Asociace: Požadavky na mobilní hospic nejsou vhodné pro provoz na venkově

Podmínky pro fungování mobilních hospiců nejsou vhodně nastaveny pro jejich působení ve venkovských oblastech, hodí se spíš pro velká města. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš. Podle něj proto chybí domácí hospice zhruba v polovině okresů. Naproti tomu síť lůžkových hospiců je podle něj v současné době již dostatečná. Buduje se i na Vysočině, kde dosud chyběl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje pět hospicových lůžek na 100.000 obyvatel. V Česku tak stávající síť podle Huneše dostačuje. "Víme to nejen z žité praxe, že dokonce nejsou žádné pořadníky, lůžek je tak akorát a nikde se na přijetí obvykle nečeká," doplnil.

Proti tomu zhruba pro polovinu obyvatel, zejména na venkově, není dostupná péče domácích hospiců. Podle asociace by jich byla potřeba zhruba stovka, přibližně jeden na bývalý okres, reálně funguje o něco více než 50. Většímu rozšíření podle Huneše brání nevhodná legislativa a úhradové mechanismy.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo požadavky odbornosti mobilní specializované paliativní péče, které musí splnit každý poskytovatel zdravotní péče, který chce získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou. "Svými parametry, personálními a věcnými, je napasovaná na velkoměsto. Jsou tam tak vysoké personální požadavky, že na venkově není možnost takto veliké týmy udržet, protože se neuživí," dodal. Efektivní dojezdová vzdálenost za pacienty je podle něj do 30 kilometrů od sídla hospice.

Podmínkou pro mobilní hospic je 5,5 úvazku zdravotní sestry a 1,2 úvazku lékaře. Alespoň část úvazku lékaře musí navíc zastávat odborník na paliativní medicínu, kterých je nedostatek. Zdravotní pojišťovny pak mobilním hospicům platí pevnou částku za den ošetřování pacienta. Podle Huneše ale ve venkovských oblastech pacientů není tolik, aby se hospic s tolika pracovníky uživil.

Asociace proto podle něj ministerstvu zdravotnictví navrhovala, aby vznikla nová odbornost s nižšími personálními požadavky, vhodnější pro venkovské oblasti. Místo nedostatkových lékařů specialistů by podle něj domácí péči zvládal i zkušený praktický lékař.

Problematická pro malé hospice je podle něj i úhrada od zdravotních pojišťoven limitovaná na průměrných 30 dní péče na jednoho pacienta. "Když máte malou zdravotní pojišťovnu a řídce osídlené oblasti republiky, tak máte za rok jednoho, dva nebo tři pacienty této pojišťovny," popsal. Pokud se o jednoho pacienta starají třeba 80 dní, průměr to v malém počtu může velmi ovlivnit.

Možnosti získat peníze navíc podle Huneše mobilní hospice příliš nemají, nabízejí ale některé související služby, třeba půjčují domácí pomůcky, jako jsou polohovatelné postele, koncentrátory kyslíku nebo automatické dávkovače léků proti bolesti.

V celém zdravotnictví je nedostatek zdravotních sester. "Obecně ve zdravotnictví je to těžké, ale v domácí hospicové péči je to ještě těžší," vysvětlil. Práce v mobilním hospici podle něj navíc není vhodná pro každého, sestra musí být zvyklá pracovat samostatně, ale také třeba dobře řídit auto.

"Práce tak lidsky náročná, emočně a psychicky, že mladý absolvent po škole není natolik vyzrálý, aby v takové branži mohl dělat. Čest výjimkám," uvedl. Nejlepší podle něj je aspoň desetiletá práce v nemocnici u lůžka. "Výměnou za to dostanou podprůměrný plat," dodal.

Postupně se podle Huneše, který vede lůžkový hospic v Prachaticích, mění i trendy. Podle statistik umírá asi 60 procent lidí v současné době v nemocnicích. "Pro velkou většinu lidí je první volbou pro poslední dny života zůstat doma. Neznám moc lidí, kteří nechtějí být doma až do konce," popsal.

Podmínkou, aby pacient mohl umírat doma, je podle něj zejména přítomnost někoho blízkého, kdo s ním může být doma a postarat se o něj v nezdravotnické oblasti. U ostatních lidí, včetně těch v takovém stavu, kde domácí péče nestačí, jsou pak vhodné lůžkové hospice.

Mění se ale i přístup blízkých umírajících lidí. "Když jsme začínali před 20 lety v našem lůžkovém hospici, tak si vzpomínám, že spousta našich pacientů měla na přistýlce někoho z rodiny s sebou, kdo je doprovázel," uvedl. V současné době takový doprovod přichází nejvýše s jedním ze všech hospitalizovaných. Důvody mohou být podle Huneše různé. Částečně vidí posun v tom, že polovina lidí je rozvedených, dříve byli vdané či ženatí. Další možností je také to, že tito pečující se častěji starají o své umírající doma.

"V takovém případě by trend mohl vést k tomu, že by kamenné hospice pomáhaly spíše těm, kteří nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, podobně, jako bylo jejich původní zaměření už ve středověku," uzavřel.

Související

Ilustrační foto

Odborníci varují před možným přijetím eutanazie. Řešit se mají jiné problémy

Téma eutanazie je v Poslanecké sněmovně opět na stole. Skupina poslanců pod vedením Věry Procházkové za ANO předložila návrh zákona o paliativní péči, který zlegalizování eutanazie obsahuje. Součástí jsou i podmínky pro asistovanou sebevraždu. Většina odborníků je ale proti a přidali se k nim i věřící. Je to podle nich pouze snaha se zviditelnit a problémy, které se mají řešit, jsou úplně jiné.

Více souvisejících

hospice nemocnice

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy