při operaci Takuba. Společně se spojenci při ní české speciální síly budou v Mali a v Nigeru bojovat proti teroristickým organizacím. Senát dnes s touto dohodou souhlasil. Čeká se na souhlas Sněmovny, která zatím dohodu projednala v prvním kole.
Takzvaný dodatkový protokol uzavřený mezi vládou Francie a Nigeru upravuje postavení jiných než francouzských jednotek, které se budou účastnit operace Takuba. Stanovuje, že všichni vojáci vyslaní do Nigeru v rámci sil Takuba mají obdobné právní postavení jako francouzští vojáci, kteří v zemí působí od roku 2013. Má jim být zejména garantována trestněprávní imunita při plnění úkolů v silách Takuba na území Nigeru.
Stejně jako podobný dokument pro působení vojáků na území Mali, Čadu a Nigeru, který už Parlament odsouhlasil, umožňuje protokol vojákům vstup na území Nigeru bez víz, volný pohyb nebo oprávnění držet zbraně a střelivo.
Mise se týká boje proti extremistům zejména na malijském území, koaliční jednotky by ale mohly také pronásledovat teroristy až 50 kilometrů do vnitrozemí Nigeru. V Čadu bude sídlit velitelství operace, kam by česká armáda vyslala několik vojáků. Česká armáda se rozhodla do mise v Mali vyslat elitní jednotku speciálních sil z Prostějova. Jejich úkolem je radit malijským vojákům, vyráželi by s nimi ale i do boje.
O zapojení českých vojáků do mise požádala Francie, která se v boji proti islámským teroristům v Mali dlouhodobě angažuje. Francouzská armáda chce své síly částečně přesunout do jiných oblastí Mali. Vznik společné jednotky pod názvem Takuba účastnické státy oficiálně oznámily na konci března. Úkolové uskupení bude součástí operace Barkhane. Kromě Francie a ČR se do něj zapojí třeba Velká Británie, Švédsko, Norsko, Portugalsko nebo Dánsko. Náklady na novou misi ministerstvo obrany odhaduje minimálně na 598 milionů korun.
Související
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
Armáda České Republiky , Senát ČR , Niger , Česká republika
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák