Asociace: Požadavky na mobilní hospic nejsou vhodné pro provoz na venkově

Podmínky pro fungování mobilních hospiců nejsou vhodně nastaveny pro jejich působení ve venkovských oblastech, hodí se spíš pro velká města. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš. Podle něj proto chybí domácí hospice zhruba v polovině okresů. Naproti tomu síť lůžkových hospiců je podle něj v současné době již dostatečná. Buduje se i na Vysočině, kde dosud chyběl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje pět hospicových lůžek na 100.000 obyvatel. V Česku tak stávající síť podle Huneše dostačuje. "Víme to nejen z žité praxe, že dokonce nejsou žádné pořadníky, lůžek je tak akorát a nikde se na přijetí obvykle nečeká," doplnil.

Proti tomu zhruba pro polovinu obyvatel, zejména na venkově, není dostupná péče domácích hospiců. Podle asociace by jich byla potřeba zhruba stovka, přibližně jeden na bývalý okres, reálně funguje o něco více než 50. Většímu rozšíření podle Huneše brání nevhodná legislativa a úhradové mechanismy.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo požadavky odbornosti mobilní specializované paliativní péče, které musí splnit každý poskytovatel zdravotní péče, který chce získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou. "Svými parametry, personálními a věcnými, je napasovaná na velkoměsto. Jsou tam tak vysoké personální požadavky, že na venkově není možnost takto veliké týmy udržet, protože se neuživí," dodal. Efektivní dojezdová vzdálenost za pacienty je podle něj do 30 kilometrů od sídla hospice.

Podmínkou pro mobilní hospic je 5,5 úvazku zdravotní sestry a 1,2 úvazku lékaře. Alespoň část úvazku lékaře musí navíc zastávat odborník na paliativní medicínu, kterých je nedostatek. Zdravotní pojišťovny pak mobilním hospicům platí pevnou částku za den ošetřování pacienta. Podle Huneše ale ve venkovských oblastech pacientů není tolik, aby se hospic s tolika pracovníky uživil.

Asociace proto podle něj ministerstvu zdravotnictví navrhovala, aby vznikla nová odbornost s nižšími personálními požadavky, vhodnější pro venkovské oblasti. Místo nedostatkových lékařů specialistů by podle něj domácí péči zvládal i zkušený praktický lékař.

Problematická pro malé hospice je podle něj i úhrada od zdravotních pojišťoven limitovaná na průměrných 30 dní péče na jednoho pacienta. "Když máte malou zdravotní pojišťovnu a řídce osídlené oblasti republiky, tak máte za rok jednoho, dva nebo tři pacienty této pojišťovny," popsal. Pokud se o jednoho pacienta starají třeba 80 dní, průměr to v malém počtu může velmi ovlivnit.

Možnosti získat peníze navíc podle Huneše mobilní hospice příliš nemají, nabízejí ale některé související služby, třeba půjčují domácí pomůcky, jako jsou polohovatelné postele, koncentrátory kyslíku nebo automatické dávkovače léků proti bolesti.

V celém zdravotnictví je nedostatek zdravotních sester. "Obecně ve zdravotnictví je to těžké, ale v domácí hospicové péči je to ještě těžší," vysvětlil. Práce v mobilním hospici podle něj navíc není vhodná pro každého, sestra musí být zvyklá pracovat samostatně, ale také třeba dobře řídit auto.

"Práce tak lidsky náročná, emočně a psychicky, že mladý absolvent po škole není natolik vyzrálý, aby v takové branži mohl dělat. Čest výjimkám," uvedl. Nejlepší podle něj je aspoň desetiletá práce v nemocnici u lůžka. "Výměnou za to dostanou podprůměrný plat," dodal.

Postupně se podle Huneše, který vede lůžkový hospic v Prachaticích, mění i trendy. Podle statistik umírá asi 60 procent lidí v současné době v nemocnicích. "Pro velkou většinu lidí je první volbou pro poslední dny života zůstat doma. Neznám moc lidí, kteří nechtějí být doma až do konce," popsal.

Podmínkou, aby pacient mohl umírat doma, je podle něj zejména přítomnost někoho blízkého, kdo s ním může být doma a postarat se o něj v nezdravotnické oblasti. U ostatních lidí, včetně těch v takovém stavu, kde domácí péče nestačí, jsou pak vhodné lůžkové hospice.

Mění se ale i přístup blízkých umírajících lidí. "Když jsme začínali před 20 lety v našem lůžkovém hospici, tak si vzpomínám, že spousta našich pacientů měla na přistýlce někoho z rodiny s sebou, kdo je doprovázel," uvedl. V současné době takový doprovod přichází nejvýše s jedním ze všech hospitalizovaných. Důvody mohou být podle Huneše různé. Částečně vidí posun v tom, že polovina lidí je rozvedených, dříve byli vdané či ženatí. Další možností je také to, že tito pečující se častěji starají o své umírající doma.

"V takovém případě by trend mohl vést k tomu, že by kamenné hospice pomáhaly spíše těm, kteří nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, podobně, jako bylo jejich původní zaměření už ve středověku," uzavřel.

Související

Ilustrační foto

Odborníci varují před možným přijetím eutanazie. Řešit se mají jiné problémy

Téma eutanazie je v Poslanecké sněmovně opět na stole. Skupina poslanců pod vedením Věry Procházkové za ANO předložila návrh zákona o paliativní péči, který zlegalizování eutanazie obsahuje. Součástí jsou i podmínky pro asistovanou sebevraždu. Většina odborníků je ale proti a přidali se k nim i věřící. Je to podle nich pouze snaha se zviditelnit a problémy, které se mají řešit, jsou úplně jiné.

Více souvisejících

hospice nemocnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy