Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu.
V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa dnes ČTK potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil ve vyjádření pro Frekvenci 1 informace o možném jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace. K záležitosti se nevyjádřil soudce Fiala, který s médii nekomunikuje.
"Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem ústavy," napsal na twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu.
Baxa poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva".
Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci "přežije", a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc.
Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. Kdyby před svým odchodem z funkce, například s odloženou platností od srpna 2023, jmenoval předsedou Josefa Fialu, využil by svou klíčovou personální pravomoc dvakrát. Fiala by pak mohl zůstat v čele soudu do prosince 2025, kdy mu vyprší soudcovský mandát, teprve pak by nového předsedu vybíral příští prezident vzešlý z lednových voleb.
Podle odborníků na ústavní právo by případné Zemanovo rozhodnutí bylo problematické a zpochybnitelné. Stále však není jasné, zda jde o spekulaci, anebo reálný plán. ÚS dění oficiálně nekomentuje. "Otázka jmenování předsedů vrcholných soudů spadá do pravomoci prezidenta, proto Ústavnímu soudu nepřísluší se k jeho postupu vyjadřovat či ho jakkoliv komentovat," uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Některé reakce ale naznačují, že jde přinejmenším o reálnou možnost. "Z jednoho důvodu jsem přeci rád, že vyšel najevo prezidentův záměr před skončením mandátu jmenovat 'do zásoby' nového předsedu ÚS. Dodá to debatám prezidentských kandidátů význam a věcný obsah. Jinak na tom nic pěkného nevidím," napsal na twitteru ústavní soudce David Uhlíř.
"Jsou to spekulace. Z oficialit nás čeká ještě jmenování členů bankovní rady ČNB a vím, že pan prezident ještě přemýšlí o nominaci na jedno uvolněné místo na post ústavního soudce," řekl Frekvenci 1 Mynář. Dodal, že prezidenta čeká také státní návštěva na Slovensku, jet by také mohl případně do Izraele, Srbska, Rakouska nebo Německa.
Zeman se k otázce bude moct vyjádřit v neděli odpoledne, kdy bude mít rozhovor s Radiožurnálem, přenášen bude živě z Lán. O jmenování nového předsedy Ústavního soudu nemá žádné informace ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), Hrad to s ním podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky nekonzultoval.
Související
"Podvod na voliče" legalizován. Rozhodnutí Ústavního soudu může mít velké dopady
Ústavní soud odpoví na palčivou otázku. Může ovlivnit úspěch SPD a Stačilo
Josef Baxa (NSS) , Ústavní soud ČR
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 2 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
včera
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
včera
Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí
včera
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
včera
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
včera
Celé znění Zelenského dopisu Putinovi
včera
Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání
včera
USA navzdory Trumpovi schválily rozsáhlý balík pomoci Ukrajině a tvrdé sankce proti Rusku
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík pomoci pro Ukrajinu spojený s tvrdými sankcemi proti Rusku, čímž více než tucet republikánských zákonodárců vystoupil proti vůli vlastního vedení i prezidenta Donalda Trumpa. Výsledné hlasování v poměru 226 ku 195 hlasům představuje první velké proukrajinské opatření během Trumpova druhého funkčního období. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson přitom ještě před hlasováním naléhal na členy své strany, aby návrh odmítli a poskytli prezidentovi prostor pro vyjednávání s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák