Vojenský výbor NATO jednal o krizi způsobené koronavirem

Vojenský výbor NATO ve čtvrtek projednal roli NATO v krizi způsobené novým koronavirem, dopady pandemie nebo pokračování aliančních zahraničních vojenských misí. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se zdravotní krize nesmí stát krizí bezpečnostní. ČTK to dnes sdělila Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu. Za českou armádu se videokonference zúčastnil náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Podle Cyprisové generálové jednali o nasazení jednotek v zahraničních operacích, aktualizaci koncepčních dokumentů a opatřeních aliančních armád v boji proti koronaviru. Předseda Vojenského výboru NATO Stuart Peach zdůraznil význam aktivit ke snížení dopadů pandemie v kontextu informačních, kybernetických s teroristických hrozeb. Podle Stoltenberga musí být hlavní pozornost věnována tomu, jak se spojenci vypořádají s důsledky epidemie koronaviru, aby se ze zdravotní krize nestala krize bezpečnostní.

Generálové také diskutovali o operačním nasazení NATO, zejména působení vojsk v Afghánistánu a Iráku. V souvislosti s vývojem aktuální situace a možné druhé vlny šíření pandemie se shodli na pokračování operací, misí a dalších aliančních aktivit.

Po podepsání příměří mezi USA a afghánskými povstalci z Tálibánu se aliance shodla na snižování počtu vojáků v Afghánistánu. "Na postupnou redukci přítomnosti vojsk v Afghánistánu reagovala Česká republika ukončením činnosti jednotky ochrany Guardian Angels v lednu 2020 a ukončením působení strážní roty BAF ke konci března 2020, dále redukcí vojáků na velitelství mise Resolute Support a postupným snižováním počtu národního podpůrného prvku," uvedl Opata. Cyprisová připomněla, že současně armáda do Afghánistánu poslala polní chirurgický tým, který by měl v zemi působit po celý letošní rok.

Vojenský výbor projednal také Koncepci válčení NATO (NATO Warfighting Capstone Concept - NWCC) a Koncepci odstrašení a obrany (Deterrence and Defence - DDA). Generálové doporučili, aby finální verzi DDA Severoatlantická aliance schválila.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

NATO Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

před 1 hodinou

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 3 hodinami

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 8 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy