Odborníci varují před možným přijetím eutanazie. Řešit se mají jiné problémy

Na konci června předložila skupina poslanců návrh o eutanazii, který by umožnil její vykonávání v Česku. Návrh také upravuje podmínky a postup asistované sebevraždy. V čele navrhovaného zákona stojí Věra Procházková (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti). V důvodové zprávě poslanci píší, že ačkoliv umíme pacienta udržovat velmi dlouhou dobu na přístrojích, panuje shoda, že ne vždy je takové „udržování při životě“ správné.

S tím nesouhlasí například Česká lékařská komora (ČLK), která se proti přijetí eutanazie vymezuje. „Lékaři mají léčit, ne zabíjet,“ řekl pro EuroZprávy.cz mluvčí ČLK Michal Sojka. „Odborníci to nechtějí a ani lidé, kteří pracují s pacienty s bolestmi, to nechtějí. Lidé, co jsou hodně nemocní, chtějí bojovat,“ dodal.

Podle Sojky o eutanazii mluví lidé, co jsou mladí. S tím se shoduje i lékařka Jitka Mašková Švejdová. „Vypadá to jako problém důchodců, ale on to je problém těch mladších. Protože v prvním období zajisté bude eutanazie použita u terminálně nemocných,“ uvedla v časopise Tempus medicorum.

Bartoň v tiskové zprávě píše, že zavíráme oči před lidmi, kteří touží své trápení ukončit, zemřít klidně a důstojně. „Dnes tito lidé nemají legální možnost, jak toho dosáhnout, odpíráme jim tak možnost odchodu ze světa dle jejich přání,“ popsal. Nicméně člověk se může rozhodnout, že léčen být nechce. „Ani nyní nejsou tito nemocní léčeni proti své vůli, jen jim není podána látka, která je usmrtí,“ poukázala Švejdová.

Kluzká plocha a příklady ze zahraničí

Podle návrhu nemůže být nikdo nucen, aby se podílel na asistované sebevraždě či eutanazii. „Pokud jakýkoliv zaměstnanec nesouhlasí s asistovanou smrtí, musí to zaměstnavatel respektovat a nelze mu asistenci nařídit. Zapojení musí být zcela dobrovolné,“ sdělil Bartoň.

Odborníci ale varují, že povolením těchto způsobů ukončení života se prolomí bariéra, čímž se etika a pohled na život mohou vyskytnout na „kluzké ploše“. „Ve chvíli, kdy se prolomí absolutní termín nezabiješ a řekne se, že za určitých podmínek můžeš, tak se budou nabalovat další a další věci,“ varoval Sojka.

To si myslí i duchovní, kteří se proti eutanazii postavili. „Zkušenosti ze zemí, které eutanazii již delší dobu praktikují, ukazují na strmý nárůst počtu eutanazií či asistovaných sebevražd, které jsou vykonávány nejen u těžce nemocných, ale v některých případech ji podstupují i lidé, kteří jsou opuštěni a trpí ztrátou smyslu života,“ uvedli členové Společného hlasu křesťanů, Židů a muslimů v prohlášení.

Právě státy, kde je eutanazie povolena, používají poslanci jako příklad. Eutanazie je povolena v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku, asistovaná sebevražda potom ve Švýcarsku a Německu. „Vzhledem k studiu praktických dopadů v Nizozemsku a v Belgii volí zákon nizozemskou cestu,“ píše se v návrhu.

Naopak Sojka poukazuje na nizozemský příklad jako na odstrašující. Podle posledních dostupných dat tvořila eutanazie v Nizozemsku celé čtyři procenta všech úmrtí. „Ty podmínky se tam jednoduše stále změkčují. Napřed to bylo pouze u dospělých a nyní už to mají i u dětí,“ uvedl. V roce 2018 požádali o eutanazii tři Nizozemci ve věku mezi dvanácti a sedmnácti lety.

Příkladem může být přístup ke koronaviru

Sojka pomyslné sklouznutí pohledu společnosti na eutanazii popsal na příkladu nemoci covid-19. Podle jeho slov si před několika lety myslel, že by společnost výraznější posun nedovolila. „Když se dnes podívám kolem sebe, už si to nemyslím,“ řekl. „Lidský život přestává mít hodnotu. Mluví se o tom, že pokud někdo zemře s covidem-19 a je starý, tak se nic neděje,“ stěžoval si. Podle něj není otázka, zda to bylo zbytečné úmrtí, ale jak dlouho by daný člověk žil bez covidu-19.

„Dnešní společnost vzala starému člověku to nejpodstatnější, a to je úcta okolí. Když nyní bude povolena eutanazie, pak jednou bude ostudou zabírat místo mladým,“ souhlasila Švejdová. Podle ní navíc společnost vychovává k tomu, že jen to dokonalé, krásné a mladé má místo na slunci. „Hodnota člověka není dána tím, je-li platný, ale tím, že je. Kdo ztratil někoho blízkého, ten ví, jak v ten okamžik zchudl,“ dodala.

Ani hospice necítí potřebu přijetí zákona

Návrh zákona řeší také paliativní péči. To je péče, která má zmírnit pacientovu bolest a další fyzické a duševní problémy. „Jednou z klíčových oblastí při poskytování zdravotní péče na konci života hraje paliativní péče,“ píše se v důvodové zprávě. „V demokratických zemích je nezbytné, aby pacient měl právo na poskytování paliativní péče“.

Ředitelka organizace Cesta domů Ruth Šormová souhlasí s tím, že je potřeba rozvíjet paliativní léčbu, ale měl by to podle ní řešit jeden samostatný zákon. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby témata paliativní péče a eutanazie řešil jeden společný zákon. Spojení obou témat v jednom právním dokumentu vnímáme jako nežádoucí krok,“ uvedla v tiskové zprávě.

Navrhuje, aby tuto oblast řešily dva samostatné zákony. „V současné době však necítíme potřebu přijetí ani jednoho z nich,“ konstatovala Šormová. „Zákon o paliativní péči, by měl být nejprve zaveden do praxe a dlouhodobě užíván. Až poté může být účelné otevřít důkladnou veřejnou debatu o eutanazii a jejím případném legislativním vymezení,“ dodala.

Problémy jsou jinde

Sojka je názoru, že volání po eutanazii odvádí pozornost od řešení problémů, které jsou důležitější. „Máme Centra léčby bolesti, ale máme jich málo. Hospicová léčba je podfinancovaná. Eutanazie se hledá jako zástupný problém namísto toho, co se má řešit,“ vyčetl.

Na lepší rozvoj hospicového hnutí poukazují i duchovní. „Toto hnutí již pomohlo mnoha lidem v naší zemi a dále se rozvíjí. Podporujeme rozvoj paliativní péče a hospicového hnutí. Kvalitní paliativní péče snižuje počty lidí, kteří se uchylují k eutanazii,“ uvedli.

Také podle předsedkyně etické komise ČLK Heleny Stehlíkové by se české zdravotnictví mělo spíše zaměřit na paliativní péči a poslanci by měli věnovat pozornost raději institutu „předem vysloveného přání“ než tlaku na legalizaci eutanazie, konstatovala pro časopis Tempus medicorum.

Sojka se přiklání k tomu, že jde spíše o politické zviditelnění se. „Není to tak, že by to bylo potřeba,“ řekl. Eutanazii se věnuje i etický kodex ČLK. „Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné,“ píše se ve stavovském předpisu ČLK.