Asociace: Požadavky na mobilní hospic nejsou vhodné pro provoz na venkově

Světová zdravotnická organizace doporučuje pět hospicových lůžek na 100.000 obyvatel. V Česku tak stávající síť podle Huneše dostačuje. "Víme to nejen z žité praxe, že dokonce nejsou žádné pořadníky, lůžek je tak akorát a nikde se na přijetí obvykle nečeká," doplnil.

Proti tomu zhruba pro polovinu obyvatel, zejména na venkově, není dostupná péče domácích hospiců. Podle asociace by jich byla potřeba zhruba stovka, přibližně jeden na bývalý okres, reálně funguje o něco více než 50. Většímu rozšíření podle Huneše brání nevhodná legislativa a úhradové mechanismy.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo požadavky odbornosti mobilní specializované paliativní péče, které musí splnit každý poskytovatel zdravotní péče, který chce získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou. "Svými parametry, personálními a věcnými, je napasovaná na velkoměsto. Jsou tam tak vysoké personální požadavky, že na venkově není možnost takto veliké týmy udržet, protože se neuživí," dodal. Efektivní dojezdová vzdálenost za pacienty je podle něj do 30 kilometrů od sídla hospice.

Podmínkou pro mobilní hospic je 5,5 úvazku zdravotní sestry a 1,2 úvazku lékaře. Alespoň část úvazku lékaře musí navíc zastávat odborník na paliativní medicínu, kterých je nedostatek. Zdravotní pojišťovny pak mobilním hospicům platí pevnou částku za den ošetřování pacienta. Podle Huneše ale ve venkovských oblastech pacientů není tolik, aby se hospic s tolika pracovníky uživil.

Asociace proto podle něj ministerstvu zdravotnictví navrhovala, aby vznikla nová odbornost s nižšími personálními požadavky, vhodnější pro venkovské oblasti. Místo nedostatkových lékařů specialistů by podle něj domácí péči zvládal i zkušený praktický lékař.

Problematická pro malé hospice je podle něj i úhrada od zdravotních pojišťoven limitovaná na průměrných 30 dní péče na jednoho pacienta. "Když máte malou zdravotní pojišťovnu a řídce osídlené oblasti republiky, tak máte za rok jednoho, dva nebo tři pacienty této pojišťovny," popsal. Pokud se o jednoho pacienta starají třeba 80 dní, průměr to v malém počtu může velmi ovlivnit.

Možnosti získat peníze navíc podle Huneše mobilní hospice příliš nemají, nabízejí ale některé související služby, třeba půjčují domácí pomůcky, jako jsou polohovatelné postele, koncentrátory kyslíku nebo automatické dávkovače léků proti bolesti.

V celém zdravotnictví je nedostatek zdravotních sester. "Obecně ve zdravotnictví je to těžké, ale v domácí hospicové péči je to ještě těžší," vysvětlil. Práce v mobilním hospici podle něj navíc není vhodná pro každého, sestra musí být zvyklá pracovat samostatně, ale také třeba dobře řídit auto.

"Práce tak lidsky náročná, emočně a psychicky, že mladý absolvent po škole není natolik vyzrálý, aby v takové branži mohl dělat. Čest výjimkám," uvedl. Nejlepší podle něj je aspoň desetiletá práce v nemocnici u lůžka. "Výměnou za to dostanou podprůměrný plat," dodal.

Postupně se podle Huneše, který vede lůžkový hospic v Prachaticích, mění i trendy. Podle statistik umírá asi 60 procent lidí v současné době v nemocnicích. "Pro velkou většinu lidí je první volbou pro poslední dny života zůstat doma. Neznám moc lidí, kteří nechtějí být doma až do konce," popsal.

Podmínkou, aby pacient mohl umírat doma, je podle něj zejména přítomnost někoho blízkého, kdo s ním může být doma a postarat se o něj v nezdravotnické oblasti. U ostatních lidí, včetně těch v takovém stavu, kde domácí péče nestačí, jsou pak vhodné lůžkové hospice.

Mění se ale i přístup blízkých umírajících lidí. "Když jsme začínali před 20 lety v našem lůžkovém hospici, tak si vzpomínám, že spousta našich pacientů měla na přistýlce někoho z rodiny s sebou, kdo je doprovázel," uvedl. V současné době takový doprovod přichází nejvýše s jedním ze všech hospitalizovaných. Důvody mohou být podle Huneše různé. Částečně vidí posun v tom, že polovina lidí je rozvedených, dříve byli vdané či ženatí. Další možností je také to, že tito pečující se častěji starají o své umírající doma.

"V takovém případě by trend mohl vést k tomu, že by kamenné hospice pomáhaly spíše těm, kteří nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, podobně, jako bylo jejich původní zaměření už ve středověku," uzavřel.