Odborníci varují před možným přijetím eutanazie. Řešit se mají jiné problémy

Téma eutanazie je v Poslanecké sněmovně opět na stole. Skupina poslanců pod vedením Věry Procházkové za ANO předložila návrh zákona o paliativní péči, který zlegalizování eutanazie obsahuje. Součástí jsou i podmínky pro asistovanou sebevraždu. Většina odborníků je ale proti a přidali se k nim i věřící. Je to podle nich pouze snaha se zviditelnit a problémy, které se mají řešit, jsou úplně jiné.

Na konci června předložila skupina poslanců návrh o eutanazii, který by umožnil její vykonávání v Česku. Návrh také upravuje podmínky a postup asistované sebevraždy. V čele navrhovaného zákona stojí Věra Procházková (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti). V důvodové zprávě poslanci píší, že ačkoliv umíme pacienta udržovat velmi dlouhou dobu na přístrojích, panuje shoda, že ne vždy je takové „udržování při životě“ správné.

S tím nesouhlasí například Česká lékařská komora (ČLK), která se proti přijetí eutanazie vymezuje. „Lékaři mají léčit, ne zabíjet,“ řekl pro EuroZprávy.cz mluvčí ČLK Michal Sojka. „Odborníci to nechtějí a ani lidé, kteří pracují s pacienty s bolestmi, to nechtějí. Lidé, co jsou hodně nemocní, chtějí bojovat,“ dodal.

Podle Sojky o eutanazii mluví lidé, co jsou mladí. S tím se shoduje i lékařka Jitka Mašková Švejdová. „Vypadá to jako problém důchodců, ale on to je problém těch mladších. Protože v prvním období zajisté bude eutanazie použita u terminálně nemocných,“ uvedla v časopise Tempus medicorum.

Bartoň v tiskové zprávě píše, že zavíráme oči před lidmi, kteří touží své trápení ukončit, zemřít klidně a důstojně. „Dnes tito lidé nemají legální možnost, jak toho dosáhnout, odpíráme jim tak možnost odchodu ze světa dle jejich přání,“ popsal. Nicméně člověk se může rozhodnout, že léčen být nechce. „Ani nyní nejsou tito nemocní léčeni proti své vůli, jen jim není podána látka, která je usmrtí,“ poukázala Švejdová.

Kluzká plocha a příklady ze zahraničí

Podle návrhu nemůže být nikdo nucen, aby se podílel na asistované sebevraždě či eutanazii. „Pokud jakýkoliv zaměstnanec nesouhlasí s asistovanou smrtí, musí to zaměstnavatel respektovat a nelze mu asistenci nařídit. Zapojení musí být zcela dobrovolné,“ sdělil Bartoň.

Odborníci ale varují, že povolením těchto způsobů ukončení života se prolomí bariéra, čímž se etika a pohled na život mohou vyskytnout na „kluzké ploše“. „Ve chvíli, kdy se prolomí absolutní termín nezabiješ a řekne se, že za určitých podmínek můžeš, tak se budou nabalovat další a další věci,“ varoval Sojka.

To si myslí i duchovní, kteří se proti eutanazii postavili. „Zkušenosti ze zemí, které eutanazii již delší dobu praktikují, ukazují na strmý nárůst počtu eutanazií či asistovaných sebevražd, které jsou vykonávány nejen u těžce nemocných, ale v některých případech ji podstupují i lidé, kteří jsou opuštěni a trpí ztrátou smyslu života,“ uvedli členové Společného hlasu křesťanů, Židů a muslimů v prohlášení.

Právě státy, kde je eutanazie povolena, používají poslanci jako příklad. Eutanazie je povolena v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku, asistovaná sebevražda potom ve Švýcarsku a Německu. „Vzhledem k studiu praktických dopadů v Nizozemsku a v Belgii volí zákon nizozemskou cestu,“ píše se v návrhu.

Naopak Sojka poukazuje na nizozemský příklad jako na odstrašující. Podle posledních dostupných dat tvořila eutanazie v Nizozemsku celé čtyři procenta všech úmrtí. „Ty podmínky se tam jednoduše stále změkčují. Napřed to bylo pouze u dospělých a nyní už to mají i u dětí,“ uvedl. V roce 2018 požádali o eutanazii tři Nizozemci ve věku mezi dvanácti a sedmnácti lety.

Příkladem může být přístup ke koronaviru

Sojka pomyslné sklouznutí pohledu společnosti na eutanazii popsal na příkladu nemoci covid-19. Podle jeho slov si před několika lety myslel, že by společnost výraznější posun nedovolila. „Když se dnes podívám kolem sebe, už si to nemyslím,“ řekl. „Lidský život přestává mít hodnotu. Mluví se o tom, že pokud někdo zemře s covidem-19 a je starý, tak se nic neděje,“ stěžoval si. Podle něj není otázka, zda to bylo zbytečné úmrtí, ale jak dlouho by daný člověk žil bez covidu-19.

„Dnešní společnost vzala starému člověku to nejpodstatnější, a to je úcta okolí. Když nyní bude povolena eutanazie, pak jednou bude ostudou zabírat místo mladým,“ souhlasila Švejdová. Podle ní navíc společnost vychovává k tomu, že jen to dokonalé, krásné a mladé má místo na slunci. „Hodnota člověka není dána tím, je-li platný, ale tím, že je. Kdo ztratil někoho blízkého, ten ví, jak v ten okamžik zchudl,“ dodala.

Ani hospice necítí potřebu přijetí zákona

Návrh zákona řeší také paliativní péči. To je péče, která má zmírnit pacientovu bolest a další fyzické a duševní problémy. „Jednou z klíčových oblastí při poskytování zdravotní péče na konci života hraje paliativní péče,“ píše se v důvodové zprávě. „V demokratických zemích je nezbytné, aby pacient měl právo na poskytování paliativní péče“.

Ředitelka organizace Cesta domů Ruth Šormová souhlasí s tím, že je potřeba rozvíjet paliativní léčbu, ale měl by to podle ní řešit jeden samostatný zákon. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby témata paliativní péče a eutanazie řešil jeden společný zákon. Spojení obou témat v jednom právním dokumentu vnímáme jako nežádoucí krok,“ uvedla v tiskové zprávě.

Navrhuje, aby tuto oblast řešily dva samostatné zákony. „V současné době však necítíme potřebu přijetí ani jednoho z nich,“ konstatovala Šormová. „Zákon o paliativní péči, by měl být nejprve zaveden do praxe a dlouhodobě užíván. Až poté může být účelné otevřít důkladnou veřejnou debatu o eutanazii a jejím případném legislativním vymezení,“ dodala.

Problémy jsou jinde

Sojka je názoru, že volání po eutanazii odvádí pozornost od řešení problémů, které jsou důležitější. „Máme Centra léčby bolesti, ale máme jich málo. Hospicová léčba je podfinancovaná. Eutanazie se hledá jako zástupný problém namísto toho, co se má řešit,“ vyčetl.

Na lepší rozvoj hospicového hnutí poukazují i duchovní. „Toto hnutí již pomohlo mnoha lidem v naší zemi a dále se rozvíjí. Podporujeme rozvoj paliativní péče a hospicového hnutí. Kvalitní paliativní péče snižuje počty lidí, kteří se uchylují k eutanazii,“ uvedli.

Také podle předsedkyně etické komise ČLK Heleny Stehlíkové by se české zdravotnictví mělo spíše zaměřit na paliativní péči a poslanci by měli věnovat pozornost raději institutu „předem vysloveného přání“ než tlaku na legalizaci eutanazie, konstatovala pro časopis Tempus medicorum.

Sojka se přiklání k tomu, že jde spíše o politické zviditelnění se. „Není to tak, že by to bylo potřeba,“ řekl. Eutanazii se věnuje i etický kodex ČLK. „Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné,“ píše se ve stavovském předpisu ČLK.

Související

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

Více souvisejících

eutanazie zákony Zdravotnictví hospice česká lékařská komora

Aktuálně se děje

včera

AC Sparta Praha

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií

Další evropský fotbalový pohárový týden pokračoval čtvrtečními zápasy 3. předkol Evropské ligy a Konferenční ligy, přičemž o účast v té druhé zmiňované soutěži bojují dva české kluby, tedy pražská Sparta a Baník Ostrava. Pražané se po kazašském Aktobe utkává s další neznámou a to tentokrát s arménským Araratem-Armenia. Tento celek sice na Letné jako první vedl, když mu vyšel úvod zápasu, do konce prvního poločasu se však Spartě podařilo otočit a protože druhá půle už byla z její strany daleko povedenější, přidala ještě další dvě branky a upravila tak na konečných 4:1. Doma hráli svůj úvodní zápas 3. předkola Konferenční ligy i fotbalisté Ostravy, kteří ve Vítkovicích hostili Austrii Vídeň a i tady český klub nejprve prohrával, aby stav ještě do konce první půle dokázal otočit na 2:1. Atraktivně divoký zápas pokračoval i po obrátce, kdy poté, co domácí zvýšili na 3:1 a vypadalo vše nadějněji, přišlo ze strany hostů vyrovnání na 3:3 a o rozhodující gól se tak nakonec postaral až Prekop v 82. minutě. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest

Už po třech ligových kolech musela Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) sáhnout k vyššímu trestu pro někoho z prvoligových fotbalistů. Konkrétně se tak jedná o slávistického útočníka Tomáše Chorého. Ten za svůj zákrok, kdy v závěru zápasu v 95. minutě na Slovácku (1:0 pro Slavii) udeřil pěstí do rozkroku gólmana Milana Heči, totiž obdržel šestizápasový trest.

včera

včera

včera

Washngton D.C.

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda

Po příjezdu Národní gardy do Washingtonu DC se primátorka Muriel Bowserová zavázala, že bude s federální vládou „pracovat bok po boku“. Prezident Donald Trump nasadil jednotky Národní gardy poté, co převzal kontrolu nad městskou policií, a to i přesto, že míra násilné kriminality ve městě je na třicetiletém minimu. Tento krok vyvolává u demokratů obavy, že se podobný scénář odehraje i v dalších amerických městech.

včera

Německá policie, ilustrační foto

Třináctiletý český chlapec, který se ztratil v Německu, je po smrti

Německé město Hoyerswerda v Sasku se oklepává z nečekané tragédie. Třináctiletý český chlapec Karel, který byl na dovolené s rodinou, byl nalezen mrtvý nedaleko železniční trati směrem na Polsko. Pátrání po chlapci, který byl pohřešovaný dva dny, tak skončilo tím nejhorším možným způsobem.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení

Gaza se zmítá pod silnými leteckými útoky, které provádí Izrael v rámci příprav na obsazení města. Humanitární situace v Gaze je katastrofální, což vedlo k tomu, že Velká Británie a její spojenci vydali společné prohlášení, v němž upozorňují, že se "před jejich očima odehrává hladomor", a volají po okamžitém jednání, které by situaci změnilo.

včera

včera

Greta Thunbergová na lodi Madleen

Aktivisté se pokusí prolomit izraelskou blokádu. Do Pásma Gazy pošlou desítky lidí

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová oznámila, že se zapojí do masivní humanitární akce, jejímž cílem je dopravit pomoc do Gazy a prolomit izraelskou blokádu. Akce, která je podle ní největším pokusem o porušení nelegálního obležení, se má uskutečnit 31. srpna. Thunbergová se přidá k dalším aktivistům, kteří vyplují na desítkách lodí ze Španělska. K těmto plavidlům se 4. září připojí desítky dalších, jež vyrazí z Tuniska a jiných přístavů.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Sto dní v úřadu: Merz je pod tlakem světového dění, mezi tím se mu v Německu kupí problémy

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitá ve složité situaci, kdy musí řešit domácí i zahraniční problémy. Po 100 dnech v úřadu čelí tlaku ze strany rostoucí pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a zároveň se snaží udržet pohromadě svou koaliční vládu se Sociálně demokratickou stranou (SPD). Osud jeho vlády a tradiční Křesťansko-demokratické unie (CDU) závisí na tom, jak se mu podaří čelit výzvám ze strany AfD, která chce ovládnout německou politiku.

včera

Prezident Trump

Sejdu se s Putinem v Rusku, přeřekl se Trump. A odhalil tím víc, než se zdá

Už tento týden se na Aljašce uskuteční dlouho očekávaný bilaterální summit mezi americkým a ruským prezidentem. Donald Trump ale odmítl, aby se jednání o ukončení války na Ukrajině zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho slov se tak bude jednat o "osahávací" schůzku, kde budou probrány parametry dohody, ale on sám prý nemá pravomoc ji uzavřít.

včera

Evropský parlament

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá

Ve světle konfliktu v Gaze narůstá napětí mezi zaměstnanci Evropské komise a vedením. Stále více úředníků tvrdí, že neschopnost bloku účinně tlačit na Izrael je v rozporu s jejich povinnostmi a také s mezinárodním právem. Někteří pracovníci dokonce tvrdí, že Komise potlačuje "odpor z přesvědčení" a odkládá smysluplné akce, čímž porušuje své "morální a právní povinnosti".

včera

včera

včera

Život v KLDR

Pracují 18 hodin denně, nesmí do nemocnice. BBC popsala otřesné praktiky v Rusku

Rusko se v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu potýká s obrovským nedostatkem pracovních sil, což vedlo k tomu, že Moskva požádala Severní Koreu o pomoc. Tisíce severokorejských pracovníků jsou nyní posílány do Ruska, aby zaplnily tuto mezeru. Dle zjištění BBC panují mezi pracovníky otřesné podmínky. Podle jihokorejské rozvědky se má jednat až o padesát tisíc lidí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Obchodní válka oddálena. USA a Čína prodloužily na poslední chvíli příměří ohledně cel

Spojené státy a Čína se dohodly, že prodlouží stávající příměří ohledně vzájemných cel. Souhlas se zdržením platnosti nových cel, která by výrazně zvýšila cla na dovoz, oznámil prezident Donald Trump. Bez této dohody, která byla prodloužena o dalších 90 dní, hrozilo obnovení extrémně vysokých cel, což by efektivně zablokovalo obchod mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

včera

11. srpna 2025 21:24

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Spolupráce autoritářských režimů není ničím novým, říká Bílek. Pakt mezi Čínou a Ruskem tu ale nemusí být navždy

Autoritářské režimy jako Rusko, Čína, Írán či Severní Korea sice sdílí odpor vůči Západu, ale jejich spolupráce je spíše pragmatická než ideologická. Podle politologa Jaroslava Bílka si tyto země mohou přiměřeně pomáhat nebo spolu obchodovat a oslabovat země, které jsou k nim kritické nebo antagonistické, jak uvedl pro EuroZprávy.cz. Mohou například využívat nestability k prosazení vlastních cílů, zejména pokud bude Západ rozptýlený jinými krizemi.

11. srpna 2025 21:23

Trump chce při rozhovoru s Putinem zajistit návrat okupovaného území Ukrajině

Americký prezident Donald Trump naznačil, že by se během nadcházejícího setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mohl pokusit vyjednat návrat části území, které Rusko obsadilo na Ukrajině. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy