Vojenský technický ústav chce pracovat na laserovém dělu

Česká republika si podle něj přes VTÚ drží znalosti a schopnosti z důležitých oblastí. VTÚ se zabývá například výzkumem a vývojem zbraní, munice, pozemní techniky, letectva či komunikačních systémů. Věnuje se také zkušebnictví či certifikacím nebo konzultačně-analytickým činnostem. Asi 70 procent jeho činnosti směřuje k české armádě, mezi zákazníky má ale i další české bezpečnostní sbory, dodává i do zahraničí.

Protiva poznamenal, že trendem v oblasti obrany poslední doby je zejména vesmír, autonomní robotické prostředky či kybernetika. "Jsou to témata, kterým se chce Vojenský technický ústav věnovat a odborně se jim přizpůsobit," řekl.

Jedním z hlavních trendů, na který se chce VTÚ zaměřit, je využití laserových technologií ve vojenství. Spolupracovat při tom chce s Akademií věd ČR a jejími odbornými ústavy. Jejich společným záměrem je vývoj tzv. laserového děla, které by sloužilo k zneškodňování dronů laserovým paprskem. Projekt chce využít speciální laserovou technologii, kterou Akademie věd jako jediná na světě vyvinula. Dokončení projektu Protiva odhaduje v řádu několika let. "Můžeme patřit ke špičce ve světě," poznamenal.

VTÚ se věnuje také robotickým a bezpilotním prostředkům, nedávno například prostějovským speciálním silám dodal autonomní průzkumná bezosádková vozidla UGV-Pz. V oblasti dronů se chce zaměřit i na vyčkávací munici, tzv. loitering munition, což je bezpilotní prostředek vybavený bojovou hlavicí a naváděním na cíl. Podle Protivy by VTÚ mohl využít svých zkušeností a do této platformy vyvinout a dodat termobarické hlavice.

Dalším možným projektem je kybernetická ochrana nemocnic, kde by se VTÚ podílel na ochraně nemocničního systému před kybernetickým napadením. Pro nemocnice by se tak podnik stal technickým i technologickým zázemím. "Spočívá to v ochraně systému, nasadíte nejrůznější prvky pro eliminaci zásahu zvenku, průběžně ho monitorujete a učíte ho být odolnějším," poznamenal. Zaměřit se nejprve chce na vojenské nemocnice, počítá ale s rozšířením i na další instituce.

Věnovat se chce i dílčím věcem v oblasti vesmíru, kde nyní pracuje například na projektu MODES, který bude vyhodnocovat pro speciální účely satelitní snímky a detekovat jejich změny v čase. Na dalších projektech v oblasti letectví a vesmíru chce případně spolupracovat s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem.

Podle Protivy podnik často vůči ministerstvu obrany vystupuje v roli systémového integrátora, tedy zároveň jako garanta zadaného projektu. Zodpovídá tak za jeho kvalitu či kompatibilitu. Část prací v takových případech VTÚ zadává dalším subdodavatelům primárně z českého obranného průmyslu, nebo od nich nakupuje potřebné komponenty, například podvozky či radiostanice. Pro armádu takto sestavil mimo jiné lehká obrněná vozidla dělostřeleckého průzkumu (LOV-Pz) nebo speciální zdravotnické kontejnery pro polní nemocnice. Protiva poukázal na pestrost projektů, které VTÚ se svými 370 pracovníky zvládá. Vybudované schopnosti považuje za unikátní.

Ročně podnik pracuje na asi 200 projektech. Podílet se bude i na největších přezbrojovacích zakázkách včetně nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, vrtulníků či mobilních radiolokátorů. Pracuje i na renovaci historické techniky.

Podnik podle svého ředitele šestým rokem hospodaří s kladným výsledkem. Negativně by se na něm letos neměla projevit ani krize kolem pandemie. Výrobu se podle Protivy podařilo přeskupit a odložené zakázky nahradit jinými. Za problém považuje zajištění odborníků. VTÚ nyní podle něj stojí na starší generaci zaměstnanců. Za důležité označil, aby tito odborníci před svým odchodem předali své zkušenosti svým nástupcům. Spolupracuje proto se školami i univerzitami. Příští rok předpokládá, že podnik přijme dalších asi 20 pracovníků.