Bendův návrh nižší daně pro loterie dostal od výboru negativní stanovisko

Sněmovní rozpočtový výbor dnes zaujal negativní postoj k návrhu Marka Bendy (ODS) snížit sazbu daně z loterií z 35 na 23 procent. Ministerstvo financí sice zaujalo kladný postoj, ale vládní koalice se na podpoře návrhu neshodla. Očekává se, že Benda svůj návrh stáhne.

Rozpočtový výbor se zabýval pozměňovacími návrhy k takzvanému vládnímu daňovému balíčku, do nějž chtěl Benda svůj návrh vložit. Jde o novelu zákona o dani z přidané hodnoty a dalších zákonů, ke které chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit návrh na daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky.

Pro kladné stanovisko k Bendovu návrhu nezvedl ruku žádný člen rozpočtového výboru. Nesouhlasné stanovisko naopak podpořilo 16 přítomných poslanců. Benda ve zdůvodnění svého návrhu uvedl, že platná úprava zvýhodňuje provozovatele jiných hazardních her, přestože některé z nich jsou pro společnost nebezpečnější a ziskovější.

O jeho návrhu jednaly v úterý špičky vládní pětikoalice, ale ke shodě nedospěly. "Ze včerejšího (úterního) jednání bylo zřejmé, že nebude shoda na pozměňovacím návrhu pana poslance Bendy, který se týkal sazby u loterií. Ten by měl ten pozměňovací návrh stáhnout. O ostatních budeme ještě jednat,“ řekl dnes ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Někteří koaliční partneři podle něj vznesli proti Bendovu návrhu námitky.

Jakob před hlasováním o postojích k pozměňovacím návrhům před poslanci řekl, že tam, kde nemá koalice shodu, se koaliční poslanci ve výboru zdrží hlasování. Shodu chce podle něj koalice nalézt do pátku, kdy má Sněmovna vládní návrh schvalovat. "V pátek je třetí čtení a koalice nemá jasno," kritizovala to předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. Klub ANO má o balíčku jednat ve čtvrtek.

Výbor nepřijal stanovisko k návrhu předsedy Jakoba, který chtěl, aby se sazba daně z mimořádných příjmů snížila od roku 2024 a dále na z vládu navrhovaných 60 na 40 procent. Návrh ministra Stanjury počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Jejich návrh se má podle nich týkat hlavně zemědělských podniků, které provozují vlastní bioplynové stanice a má zamezit tomu, aby i na ně dopadla daň z neočekávaných zisků. Obavy z toho, že by daň dopadla i na zemědělské podniky, vyjadřovali hlavně zástupci opozice. Náměstek ministra financí Stanislav Kouba se je snažil rozptýlit. Podle názoru ministerstva se daň na takové zemědělské podniky vztahovat nebude. S Koubou o tom má ještě ve čtvrtek jednat vedení zemědělského výboru.

Výbor nezaujal stanovisko ani k návrhům předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka, který snižoval práh pro vstup bank do systému daně. Michálek navrhl snížit vstupní práh z vládou navrhovaného čistého úrokového výnosu šesti miliard na dvě miliardy a alternativně na tři miliardy Kč.

Výbor naopak doporučil schválit pozměňovací návrh Schillerové, který umožní vracet část zaplaceného pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Půjde o případy, kdy se poplatník v paušálním režimu přihlásí do určitého pásma paušální daně, která mají být nově tři. Pokud ale pro něj nedosáhne na konci zdaňovacího období patřičných příjmů, pak se mu část zaplacené daně vrací, ale už se mu nevrací pojistné. Návrh má proto umožnit vracení pojistného.

Výbor proti tomu nepřijal stanovisko k návrhu Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která usiluje o to, aby část výnosů z nově zavedené daně dostávaly i kraje a obce podle rozpočtového určení daní. Stanjurův návrh naproti tomu počítá s tím, že celý výnos daně dostane státní rozpočet.

Související

Marek Benda

Sněmovní výbor odložil projednání změn ve vysílání vojáků do zahraničí

Sněmovní ústavně-právní výbor odložil projednání navrhované širší pravomoci vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení. Koalice potřebuje ke schválení změny ústavy podporu aspoň části opozice, kterou zatím nemá. Výbor proto vládní předlohu z programu dnešní schůze na návrh Marka Bendy (ODS) vyřadil, vyčká na závěry debaty ve sněmovní ústavní komisi.

Více souvisejících

Marek Benda Poslanecká sněmovna Daně EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 56 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy