Asociace: Požadavky na mobilní hospic nejsou vhodné pro provoz na venkově

Podmínky pro fungování mobilních hospiců nejsou vhodně nastaveny pro jejich působení ve venkovských oblastech, hodí se spíš pro velká města. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš. Podle něj proto chybí domácí hospice zhruba v polovině okresů. Naproti tomu síť lůžkových hospiců je podle něj v současné době již dostatečná. Buduje se i na Vysočině, kde dosud chyběl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje pět hospicových lůžek na 100.000 obyvatel. V Česku tak stávající síť podle Huneše dostačuje. "Víme to nejen z žité praxe, že dokonce nejsou žádné pořadníky, lůžek je tak akorát a nikde se na přijetí obvykle nečeká," doplnil.

Proti tomu zhruba pro polovinu obyvatel, zejména na venkově, není dostupná péče domácích hospiců. Podle asociace by jich byla potřeba zhruba stovka, přibližně jeden na bývalý okres, reálně funguje o něco více než 50. Většímu rozšíření podle Huneše brání nevhodná legislativa a úhradové mechanismy.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo požadavky odbornosti mobilní specializované paliativní péče, které musí splnit každý poskytovatel zdravotní péče, který chce získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou. "Svými parametry, personálními a věcnými, je napasovaná na velkoměsto. Jsou tam tak vysoké personální požadavky, že na venkově není možnost takto veliké týmy udržet, protože se neuživí," dodal. Efektivní dojezdová vzdálenost za pacienty je podle něj do 30 kilometrů od sídla hospice.

Podmínkou pro mobilní hospic je 5,5 úvazku zdravotní sestry a 1,2 úvazku lékaře. Alespoň část úvazku lékaře musí navíc zastávat odborník na paliativní medicínu, kterých je nedostatek. Zdravotní pojišťovny pak mobilním hospicům platí pevnou částku za den ošetřování pacienta. Podle Huneše ale ve venkovských oblastech pacientů není tolik, aby se hospic s tolika pracovníky uživil.

Asociace proto podle něj ministerstvu zdravotnictví navrhovala, aby vznikla nová odbornost s nižšími personálními požadavky, vhodnější pro venkovské oblasti. Místo nedostatkových lékařů specialistů by podle něj domácí péči zvládal i zkušený praktický lékař.

Problematická pro malé hospice je podle něj i úhrada od zdravotních pojišťoven limitovaná na průměrných 30 dní péče na jednoho pacienta. "Když máte malou zdravotní pojišťovnu a řídce osídlené oblasti republiky, tak máte za rok jednoho, dva nebo tři pacienty této pojišťovny," popsal. Pokud se o jednoho pacienta starají třeba 80 dní, průměr to v malém počtu může velmi ovlivnit.

Možnosti získat peníze navíc podle Huneše mobilní hospice příliš nemají, nabízejí ale některé související služby, třeba půjčují domácí pomůcky, jako jsou polohovatelné postele, koncentrátory kyslíku nebo automatické dávkovače léků proti bolesti.

V celém zdravotnictví je nedostatek zdravotních sester. "Obecně ve zdravotnictví je to těžké, ale v domácí hospicové péči je to ještě těžší," vysvětlil. Práce v mobilním hospici podle něj navíc není vhodná pro každého, sestra musí být zvyklá pracovat samostatně, ale také třeba dobře řídit auto.

"Práce tak lidsky náročná, emočně a psychicky, že mladý absolvent po škole není natolik vyzrálý, aby v takové branži mohl dělat. Čest výjimkám," uvedl. Nejlepší podle něj je aspoň desetiletá práce v nemocnici u lůžka. "Výměnou za to dostanou podprůměrný plat," dodal.

Postupně se podle Huneše, který vede lůžkový hospic v Prachaticích, mění i trendy. Podle statistik umírá asi 60 procent lidí v současné době v nemocnicích. "Pro velkou většinu lidí je první volbou pro poslední dny života zůstat doma. Neznám moc lidí, kteří nechtějí být doma až do konce," popsal.

Podmínkou, aby pacient mohl umírat doma, je podle něj zejména přítomnost někoho blízkého, kdo s ním může být doma a postarat se o něj v nezdravotnické oblasti. U ostatních lidí, včetně těch v takovém stavu, kde domácí péče nestačí, jsou pak vhodné lůžkové hospice.

Mění se ale i přístup blízkých umírajících lidí. "Když jsme začínali před 20 lety v našem lůžkovém hospici, tak si vzpomínám, že spousta našich pacientů měla na přistýlce někoho z rodiny s sebou, kdo je doprovázel," uvedl. V současné době takový doprovod přichází nejvýše s jedním ze všech hospitalizovaných. Důvody mohou být podle Huneše různé. Částečně vidí posun v tom, že polovina lidí je rozvedených, dříve byli vdané či ženatí. Další možností je také to, že tito pečující se častěji starají o své umírající doma.

"V takovém případě by trend mohl vést k tomu, že by kamenné hospice pomáhaly spíše těm, kteří nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, podobně, jako bylo jejich původní zaměření už ve středověku," uzavřel.

Související

Ilustrační foto

Odborníci varují před možným přijetím eutanazie. Řešit se mají jiné problémy

Téma eutanazie je v Poslanecké sněmovně opět na stole. Skupina poslanců pod vedením Věry Procházkové za ANO předložila návrh zákona o paliativní péči, který zlegalizování eutanazie obsahuje. Součástí jsou i podmínky pro asistovanou sebevraždu. Většina odborníků je ale proti a přidali se k nim i věřící. Je to podle nich pouze snaha se zviditelnit a problémy, které se mají řešit, jsou úplně jiné.

Více souvisejících

hospice nemocnice

Aktuálně se děje

před 14 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy